Politika a její vnímání ovlivňuje vztahy mezi lidmi v Česku. Odhalil to experimentální výzkum odborníků z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI.
Situace není tak vyhraněná jako například v USA, kde se příznivci demokratů s republikány navzájem nesnášejí, ale i v ČR mohou politické neshody vést k vyhýbání se vzájemným kontaktům. Politika tak viditelně zasahuje do mezilidských vztahů, uvedla Lenka Hrbková z Národního institutu pro výzkum socioekonomikckých dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI.
Výzkumníci testovali dva klíčové faktory, které mají vliv na to, jak moc lidé spolu chtějí interagovat a jak moc si navzájem věří. Vybrali si preference některé z politických stran a postoj k migraci. »V Česku nemáme tak silné politické stranictví, jako je v USA, kde politická nevraživost zasahuje až do výběru partnerů, preference místa bydliště, nebo do toho, jak dlouho trvají sváteční rodinné večeře. Proto byla naše očekávání, jak různé politické aspekty zasahují do chování lidí, spíše slabší, ale výsledek nás překvapil,« uvedla Hrbková.
Dvě studie
Výzkumníci nachystali dvě experimentální studie. V té první si mohli respondenti vybrat ze dvou různých lidí toho, se kterým by se raději bavili. »Respondent se o každém potenciálním komunikačním partnerovi dozvěděl, kterou stranu volí, co si myslí o migraci v Česku, jaké má základní hodnotové orientace, jak často se baví o politice, jaké má nejvyšší dosažené vzdělání a zda jde o muže nebo o ženu,« vysvětlila Hrbková.
Výsledky ukázaly, že lidé mají tendenci preferovat komunikační partnery, kteří volí stejnou stranu jako oni sami. »Naopak jsme pozorovali, že se vyhýbali těm, kteří volí jejich nejméně oblíbenou stranu,« uvedla vědkyně. Velmi podobné byly výsledky u postoje k migraci. »Obecně vzato se lidé, kteří vnímají migraci buď pozitivně, nebo negativně, vyhýbají konverzaci s těmi, kteří mají na téma migrace opačný názor. Lidé, kteří mají za to, že imigrace je pro naši zemi přínosná, navíc o něco více preferují komunikační partnery se stejným postojem,« uvedl Petr Voda ze SYRI s tím, že silnější volba shodné strany vysvětluje preferenci partnera lépe než shodný názor na migraci.
V druhém experimentu vědci testovali, zda preference strany a postoj k migraci ovlivňují i skutečné chování. Nechali respondenty hrát hru s fiktivními protihráči a k tomu je vybavili stokorunou, z které mohli oponentovi posílat libovolný obnos. Experiment spočíval v tom, že respondenti měli různé informace o tom, s kým hrají. »Sledovali jsme, zda se liší průměrná výše částky, kterou respondenti druhému hráči poslali, podle toho, jakou volí stranu a jaký má postoj k migraci. Potvrdilo se, že hráči měli tendenci posílat vyšší částky těm, kteří volili stejnou stranu. Naopak menší obnos průměrně posílali těm, kteří volí tu stranu, kterou by sami nevolili nikdy. Podobný výsledek se potvrdil i v případě postojů k migraci. Shoda v postoji vedla k vyšším částkám poslaným druhému hráči. Naopak protichůdné postoje znamenaly nižší částky poslané druhému hráči,« dodala Hrbková.
(vž)
