Podle nové analýzy půjčily evropské banky od uzavření Pařížské dohody o klimatu v roce 2015 přibližně 256 miliard eur (přes 6,4 bilionu korun) společnostem, které ohrožují lesy, savany a další přírodní ekosystémy, jež jsou pro ochranu klimatu kritické, informovala Greenpeace ČR v tiskové zprávě.
Studie, kterou zveřejnily organizace Greenpeace International, Friends of the Earth Netherlands a Harvest a kterou podpořily další nevládní organizace, vychází z údajů shromážděných nezávislou výzkumnou organizací Profundo. Studie se zaměřuje na společnosti JBS, Cargill, Sinar Mas a další přední světové producenty, zpracovatele a obchodníky se sójou, dobytkem, palmovým olejem, kaučukem, dřevem a dalšími komoditami, které s sebou nesou vysoké riziko zničení ekosystému, a na bankovní instituce, které jejich aktivity financují. Z dat vyplývá, že EU je druhým největším světovým finančním centrem, které financuje tato komoditní odvětví.
Evropa se podílí na ničení ekosystémů
Ze zprávy vyplývá, že některé z největších bank se sídlem v EU, jako jsou BNP Paribas, Santander, Deutsche Bank, ING Group a Rabobank, poskytly v období od roku 2016 do začátku roku 2023 velkým hráčům v odvětvích, která ohrožují přírodu, neuvěřitelných 22,1 % všech globálních úvěrů. Naprostá většina (86,6 %) těchto evropských úvěrů pocházela od bank se sídlem ve Francii, Nizozemsku, Německu a Španělsku. Banky, penzijní fondy a správci aktiv se sídlem v EU rovněž poskytují 9,4 % současných globálních investic do odvětví ohrožujících přírodu. Organizace, které zprávu zveřejnily, požadují regulaci EU, která by zastavila tok peněz do společností, které ničí přírodu.
»Evropa se označuje jako lídr v boji proti změnám klimatu a za ochranu biologické rozmanitosti a přírody, přesto umožňuje bankám a finančním institucím podporovat a vydělávat na ničení ekosystému po celém světě. Na úkor místních obyvatel, na úkor přírody a naší budoucnosti. Je čas to změnit a zastavit miliardy eur, které z EU každoročně proudí a ničí ty nejcennější ekosystémy na naší planetě,« uvedl Jan Freidinger z Greenpeace ČR.
Nařízení EU o boji proti odlesňování, přijaté v květnu 2023, je prvním krokem ke snížení dopadu spotřeby v EU tím, že bude po společnostech požadovat, aby v EU prodávaly pouze výrobky, které odlesňování neprodukují a jsou legálně vyrobeny.
Mezera pro finanční toky
Současná pravidla EU, která začnou platit v prosinci, sice zaručují, že rizikové komodity pro odlesňování jako sója, palmový olej, káva, kakao, kaučuk a dřevo nebo hovězí maso, které se uvedou na trh EU, nebudou smět být vyprodukovány na plochách, kde byl před rokem 2020 les či prales. Ale z pravidel vypadlo ustanovení omezující investice finančních institucí do projektů způsobujících odlesňování. Evropská komise má podle harmonogramu přezkoumat roli financí v odlesňování a ničení lesů a v případě potřeby předložit legislativní návrh do června 2025.
Jiří WERTZ
