Energetická krize kosí firmy

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP) upozornil na to, že přibývá firem, které jsou nebo budou kvůli drahým energiím v provozní ztrátě, ačkoliv minulé roky vykazovaly zisk. Dopady na podniky podle svazu nelze zlehčovat ani odsouvat. Jednou z takových firem je největší česká mlékárna Madeta, která je za červenec v červených číslech, tedy ve ztrátě. Náklady na elektřinu stouply firmě meziročně o 90 až 100 procent, jde o stovky milionů korun.

Za první pololetí měla firma meziročně vyšší obrat, ale díky tomu, že výrazně zdražila. Ceny za energie tak platí koncoví zákazníci výrazně dražšími produkty, byť řada z nich patří mezí základní potraviny. Jestli bude pokračovat červencový stav, nebude mít firma z čeho zaplatit v lednu 2023 elektřinu, řekl generální ředitel Madety Milan Teplý na českobudějovické výstavě Země živitelka.

Ceny elektřiny vzrostly v červenci meziročně o 33,6 procenta, plyn zdražil o 59,8 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Nové smlouvy na dodávky elektřiny a plynu za několikanásobně vyšší ceny v kombinaci s očekávaným ochlazením ekonomiky a omezenými možnostmi dále promítat rostoucí vstupní náklady do cen produktů děsí mnohé výrobce i provozovatele. Vláda by měla využít opatření z dočasného krizového rámce Evropské komise (EK), míní ředitel sekce hospodářské politiky SP Bohuslav Čížek.

Růst cen energií má podle Čížka fatální dopad hlavně na společnosti, které při výrobě potřebují velké množství elektřiny nebo plynu jako sklárny, keramičky nebo slévárenské firmy. »Dubnový průzkum Svazu průmyslu mezi členy ukázal, že již v té době měl pro 20 procent firem nárůst cen elektřiny a plynu fatální dopad. Tento podíl časem dále roste,« uvedl. Dodal, že z aktuálního průzkumu SP a České národní banky mezi nefinančními podniky vyplývá, že vysoké ceny energií a drahé materiály a suroviny mají firmy za nejzávažnější překážku pro další rozvoj.

Vláda před problémem zavírá oči

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu po jednání vlády uvedl, že má k dispozici analýzu, podle které překvapivě příliš firem v některých oblastech v provozní ztrátě není. »Samozřejmě vnímám hrozbu toho, že by někdo musel propouštět. Jedná se ale o propouštění na trhu, který je lačný po nových pracovních silách,« uvedl. Asociace malých a středních podniků naopak tento týden uvedla, že bez pomoci vlády nebudou české podniky konkurenceschopné a budou nuceny snížit personální stavy. Situace s cenami je podle Čížka vážnější ze dne na den a dopady energetické krize na české podniky nelze podceňovat. 

EK v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem na konci března přijala dočasný krizový rámec, který členským zemím umožňuje okamžitou podporu firmám. Česká vláda ale dosud takovou cílenou pomoc podle Čížka odmítá. »Přitom již schválila úsporný tarif, který plošně pomůže domácnostem, a to i těm, které mají dosud fixované ceny,« upozornil. Využití opatření na základě krizového rámce považuje za nezbytné a věří, že ministři svůj názor přehodnotí.

Problém mají i školy

Kvůli drahým energiím zvažují vysoké školy možnost přejít v nadcházející zimě na výuku na dálku. Jejich náklady na energie se podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku asi čtyřnásobně z 1,5 miliardy korun na přibližně osm miliard, informoval předseda Rady vysokých škol (RVŠ) Milan Pospíšil. Podle něj školy nebudou schopny bez pomoci státu rostoucí ceny za energie zaplatit. Předseda České konference rektorů (ČKR) Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu.

»Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl,« uvedl Pospíšil. RVŠ a ČKR podle něj teď zároveň připravují krizové scénáře pro případnou úpravu zimního semestru.

Ani domácnostem stát příliš nepomůže

Vláda na středečním jednání schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem průměrně jen 15.000 korun, letos z toho dostanou domácnosti průměrně pouhé 4000 korun. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.

Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je jediným řešením energetické krize zastropování cen energií. Vláda podle něj nepomáhá firmám, státním institucím, krajům či obcím. Kabinet má podle Havlíčka několik možností, jak k zastropování cen přistoupit. Mimo jiné zmínil výkup podílu minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ. Ke stanovení maximálních cen energií na evropské úrovni, případně i na národní, vyzval dnes na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích také prezident Miloš Zeman.

Kabinet podle Havlíčka udělal »naprosto brutální krok«, aby si pomohl v rozpočtu na letošní rok, a rozdělil pomoc na dvě části. Pomoc vyplacená letos je nedostatečná, vláda si bere domácnosti jako rukojmí, dodal bývalý ministr.

Vláda se zatím plánuje ubírat pouze cestou celoevropské regulace cen. “Pokud bychom se rozhodli jako Evropská unie jít touto cestou,… tak Česká republika by byla určitě jedna z těch zemí, která by to podpořila,” uvedl. Vedle zastropování cen později zmínil, že přistoupit by bylo možné také k diverzifikaci cen podle typu výroby elektřiny či že lze »sáhnout do povolenek«. Tyto kroky by ale koncovým uživatelům – domácnostem a firmám příliš neulehčily.

Havlíček míní, že vláda nemá na podzim připravený žádný program pomoci pro živnostníky a podniky. Dotkne se jich pouze odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Problémy mají podle něj také státní instituce, kraje, obce či nemocnice. I ony budou muset hledat další finanční zdroje pro zabezpečení svého chodu. A například nemocnice v rámci péče o nemocné příliš šetřit nemohou.

(hel)