Zoufalý nedostatek dostupného bydlení pro mladé a nemajetné občany přiměl vedení města Brna přistoupit v součinností s Českou spořitelnou (ČS je v majetku rakouské Erste Bank) ke stavbě většího počtu levnějších městských bytů.
Už proto, že Erste Bank má se stavbou nájemních bytů bohaté zkušenosti. Bydlí v nich tři čtvrtiny obyvatel Vídně a nestěžují si jako Češi, které ideová propaganda přesvědčila, že nejlepší je přece soukromé bydlení, které si v blahobytu kapitalismu bude moci dovolit bezmála každý.
V šedesátých až devadesátých letech minulého století vyrostla okolo měst v Československu panelová sídliště, např. v Brně v nich žije třetina z bezmála 400 000 obyvatel. Třeba v roce 1975 bylo v Československu dokončeno a předáno lidem do užívání 97 104 státem dotovaných bytů, čili 9,65 bytu na 1000 obyvatel. Po r. 1989 revolucionáři rozhodli, že tyto prý »odporné komunistické králíkárny« jsou k ničemu a v obnovovaném kapitalistickém blahobytu si každý pořídí své společenské vrstvě odpovídající bydlení snadno sám. Praxe ukázala, že je to mylná představa.
Vzor Vídeň
Primátorka města Brna Markéta Vaňková a její náměstek pro bydlení Jiří Oliva oznámili, že ČS začne v ČR uskutečňovat projekt dostupného bydlení podle vzoru města Vídeň, kde její mateřská společnost Erste Bank postavila již přes deset tisíc cenově dostupných městských nájemních bytů. ČS proto nově založila společnost Dostupné bydlení ČS, která bude na tomto projektu spolupracovat s municipalitami. Brněnští radní doporučili zastupitelům, aby schválili memorandum, které deklaruje spolupráci města Brna a ČS na tomto projektu. Výsledkem by měla být bytová výstavba, která bude nabídnuta lidem za výhodnější než tržní nájemné.
»Dostupnost bydlení je pro celou ČR i pro Prahu a Brno obzvlášť velké téma. Vítám proto, že jsou další způsoby, jak tuto dostupnost posílit. I když město na bytovém trhu hraje důležitou roli a rekonstruuje dosavadní bytové domy i staví zcela nové, ve srovnání se soukromým sektorem je limitováno zákonnými postupy při vypisování veřejných zakázek a podobně. Od spolupráce se soukromým sektorem tedy lze očekávat flexibilnější postup, ze kterého budou mít lidé užitek rychleji,« vyzdvihla Vaňková.
»Město Vídeň, kde staví mateřská společnost ČS Erste Bank, má s tímto konceptem více než šedesátiletou, velmi dobrou zkušenost, což jsme si osobně potvrdili přímo ve Vídni, kde jsme se loni setkali se zástupci vídeňské radnice i se zástupci Erste Bank. Tento projekt výstavby dostupných nájemních bytů soukromým sektorem je další model, který chceme realizovat v Brně a který se dobře uplatňuje ve Vídni – tím prvním je výstavba dostupného družstevního bydlení, které nyní již v Brně intenzivně připravujeme v šesti lokalitách pro zhruba 1500 bytů,« uvedl Oliva.
Smysl projektu je výstavba bytových domů, ve kterých je nájemné zhruba o pětinu nižší, než je na trhu běžné. Výstavba je realizována ze soukromých financí, bez nároku na rozpočet města Brna. »ČS upřednostňuje, aby se nájemníci rekrutovali především z řad pro společnost klíčových profesí, jako jsou hasiči, policisté, lékaři, zdravotní sestry, učitelky, vědci, špičkoví odborníci atd., a to hlavně jako mladé rodiny. Konkrétní nájemníky by potom vybíralo přímo město Brno. Chceme, aby výstavba začala co nejdříve, proto jsme do tohoto projektu doporučili lokalitu městských stavebních pozemků, kde je možné začít stavbu co nejdříve, a to v lokalitě Západní brána v Brně – Starém Lískovci,« doplnil Oliva. Stavět by se též dalo při ulici Jana Svobody u řeky Svitavy v brněnských Husovicích, avšak tam je nejprve nezbytné zajistit protipovodňovou ochranu území.
Dceřiná společnost
ČS založila dceřinou společnost Dostupné bydlení České spořitelny, kde je ředitelem Marek Blaha. Ten ocenil, že město Brno poskytne pozemky a ČS na nich postaví byty. K investicím se dostane podstatně snadněji, než město. Budou zřejmě městské s tím, že nájemné v nich bude o 20 či 25 procent menší, než je nájemné tržní. Byty dostanou od města především mladí lidé zvláště nedostatkových profesí, které chce město získat do svých služeb. Právníci zatím hledají nejlepší řešení pro budoucí nájemníky – třeba, že pozemky by si město nechalo a ČS by měla na 99 let právo stavby. Nebo zajistit prostý prodej pozemků za tržní ceny ČS, což by se ale promítlo do cen bytů či nájmů. I další varianty jsou zatím otevřené.
Předseda brněnské městské organizace KSČM Martin Říha nový způsob řešení bytové krize v jihomoravské metropoli okomentoval: »KSČM vítá tuto iniciativu už proto, že část zisku od této instituce zůstane zde v ČR a poslouží dobré věci. Zajímalo by nás, jaká bude zmíněná únosná výše nájemného. Kdo ji stanoví a z jakých statistických údajů bude vycházet? Ne všichni pracující totiž dosáhnou na průměrnou mzdu! Věříme, že se přidá i vláda a začne řešit neúnosné ceny energií pro domácnosti.«
(vž)
ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv Haló novin
