Pandemie covidu akcelerovala některé už existující základní směry vývoje kriminality. Zvětšila se kriminalita vázaná na kyberprostor, což souvisí s přesunem mnoha lidských aktivit do online prostoru. Ukazují to otevřená data Policie ČR, která analyzoval Martin Šimon z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI.
Celkově kriminalita výrazně poklesla se zavedením protipandemických opatření. Po jejich zmírnění či zrušení se ale poměrně rychle vrátila na dříve běžnou úroveň. Kriminality vázané na veřejný prostor přitom ubylo, drasticky se zmenšil počet krádeží páchaných na osobách.
Protipandemická opatření narušila běžné fungování společnosti a odrazila se i ve fungování kriminality. Efekt omezení volného pohybu osob a uzavření sektoru služeb byl v podstatě bezprostřední. Důsledky pro chování obyvatel měly nicméně dlouhodobější charakter, např. v omezování sociálních kontaktů, cestování a účasti na hromadných akcích.
»Pokles kriminality byl typický pro činy, které bezprostředně souvisejí s přítomností a s prostorovou mobilitou obyvatelstva. Přestupky v dopravě nebo krádeže na osobách byly ovlivněny asi nejvíce lockdowny. V menší míře ubylo vloupání do bytu. Obecně lze říci, že úměrně k utlumení společenských aktivit klesla i většina druhů kriminalit,« vysvětlil Martin Šimon ze SYRI a Akademie věd ČR.
Zvýšení kriminality odborníci pozorovali u činů, u kterých omezení společnosti paradoxně vytvořilo nové příležitosti. »Zmenšený dohled usnadnil vloupání do prodejen, výrobních a jiných objektů. Změny v dopravním chování společnosti pravděpodobně mohly také za zvýšený zájem o krádeže jízdních kol,« uvedl Šimon. Podle něj bezprostřední změny v důsledku omezení fungování společnosti neměly ale ve většině případů dlouhodobého trvání. Například přestupky proti majetku, loupeže nebo výroba omamných látek v covidovém roce 2020 poklesly. V následujících letech se ale vrátily na běžnou úroveň nebo nad ni.
Ne u všech trestných činů a přestupků ale došlo k návratu na původní předcovidové hodnoty. Kupř. výtržnictví, úmyslné ublížení na zdraví nebo krádeže na osobách zůstaly na podprůměrných hodnotách. »Tyto trestné činy souvisí s ekonomickou situací a cestovním ruchem, které v mnoha parametrech nedosahují předcovidových hodnot. Obdobné platí pro krádeže automobilů a jejich součástek. Můžeme tak registrovat krátkodobé a dlouhodobé efekty. Zkušenost s covidem se ale zároveň projevila i opačným trendem vývoje. Některé druhy kriminality výrazně narostly kvůli přesunu společenských činností do online prostoru,« uvedl Šimon s tím, že z analytického pohledu je zajímavý i určitý »kompenzační efekt«,tedy úbytek určitého druhu kriminality v jarním lockdownu 2020 bylo kompenzováno nárůstem v letních měsících roku 2020 (např. ostatní formy toxikomanie, trestné činy proti veřejnému zájmu, vydírání). Kriminalita jakožto společenský jev je ovlivněna také změnami legislativy a souvisejících předpisů.
Koronavirové omezení společnosti skýtá bezprecedentní a unikátní možnost, jak lépe porozumět souvislostem mezi kriminalitou, společností a prostorem. Obyvatelstvo trávilo daleko více času v místě bydliště a daleko méně času v místech práce a spotřeby. Tato změna struktury příležitostí pro páchání kriminality nastala nejméně v trojím smyslu. Zaprvé se změnily každodenní rutiny obyvatel, které mohly jak omezit, tak vytvořit nové příležitosti pro nápad kriminality. Zadruhé se změnil prostý počet obyvatel přítomných na určitém území v čase. To mělo vliv na rozmístění příležitostí pro kriminalitu. Zatřetí se začátkem pandemie změnila ekonomická situace osob a došlo ke znevýhodnění osob s prekarizovanou formou zaměstnání. (vž)
