Česká armáda bude moci vyslat až 650 vojáků do nové dvoutisícové jednotky Severoatlantické aliance na Slovensku, jejímž cílem je posílit obranyschopnost východního křídla NATO v souvislosti. Misi schválila Sněmovna, Senát dal souhlas už před týdnem.
Vyslání českých vojáků podpořila i opozice. Pro misi hlasovalo 143 ze 151 přítomných poslanců. Zbývajících osm poslanců z ANO, ODS, KDU-ČSL a STAN se hlasování zdrželo. Čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA.
Mise má »silný politický a praktický výraz solidarity naplňovat závazek kolektivní obrany NATO«, řekla poslancům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Její předchůdce a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) mimo jiné uvedl, že mise je v souladu s mezinárodním právem a má posílit schopnost odstrašení a snížit riziko eskalace válečného konfliktu.
Schválený mandát umožňuje nasazení až 650 českých vojáků, a to do poloviny příštího roku. Do alianční jednotky odjede podle Černochové kolem 400 vojáků, zbytek mandátu poslouží jako rezerva pro jejich střídání. Česká armáda kromě velení a spojení vyšle do uskupení mechanizovanou jednotku, vojenskou policii a postará se o logistické zabezpečení. Do jednotky budou posláni z ČR také výsadkáři, ženisté a tanková jednotka. Celková podoba jednotky se má podle Černochové doladit na Slovensku 4. dubna. Podobné jednotky NATO budou i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Doplní jednotky NATO v Polsku a v Pobaltí.
Celkové náklady na slovenskou misi mají činit zhruba 540 milionů korun, které budou hrazeny z rozpočtu ministerstva obrany, mohou se ale zvýšit s ohledem na inflaci a možné změny ve složení jednotky, řekla ministryně. Zdroje chce hledat v rámci úprav dalších armádních misí v zahraničí.
Vláda již dříve zároveň rozhodla, že aliance může kdekoli na svém území nasadit 180 chemických specialistů a 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, kteří byli vyčleněni pro síly velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance.
ČR ukončí členství ve dvou bankách
Poslanci také vyslovili souhlas s výpovědí mezinárodních dohod o zřízení dvou postsovětských bank, a to Mezinárodní investiční bance (MIB) a Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS). Podle vlády hrozí to, že by Rusko mohlo prostřednictvím bank obcházet mezinárodní sankce. S výpovědí musí vyslovit souhlas i Senát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl poslancům, že vláda by s těmito návrhy přišla i bez současného konfliktu na Ukrajině.
Pro vypovězení obou dohod hlasovali všichni přítomní poslanci ze všech sněmovních stran.
Obě banky vznikly ještě za dob Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), byly zřízené pro vzájemný obchod mezi státy sovětského bloku. MIB byla založena vládami členských států RVHP v roce 1970. Aktuálním cílem úvěrové politiky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování. MBHS byla založena vládami členských států RVHP v roce 1963. Poskytuje všechny běžné bankovní služby (včetně správy účtů) zaměřené na podnikatelskou klientelu, s důrazem na podporu obchodu v členských státech banky.
(jad)
7 komentáře
Jsem zvědav kolik si naši šíbři na Ukrajině nakradou, jako si nakradla Madlenka Albrightová miliony srbských dolarů v Kosovu.
No rozhodně méně než hladoví ruští soldáti.
Šálku, vím že blbého ze sebe neděláš schválně a já ti to upřímně věřím.
Proč je ČR kolonie
Její “zájmy” tedy často vůbec nebyly definovány, její politická “elita” byla jen loutková a sledovala zájmy úplně jiných aktérů než snad vlastního obyvatelstva. Typický pro kolonii je rovněž nižší stupeň rozvoje, tedy přejímání technologií, které mohou být při výrobě aplikovány, ale nejsou dále rozvíjeny. Kolonizační velmoc se chová nadřazeně a zavádí v kolonii podmínky, které by si nikdy nedovolila použít na svém vlastním území.
Jen hrubý pohled na výše uvedené znaky nám naznačí, že kolonialismus není zdaleka minulostí a že platí (byť v nových podmínkách) také pro ČR. Současný koloniální systém je ovšem mnohem sofistikovanější v tom, že o sobě tvrdí, že koloniální není (ne nadarmo se říká, že největší lstí ďábla je, že neříká své jméno) a že aktéři kolonizace jsou důmyslněji skryti a nelze je automaticky ztotožňovat s národním státem.
ČR se jako kolonie do systému neoliberálního kapitalismu začlenila v 90. letech. Pro toto její včleňování je typická aplikace a přijetí Washingtonského konsensu, který je velice lstivým mechanismem, jak ze země kolonii udělat. Volný obchod totiž vyhovuje vítězům — těm, kteří mají náskok. To, že volný obchod automaticky nevede k blahobytu v zemi ani k dohánění vyšší úrovně byl nucen přiznat i šéf WTO Pascal Lamy.
Na rozdíl od jiných zemí, které se transformovaly za jiných podmínek a se silným vlivem státu (země jako Japonsko, Jižní Korea či Čína), česká “elita” nikdy neměla příliš mnoho představivosti ohledně toho, z čeho bude země žít — a akceptovala mocenskou nerovnováhu, kterou navíc svými kroky dále upevnila. Nejprve nastoupila klišé typu “trh vše vyřeší”, “zhasneme a majetek se sám nejefektivněji alokuje” a podobné zjednodušené výroky. Ty mohly být provedeny z čiré hlouposti (učebnicová ekonomie, kde na vše stačí namalovat jeden graf), nebo také z důvodu rychlého vytvoření nové “elity”, která bude podporovat každé další kroky neoliberální transformace proto, aby si zachovala “získané” postavení, bude tedy tvořit páteř její budoucí moci. Dnes se nám projevuje v mocné chobotnici kmotrů, které vysávají zbytky státu.
ČR, jak správně podotýkají také ekonomičtí experti ČMKOS, vlastně slouží jako volná výrobní kapacita především pro Německo. Německé firmy nemají žádný zájem na tom, aby na tomto cokoliv měnilo — technologicky náročnější výrobu si ponechají u sebe a budou stanovovat horní limity pro ceny svých dceřiných firem s případnými “motivačními” výhružkami o přesunu pobočky do Rumunska či Bulharska apod. Na naší “konkurenceschopnosti” se tedy nutně projevuje to, že většina “českých” firem není finalisty, tj. nejsou schopni ovlivnit konečnou cenu. Česká “elita” se “trápí” rostoucími mzdovými náklady, či sociálním pojistným, ale už ji příliš nezajímá, že důležitější než náklady je právě ona přidaná hodnota. Opět se tak vracíme k otázce: z čeho a jak bude ČR žít?
Zdá se, že část (nejen) politických představitelů si doslova lebedí v tom, že ČR hraje pro Německo roli 17. Bundesland (ovšem bez sociálních transferů — viz asymetrie vztahů).
Odkaz a celý článek:
https://blisty.cz/art/64962-proc-je-cr-kolonie.html
To je pravda, soudruhu. Taková kolonie, takový kolonialismus. Tragédie na druhou. Zato do roku 1989, naprostá samostatnost, nezávislé rozhodování, ekonomika na špici, svobod všude plno, no prostě ráj na zemi. A o to jsme přišli, soudruhu, no lidi to překvapivě nechtěli. Drobnosti jako bratrská pomoc, úroveň Nepálu či fronty na vše jsou buržoazním výmyslem a štvaním ideodiverzních centrál řízených žraloky z wallstretu, že ano.
Z toho co se může stát mám mražení v zátylku. A platí náhubkový zákon. Nesmím říci co si myslím
https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/invaze-mela-muze-v-donbasu-chranit-ted-musi-na-frontu-40391616
Komentáře jsou uzavřeny.