České strašidlo chudoby

Narůstající ceny energií a s nimi spojená inflace stále více okusují reálnou hodnotu peněz. A pak se mnoho lidí i firem dostává do situace, kdy přestávají zvládat své měsíční příjmy a výdaje. Stát ale s inflací nijak zásadním způsobem nebojuje. Firmám nepomáhá téměř nijak. Hrozí tak reálné propouštění. Lidem s finančními problémy pak radí obrátit se na úřady a žádat o sociální dávky. Ani ty ale už v mnoha případech nemusejí stačit. Nehledě na to, že jejich vyřízení je zdlouhavé a během několika měsíců, než začne stát dávky vyplácet, se mohou mnozí lidé dostat do těžkých finančních problémů.

Hlavním spouštěčem těchto aktuálních problémů jsou energie a jejich chování se na trhu po zahájení speciální operace Ruska na Ukrajině. Ale zatímco jiné vlády na situaci reagovaly již před půl rokem, vláda České republiky vyčkávala. Následná opatření jsou pak opožděná a nedostatečná. »Je nutné uvědomit si rozsah dopadu energetické krize a inflace na občany naší republiky, protože nejen že zdražují energie a s tím i výrobky a služby, ale i například potraviny. Ten rozsah dopadu může být v řádech až dvou set miliard korun během roku. Vláda ale přislíbila pomoc v upravených tarifech a různých podporách do konce roku v řádech několika desítek miliard korun. Tato pomoc pokryje tedy zhruba pouze dvacet procent nákladů vyvolaných zdražováním energií a inflací,« říká Jiří Dolejš, expert KSČM na ekonomiku. Další úlevu napnutým rozpočtům může přinést šetření. I když budeme mluvit o průměrném ušetření okolo dvaceti procent nákladů, stále zbývá 60 až 50 procent nárůstu výdajů, které ovlivní výdaje většiny rodin. »Tady by bylo na řadě zastropování cen. Je ale otázkou, jaký dopad to bude mít po čase, například na konci topné sezony, když dnes nikdo vývoj na trhu s plynem nedokáže odhadnout. Jiná u nás může být situace s elektřinou, ale to by musel stát garantovat a hlídat celý proces výroby a distribuce tak, aby nedocházelo k výpadkům levné zastropované energie,« říká Jiří Dolejš.

Chybí pomoc firmám, hrozí propouštění

Je tedy důležitý sociální polštář pro lidi, ale i firemní polštář pro podniky. Co se týče energie, zhruba třetinu spotřebovávají domácnosti, a převážnou většinu spotřebovává ekonomika. Dopad zdražování energií a inflace na firmy se odhaduje ve výši zhruba 700 miliard korun! Vysoké ceny energií pak nutí firmy šetřit, zdražovat produkty, nezvyšovat mzdy, a to dál tlačí inflaci. »Reálný propad mezd je letos v průměru zhruba deset procent. Ve veřejném sektoru se mzdy mírně zvyšovaly, a i některé větší podniky navyšovaly mzdy o několik procent (5 % až 8 %), a naopak značné části zaměstnanců v průměru mzdy stagnovaly a zažívají tedy v reálu propad mnohem větší,« upozorňuje expert KSČM.

Navíc mnohé větší firmy se zahraničním majitelem kvůli nedostatečné kompenzaci vysokých energetických nákladů a nedostatečném polštáři (jako byla například finanční pomoc během covidu) proto uvažují o odsunu výroby mimo Českou republiku do zemí, které mají momentální situaci ošetřenou lépe. Německo například plánuje poskytnout firmám a domácnostem až 200 miliard eur na stabilizaci cen energií (tedy téměř pět tisíc miliard korun). Takový odchod firem by ale vyvolal velkou vlnu propouštění a nárůst nezaměstnanosti.

Výdaje rostou, úředníci nestíhají

Česká republika tak bude čelit energetické chudobě. Kvůli zvýšeným nákladům ale čelí reálné chudobě stále více obyvatel. Vládní pomoc je ale zdlouhavá a nedostatečná a lidem s finančními problémy docházejí ušetřené peníze i čas. Podle Milana Taraby, předsedy Sdružení nájemníků ČR (SON), je v mnoha případech, kdy se nájemníci či vlastníci bytů a domů dostanou do těžké finanční situace, právě čas velmi důležitý. »Setkávám se nyní v praxi stále častěji s akutními žádostmi o finanční pomoc a rady, jak co nejrychleji postupovat. Nastavená pravidla ale vyžadují od občanů trpělivost, a navíc v mnoha případech dávky zdaleka nepokrývají celkové náklady,« říká předseda Sdružení nájemníků.

O dávky je potřeba zažádat na úřadu práce. Dávky existují dvě – příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. První má pomoci s pravidelnými platbami nájmu či energií. Její nárokovost se ale hodnotí jednou za čtvrt roku. Žadatel tedy musí být tři měsíce bez odpovídajících příjmů, aby dávku získal. Druhá dávka je určena pro mimořádné situace, jako je například vysoký nedoplatek na energiích. Přiznání této dávky ale podléhá majetkovému testu, a tedy je určena jen pro skutečně potřebné domácnosti v nouzi.

I když ale žadatel nárok na některou z dávek má, může se čekání na její vyřízení kvůli pomalé práci úředníků ještě víc protáhnout. »Pracovnice úřadu práce jsou přetížené a nejsou naplněny jejich plánované stavy. Jak mi přiznal na pracovní schůzce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, jen v Praze chybí na úřadech práce víc než 170 úředníků. Důsledkem je i opožděné vyřizování žádostí. A ve výsledku dávky ani nepokrývají celé navýšení nákladů,« informoval Naši pravdu Taraba.

Narůstá hrozba zadlužení

Na ekonomickou situaci a nastupující krizi reagují stále častěji i firmy zabývající se půjčkami. Reklamy na výhodné půjčky s relativně nízkými úroky v situaci, kdy běžné věci zdražují o desítky procent, mohou znít zajímavě. Řešit ale obtížnou situaci, kdy se nedostává jednotlivcům dostatek financí na zaplacení energií či dalších, nečekaně vyšších výdajů půjčkou, však může být jen dalším špatným krokem do dluhové pasti.

Důležitá je v těchto situacích finanční gramotnost. Lidé by neměli řešit své problémy neplacením, nebo dokonce nesmyslnými půjčkami, které sice vypadají lákavě, ale jsou ve výsledku velmi drahé. Pokud se finanční problémy na sebe nabalují, snadno dojde k předlužení, respektive platební neschopnosti u fyzických osob. Ta vzniká v situaci, kdy má dlužník dva a více věřitelů, dluží již více než 30 dnů ode dne splatnosti závazků a současně tyto závazky není schopen plnit. Do těžké situace se tak může člověk dostat během velmi krátké doby.

To, že zdaleka nejde o ojedinělý případ, potvrzují i právníci z neziskových organizací a advokátních kanceláří zaměřujících se na pomoc lidem, kteří se do dluhů zamotali. »Předlužení dlužníků z části vzniká z nesprávného odhadu svých možností, nicméně velkou část lidí do dluhů přivede i nenadálá životní situace. Ztráta partnera, snížení nebo výpadek příjmů, změna zdravotního nebo rodinného stavu. Například snížení příjmů z důvodu ztráty schopnosti pracovat, kdy invalidní důchod nenahradí původní příjmy, dlouhodobá nemoc a s ní spojené snížení příjmů, nebo ztráta příjmů z důvodu dlouhodobé péče o rodinného příslušníka,« řekl Naší pravdě JUDr. David Vozák z právní kanceláře Abivia, která se zabývá oddlužením.

»Asi nejzávažnější situace sledujeme u matek samoživitelek, které při očekávání dalšího potomka přijdou fakticky o jediný příjem pro ně i svou rodinu a jsou odkázány výhradně na dávky státní podpory (mateřská a rodičovský příspěvek). Počet těchto případů nyní významně narůstá.«

Tvrdý exekutorský byznys

Už delší dobu jedním z chronických problémů České republiky je, že počátkem století se vytvořil neuvěřitelně tvrdý exekuční systém. »Tím, že byl zprivatizován a že se rozjel exekuční byznys. Jeho cílem nebylo vyrovnávat vztahy mezi dlužníky a věřiteli, ale aby exekuční firmy co nejvíce vydělaly. Tvrdost pravidel u nás dosáhla obrovských rozměrů, nesrovnatelných s okolními zeměmi,« říká ekonomický expert KSČM. Postupnými krůčky se zatím ten exekuční systém změkčuje, aby se alespoň trošku přiblížil civilizovanější podobě. »Těch kroků se už udělalo několik, ale bohužel zatím málo. Navíc ta sociální situace zhoršená energetickou krizí a energetickou chudobou ten problém znásobí. Takže jestli teď máme nějaké procento nevymahatelnosti exekucí, dokonce jich je většina, respektive více než polovina, tak logicky těch nevymahatelných přibude,« upozorňuje Dolejš.

Při vymáhání dluhů by se mělo podle experta KSČM postupovat ohleduplně tak, aby nenastala sociální tvrdost. Měla by se také řešit v první řadě jistina a teprve později úroky a poplatky. Měla by existovat také snadnější cesta k rozložení splácení dluhu a i možnost přerušit splátky v případě výpadku příjmů bez nárůstu úroků.

Situaci je třeba řešit u kořene

Důležité je si uvědomit, že kořenem všech těchto problémů je chudoba. Jestliže bude existovat nerovnováha na globálním trhu s energiemi v řádu několika bilionů, tak někde se ty biliony musejí nabrat, aby se to pokrylo. A vždy je tendence, aby to platili lidé, kteří se mohou nejméně bránit. Dostáváme se tedy do situace, kdy bude chudoba narůstat. A tady je na řadě stát, aby jejímu rozšiřování předcházel. »Tedy když vyřešíme energetickou chudobu, tak se celému systému ulehčí a nebude docházet k dalšímu zadlužování. Když budeme řešit strukturální nezaměstnanost z hlediska míst i odvětví a podporovat rozvoj jednotlivých regionů. Tedy celý vládní deštník, který pouze nedostatečně kryje následky, by vůbec nemusel být, kdyby stát předcházel problémům komplexně a včas,« uzavírá Jiří Dolejš.

Helena KOČOVÁ