Všechna média napříč celým světem sledují průběh letošního zasedání zemí BRICS a mnoha dalších lídrů spřátelených zemí v ruské Kazani. Prozápadní média se snaží situaci vykreslit jako předvádění se prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina před Západem, a mluví o jeho vzkazu světu, že není sám a odstřižený, o což se Západ snaží a to všemožnými sankcemi. Realita je ale podle vyjádření zúčastněných stran trochu jiná. Letošní setkání není jen o aktivitách v zemích BRICS včetně nových členů, ale o podpoře celého globálního Jihu. Tedy včetně států BRICS o spolupráci zhruba 70 % lidí na planetě.
Evropa i USA vidí v uskupení BRICS velkého zejména ekonomického konkurenta. Faktem je, že zatímco podíl na světovém HDP zemí G7 pomalu ale jistě klesá, podíl na světovém HDP zemí v rámci BRICS naopak stabilně roste. Ruský prezident Vladimír Putin ale na začátku summitu zdůraznil, že BRICS není namířený proti zájmům kohokoli. »Toto není bloková organizace. V tomto smyslu má univerzální charakter a podle mého názoru bude mít blahodárný vliv na světové dění jako celek, včetně globální ekonomiky. Pokud tato činnost napomůže rozvoji světové ekonomiky, pak v tomto smyslu bude užitečná i pro ty země, které nejsou členy organizace BRICS. To se mi zdá samozřejmě,« prohlásil Putin. Podle něj v konečném důsledku z toho budou profitovat i dnešní světoví ekonomičtí lídři, přestože řada z nich se dnes potýká s určitými problémy. »Známe problémy eurozóny. Celkově balancuje na pokraji recese. A pokud budou dobré vztahy mezi ekonomikami těchto zemí stabilní a navázané se zeměmi BRICS, tak jim to jen prospěje,« dodal ruský prezident.
Světové postavení BRICS
Samotné uskupení je poměrně nové. BRIC byl založen v roce 2006 na úrovni ministrů zahraničních věcí, původně se skládal ze čtyř zemí – Brazílie, Ruska, Indie a Číny – a v roce 2009 byl povýšen na úroveň summitu. V roce 2010 byla Jihoafrická republika oficiálně přijata do bloku, který se stal BRICS. Dne 1. ledna 2024 se k němu přidalo dalších pět členů Egypt, Etiopie, Írán, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie. BRICS sdružuje také dva stálé členy Rady bezpečnosti OSN, šest členů skupiny G20 a mnoho členů jsou země středního postavení a obyvatelé těchto zemí tvoří téměř 50 % světové populace.
Za 15 let dosáhl BRICS velkého pokroku. V roce 1992 se země G7 podílely na světovém HDP 45,5 % a země BRICS jen 16,7 %. V roce 2023 připadalo na BRICS 37,4 procenta, zatímco na G7 29,3 procenta. Tento rozdíl se zvětšuje a bude se dále zvětšovat. Předpokládá se, že do konce roku 2024 dosáhnou země BRICS v průměru čtyřprocentního růstu. To převyšuje tempo růstu zemí G7, které činí pouze 1,7 procenta, a celosvětový průměr, který se předpokládá ve výši 3,2 procenta.
Na země BRICS připadá přibližně čtvrtina celosvětového vývozu zboží, přičemž společnosti ze zemí BRICS dominují na několika klíčových trzích, včetně trhů s energetickými zdroji, kovy a potravinami, tedy na trzích, které jsou pro udržitelný hospodářský rozvoj zásadní. Členské země se podílejí na 49 % světové produkce pšenice, 43 % světové produkce ropy a 25 % světového vývozu zboží. Stručně řečeno, země BRICS již hrají významnou roli v globální ekonomice a jejich vliv v budoucnu nepochybně poroste.
Země BRICS jsou tedy momentálně hnací silou celosvětového hospodářského růstu. A pokud nedojde v USA a hlavně v Evropské unii rychle k nějakým zásadním změnám, které by opět rozhýbaly průmysl i obchod a nastartovaly růst HDP zemí Evropy, budou se v dohledné budoucnosti samotné země BRICS podílet na většině přírůstku globálního HDP.
Bezpečnost jako nejžhavější téma
Prezident Vladimir Putin na největším mezinárodní setkání na ruském po dvou letech přivítal více než třicet hlav států, zúčastnil se i šéf OSN António Guterres. Mezi zástupci největších zemí nechyběl čínský prezident Si Ťin-pching nebo indický premiér Naréndra Módí. Na zahájení samotného summitu se sešlo více než dvacet světových lídrů, kteří diskutovali zejména o »nejnaléhavějších otázkách«, včetně »řešení regionálních konfliktů«.
»Všechny naše země se hlásí k rovnoprávnosti, dobrému sousedství a vzájemnému respektu, k potvrzení vysokých ideálů přátelství a dohody, k všeobecnému blahobytu a prosperitě, projevují odpovědnost za budoucnost světa nikoli slovy, ale skutky. Takovými, které mají skutečně pozitivní vliv na situaci v oblasti globální stability a bezpečnosti, a mohou významně přispět k řešení akutních regionálních problémů,« zdůraznil ruský prezident. A dodal, že více než 30 zemí vyjádřilo přání připojit se k BRICS. Rozšišování současného BRICS ale zatímm není napoředu dne. Spolupráce ale samozřejmě ano.
Tématem ruského předsednictví BRICS v roce 2024 je: Posílení multilateralismu pro spravedlivý globální rozvoj a bezpečnost. V rámci BRICS je podle Putina realizován smysluplný akční plán, který má partnery posunout vpřed ve třech hlavních směrech – politika a bezpečnost, ekonomika a finance a kulturní a humanitární vazby. »Mechanismus spolupráce BRICS je dnes nejdůležitější platformou solidarity a spolupráce mezi zeměmi rozvíjejících se trhů a rozvojovými zeměmi na světě a je pilířovou silou při podpoře rovné a řádné světové multipolarity, inkluzivní ekonomické globalizace« prohlásil prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching.
Zdůraznil také, že svět nyní vstupuje do nového turbulentního a transformačního období, čelí kritickým rozhodnutím. »Měli bychom dovolit, aby svět zůstal nestabilní, nebo ho tlačit zpět na cestu mírového rozvoje?« ptal se. Si Ťin-pching poukázal na to, že by se měl vybudovat »mírový BRICS« a být ochráncem společné bezpečnosti. Pouze praktikováním společného, komplexního, kooperativního a trvale udržitelného bezpečnostního konceptu se můžeme vydat na cestu univerzální bezpečnosti. »Musíme dodržovat tři zásady: žádný převlek z bojiště, žádná eskalace války a žádná provokace ze všech stran. A podporovat co nejrychlejší zmírnění ukrajinské krizové situace.« prohlásil v Ruské Kazani čínský prezident. Upozornil, že je třeba také podporovat co nejrychlejší zastavení palby v pásmu Gaza a neustále usilovat o dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého řešení palestinské otázky. Což je pro Čínu dvoustátní řešení.
Podobný postoj má i Rusko. Podle poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova Rusko vítá mírovou iniciativu Číny a Indie pro Ukrajinu, která byla projednávána v rámci bilaterálních jednání na okraj fóra.
BRICS a globální Jih
Členy uskupení BRICS je i řada zemí takzvaného Globálního Jihu a další země z něj se chtějí k uskupení přidat. V BRICS vidí šanci na férový přístup a lepší obchodní i rozvojovou spolupráci. »Společný vzestup zemí globálního Jihu je charakteristickým rysem velké transformace na celém světě. Společný pochod zemí globálního Jihu k modernizaci je ve světových dějinách monumentální a v lidské civilizaci bezprecedentní. Zároveň však mír a rozvoj stále čelí vážným výzvám a cesta k prosperitě pro země globálního Jihu nebude přímá. Stojíme-li v čele zemí globálního Jihu, měli bychom využít naší společné moudrosti a síly a postavit se odpovědnosti za budování společenství se společnou budoucností lidstva,« prohlásil také Si Ťin-Pching.
Na summitu BRICS se ve středu 23. října setkali také prezidenti Venezuely a Ruska. Ruský prezident Vladimír Putin podpořil venezuelského prezidenta Nicolase Madura v jeho snaze připojit Venezuelu k BRICS+. Maduro se vyjádřil proti uplatňování hegemonie ve světě a proti imperialismu, čímž kriticky mířil na USA a jeho spojence. Za venezuelské občany se vyjádřil pro rovný vztah mezi zeměmi: »Jsme pro rovnost ve světě«; »Uplatňujeme zásady BRICS, protože je to naše přesvědčení. Globální Jih může existovat pouze s právem na budoucnost, na rovnost a svobodu.«
Maduro označil summit BRICS za historický, neboť významně rozšiřuje skupinu BRICS a otevírá nové, širší možnosti spolupráce zemí Globálního Jihu. Ve vztahu k hostitelské zemi prezident Maduro uvedl: »Rusko a Venezuela navázaly vazby, které nelze zničit«. Prezident Putin potvrdil dobré vztahy a plánovanou spolupráci.
Brazilský prezident Lula da Silva se kvůli svým zdravotním problémům, kvůli nimž musel do nemocnice, zúčastnil summitu pouze online. Kritizoval štěpení světa, k němuž v současné době dochází, a uvedl: »Nejzranitelnější lidi nezajímají zjednodušující dichotomie, chtějí jídlo, důstojnou práci a kvalitní, všeobecně dostupné veřejné školy a nemocnice.«
Ve své historické kritice odsoudil koloniální velmoci, že dříve zotročovaly a marginalizovaly jiné země. BRICS je podle něj naděje na změnu sociálních nerovností, naděje v boji proti hladu a nespravedlnosti. Co se týče krize životního prostředí, řekl, že »BRICS je zásadním aktérem v boji proti změně klimatu. Není pochyb o tom, že největší odpovědnost nesou bohaté země, jejichž historie emisí vyústila v klimatickou krizi, která nás dnes trápí.«
Odstřižení od dolaru není na místě
Ačkoliv se mnohé členské státy vymezují proti Západnímu bloku, podle Vladimíra Putina by BRICS neměla být konkurentem. Na pořadu dne není ani odstřižení od dolaru a prosazování obchodování v jiné měně. Mezi jednotlivými zeměmi BRICS se dnes běžne obchoduje v národních měnách, globální trh si ale stále vyžaduje užívání dolaru. »Abyste mohli mluvit o vytvoření jednotné měny, musíte mít vysoký stupeň integrace ekonomik. A nejen to, je potřeba mít nejen vysoký stupeň integrace ekonomik, ale také dosahovat srovnatelné kvality a objemu. No, objem je nemožný, myslím populaci a samotné ekonomiky,« řekl Putin s tím, že »jinak budeme čelit problémům ještě větším, než byly problémy, které vznikly řekněme v Evropské unii, když byla zavedena jednotná měna pro ty země, jejichž ekonomická úroveň nebyla srovnatelná, nebyly rovnocenné. Proto je to vzdálená vyhlídka, ale teoreticky to může být, můžeme o tom mluvit v budoucnu,« uvedl ruský prezident.
Putin ale potvrdil, že BRICS zkoumá možnosti rozšíření používání národních měn, včetně vytváření potřebných nástrojů platebního styku. »Jak jsem již zmínil, nyní zvažujeme možnost využití elektronických nástrojů. Je nutné – takové práce probíhají – navázat vztahy mezi centrálními bankami a zajistit spolehlivou výměnu finančních informací, která by byla nezávislá na těch mezinárodních nástrojích pro výměnu finančních informací, které z politických důvodů zavádějí určitá omezení a porušují zásady globální ekonomiky,« dodal Putin v narážce na systémy vytvořené Západem a stále v podstatě globálně užívané, ze kterých bylo ale Rusko vyloučeno.
BRICS chce reorganizaci OSN
Samotného summitu se zúčastnil i portugalský generální tajemník OSN António Guterres. Hlavně vzhledem k projednávaným bodům, zejména mezinárodní bezpečnosti ale i přístupu k zemím globálního Jihu. Přijel si vyslechnout ale i záměr členských států BRICS o komplexní reformu Organizace spojených národů (OSN), včetně její Rady bezpečnosti. Dosud je totiž OSN vnímána spíše jako poradní orgán, než organizace, která by měla zásadní vliv na mezinárodní dění například kvůli nedodržování deklarací, nebo kvůli právu veta, které mají Spojené státy americké, Spojené království, Čína, Rusko a Francie. Zúčastněné země požadují, aby byla OSN demokratičtější, reprezentativnější a efektivnější, což je i obsahem Kazaňské deklarace přijaté po summitu.
Na druhou stranu António Guterres za svoji přítomnost sklidil také kritiku a to zejména z Ukrajiny a zemí, které ji nejsilněji podporují. »Je to špatná volba, která neprospívá věci míru. Pouze poškozuje pověst OSN,« uvedlo v pondělí kyjevské ministerstvo zahraničních věcí na X na základě zpráv o jeho účasti s tím, že odmítl účast na mírovém summitu ve Švýcarsku, na který ho Ukrajina pozvala na začátku tohoto roku. Summit ve Švýcarku ale neměl žádný mírový dopad a naopak konflikt prodloužil. Na rozdíl od summitu v Kazani, kde bylo volání po mírů, klidu zbraní nulové provokaci a globální bezpečnosti velmi hlasité napříč všemi zúčastněnými zeměmi.
Závěrečná ustanovení
Kazaňské deklarace přijaté po summitu BRICS obsahuje 134 bodů na 43 stranách. Mezi klíčová témata patří další rozvoj přidružení, postoj k různým globálním otázkám, sankce, řešení regionálních krizí, včetně krize na Ukrajině a Blízkém východě.
Sankce: Země sdružení se vyslovily proti politicky motivovaným jednostranným sankcím, které podkopávají rozvoj jiných zemí.
Konflikty: Vedoucí představitelé zemí BRICS vyjádřili znepokojení nad »nárůstem násilí a pokračujícími ozbrojenými konflikty v různých částech světa, včetně těch, které mají významný dopad na regionální i mezinárodní úrovni«. Znovu potvrdili svůj »závazek k mírovému řešení sporů prostřednictvím diplomacie, zprostředkování, inkluzivního dialogu a konzultací koordinovaným a kooperativním způsobem.« Země BRICS vyjádřily znepokojení nad eskalací situace na Blízkém východě, včetně izraelských útoků, konkrétně útoku na íránské velvyslanectví v Damašku. Odsouzen byl rovněž teroristický útok na Libanon, při němž byla použita komunikační zařízení, včetně pagerů. Vedoucí představitelé podpořili vznik suverénního státu Palestina v mezinárodně uznaných hranicích z roku 1967 a jeho přijetí do OSN. Země BRICS »vzaly s uspokojením na vědomí« návrhy na urovnání ukrajinského konfliktu. Připomněly rovněž národní postoje k této otázce.
Boj proti terorismu: Země BRICS důrazně odsoudily teroristické útoky na přeshraniční energetickou infrastrukturu a vyzvaly k nestrannému vyšetřování. Vedoucí představitelé se postavili proti politizaci spolupráce v boji proti nadnárodnímu zločinu.
Jaderná dohoda s Íránem: Vedoucí představitelé vyzvali k obnovení společného komplexního akčního plánu (JCPOA) o íránském jaderném programu, který USA jednostranně odmítly.
Hospodářství: Země BRICS se vyslovily pro reformu brettonwoodských institucí prostřednictvím zvýšení příspěvku rozvojových zemí ke světové ekonomice. Podpořily otevřený a spravedlivý mnohostranný obchodní systém s ústřední úlohou Světové obchodní organizace (WTO), která by poskytovala zvláštní režim pro rozvojové země.
Podpořily také ruskou iniciativu na zřízení Obilné burzy, která by v budoucnu zahrnovala i další zemědělská odvětví.
Vedoucí představitelé vyzvali rozvinuté země, aby plnily své závazky a pomáhaly národům v nouzi. Země BRICS se také dohodly, že projednají a prozkoumají možnost zřízení nezávislého přeshraničního clearingového a depozitního systému BRICS.
Helena KOČOVÁ
