Ve středu se před pražským magistrátem (malá fotoreportáž uvnitř článku) konal protest propalestinských aktivistů. Proč právě tam? Čím je popudili zastupitelé hlavního města? To objasňuje prohlášení Iniciativy Ne naším jménem! – Za spravedlivý mír na Blízkém východě k usnesení Zastupitelstva hl. města Prahy.
Za solidaritu s Palestinou: proti výhrůžkám a manipulacím
Zastupitelstvo hlavního města Prahy na svém zasedání ve dne 12. září přijalo usnesení, ve kterém odsoudilo účast aktivistů solidarity s Palestinou a s Palestinci na letošním ročníku Prague Pride (dva snímky pod textem) a požadovalo přijetí systémových opatření, která by odňala finanční dotaci těm programům spolufinancovaným z rozpočtu hlavního města, na kterých by se aktivisté propalestinské solidarity podíleli.
Jelikož usnesení zastupitelstva včetně důvodové zprávy je nejen plné pravopisných a především věcných chyb, ale také je ve svých tvrzeních lživé a manipulativní, považujeme jako aktivisté propalestinské solidarity za potřebné se vůči němu ohradit a prohlásit:
Hlavním městem Izraele není Jeruzalém, jak lživě uvádí důvodová zpráva zastupitelstva, nýbrž Tel Aviv. Izraelem anektovaný Jeruzalém není mezinárodním společenstvím, tedy ani Českou republikou, uznán za hlavní město Izraele, což by měli zastupitelé hlavního města ČR vědět. Pokud si Praha vybrala jako partnerské město Jeruzalém, buďto se spletla ve výběru hlavního města Izraele, nebo si za izraelské partnerské město vybrala jiné město než to hlavní. Každopádně však neznalost nemůže být omluvou pro nepravdivá tvrzení, stejně jako přání pražských zastupitelů nestojí nad mezinárodním právem.
Heslo Od řeky k moři… není pro nás požadavkem na »území bez Židů«, jak – opět lživě – tvrdí důvodová zpráva zastupitelstva. Pražští zastupitelé by měli vědět, že právo užívat toto heslo jsme vyhráli u Městského soudu právě na základě žaloby podané proti snaze Magistrátu jej zakázat, což ve dvou případech potvrdil ve svém posledním rozhodnutí i Nejvyšší správní soud.
Připomínáme tak našim zastupitelům zas a znova, že heslo soud uznal jako legitimní v těch intencích, v nichž je od začátku používáme a jak je chápe a užívá i široké celosvětové hnutí palestinské solidarity, ke kterému se hlásíme. Tedy jako heslo za rovnost a spravedlnost pro všechny lidi od řeky Jordán po Středozemní moře. Jako heslo volající po osvobození od izraelského apartheidu, okupace a kolonizace, jichž se Izrael na celém území »od řeky k moři« dopouští podle zpráv mezinárodních i izraelských lidskoprávních organizací, mezinárodního společenství a jeho institucí. Pokusy o delegitimizaci tohoto hesla spojené s falešným obviňováním z antisemitismu považujeme za součást dlouhodobých snah o kriminalizaci propalestinské solidarity a vnímáme je jako účelovou taktiku proizraelských skupin odklonit pozornost od válečných zločinů, kterých se Izrael prokazatelně dopouští a v důsledku i snahy anektovat do Izraele podstatnou část okupované Palestiny.
Premiér Petr Fiala nebyl společně s předsedou Knesetu Amirem Ochanou, jenž byl v červenci v Praze na oficiální návštěvě, zobrazen na transparentu dehonestujícím, nýbrž pravdivým způsobem coby spoluviník izraelské genocidy. Premiér Fiala tuto spoluvinu nese za svou aktivní, ideologicky zaslepenou podporou Izraele, a to i době, kdy tento čelí před Mezinárodním soudním dvorem žalobě z možného páchání genocidy v Gaze a kdy na čelní izraelské představitele žádá hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu vydání zatykače za válečné zločiny.
Předseda Knesetu Amir Ochana, který je členem izraelské vládní strany Likud, je dlouhodobým podporovatelem premiéra Netanjahua a jako takový nese přímou odpovědnost za válečné zločiny, kterých se Izrael v Pásmu Gazy, na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě soustavně a prokazatelně dopouští. Není naší ostudou, že byl Amir Ochana přijat v poslanecké sněmovně dlouhým potleskem ve stoje, my před jeho přijetím varovali. Jeho přijetí neproběhlo naším jménem a zůstane ostudou těch, kteří tak učinili.
Odmítáme násilí na izraelských i palestinských civilistech
Ve svých prohlášeních a tiskových zprávách jsme od října loňského roku několikrát jasně odsoudili násilí spáchané během říjnového útoku na izraelských civilistech. I když pro hledání východisek z násilí analyzujeme jeho příčiny v izraelské okupaci, kolonizaci a rasismu, odmítáme z principu násilí na civilistech, což se týká jak obětí izraelských, tak nyní obětí palestinských, jejichž počet je řádově vyšší a stále stoupá. Palestinských civilních obětí izraelské války proti Gaze může být podle některých odhadů až několik set tisíc a je opravdu na místě se ptát, proč čeští politici, včetně zastupitelů hlavního města Prahy neprojeví vedle přirozené a pochopitelné starosti o izraelské unesené sebemenší zájem o vyvražďovanou palestinskou populaci. Může za to ignorantství, nebo protipalestinský rasismus? Zbabělost, nevědomost, či účelový politický kalkul?
Pokud naši zastupitelé projevují správně starost o izraelské unesené, možná by se mohli obrátit pro inspiraci do samotného Izraele. V ulicích izraelského hlavního města Tel Avivu jsou v těchto dnech pořádány největší protesty v dějinách země, a to za odstoupení premiéra Netanjahua, který je vnímán jako hlavní překážka k propuštění izraelských rukojmích.
Hnutí solidarity s Palestinou a s Palestinci vychází z požadavků rovnosti, svobody a spravedlnosti, z ideálů humanitních, stejně jako z mezinárodního práva a z tradic boje za práva lidská a sociální. Pokud zastupitelé pražského Magistrátu hledají nositele rasismu, xenofobie a antisemitismu, mezi aktivisty propalestinské solidarity je nenajdou.
Je poněkud absurdní, že se boje s nenávistí a s rasismem dovolávají též zastupitelé politických stran, které s nenávistí a s rasismem samy pracují, a že před antisemitismem a rasismem chtějí varovat zastupitelé stran, které s ním měly a stále mají problém, zpochybňují holokaust na Romech a jsou soudně potvrzeny jako fašistické. Je komické, když se o „čistotu Prague Pride“ starají zástupci stran s homofobními sklony či tací, kteří proti pochodu hrdosti LGBT v Praze dlouhodobě brojí a jen hledají cestu, jak by jej město přestalo spolufinancovat. A je varovné, když chce obecní peníze druhým odebírat zastupitel, který je za defraudaci obecních peněz sám trestně stíhán.
Rádi bychom proto pražským zastupitelům připomněli, že nerozdělují peníze vlastní, ale peníze obecní jdoucí z daní i těch, kterým je chtějí svévolně odejímat. Šíření antisemitismu, terorismu, rasismu a xenofobie, které i my sami odsuzujeme, je u nás trestně stíhatelné. Pokud si tak pražští zastupitelé nechtějí hrát na samozvané soudce, měli by se vyvarovat všech snad o přijímání takových opatření, která by porušila ústavní práva na svobodu slova a svobodu shromažďování, a v důsledku zasáhlo i ty, které chtějí zdánlivě chránit. Aktivisty solidarity s Palestinou a s Palestinci jsou totiž nejen u nás i Židé samotní – často dokonce i židovští Izraelci.
Tak jako jsem se ubránili snaze delegitimizovat heslo za svobodu From the River to the Sea…, ubráníme se i tentokrát další snaze postihnout propalestinskou solidaritu.
Protože zastupitelé odejdou, ale solidarita s okupovanou Palestinou zůstane.
