Tři oříšky pro Popelku v Moritzburgu

Když zazní úvodní tóny písně Tři oříšky, kterou napsal Karel Svoboda, otextoval Jiří Štaidl a nazpívala Iveta Bartošová, v tu chvíli je mnoho lidí duchem na zámku s Popelkou a srdce zalévá kouzlo Vánoc. Kdo by neznal a nemiloval film s Popelkou v podání Libušky Šafránkové a trochu nemotorným princem v podání Pavla Trávníčka. Ovšem na toto kultovní dílo se nemusíte jen dívat a vzpomínat. Můžete ho alespoň částečně zažít na vlastní kůži. A to jen pár kilometrů za českými hranicemi.

Jen 70 kilometrů od hranic, či 130 kilometrů od Prahy, tedy prakticky hodinu a půl po dálnici, leží kousek za Drážďanami, na konci dlouhé ulice vedoucí stejnojmennou vesnicí, zámeček Moritzburg. Již první pohled milovníky česko-německého filmu chytí za srdce. Zámeček leží uprostřed rybníka a od dob natáčení filmu se nijak nezměnil.

Kultovní a populární

Těžko byste hledali jiný film, který je v Česku stejně známý a oblíbený tak jako v Německu a který může být plným právem označen za kultovní. Filmová klasika režiséra Václava Vorlíčka vznikla v česko-německé koprodukci už v roce 1973. Respektive část se natáčela u nás, třeba na hradě Švihov, část pak v Německu právě na Moritzburgu. I obsazení rolí bylo česko-německé. A tak díky skvělým hereckým výkonům, kouzelnému prostředí, ale také již zmíněné muzice vévodí tato pohádka vánočnímu vysílání hlavně v Německu, samozřejmě také u nás, ale pozor, třeba i v Norsku.

Ale letos znovu pozor! Prvním rokem nevysílá žádný z hlavních kanálů film Tři oříšky pro Popelku v hlavním vysílacím čase ve sváteční dny! Najdete jej jen na televizi Seznam od 16.40 a druhý den od 20 hodin Před několika lety se v Norsku kvůli tomu, že tato pohádka nešla v hlavním vysílacím čase, zvedly obrovské protesty…

A protože se stalo objíždění míst známých z nejrůznějších filmů mezi turisty velmi populární, je Moritzburg v zimní sezoně doslova v obležení návštěvníků.

Zámek totiž nenabízí jen venkovní krásu, okno, kterým se Popelka dívala na bál (které funguje dodnes i s pohyblivou scenérií za ním), či schody, u kterých odpočítávala, zda má jít, či nemá jít do zámku, a druhé, na kterých ztratila svůj střevíček… Který tam, vyrobený z bronzu, stále leží. V prostorech zámku najdete již po patnáctou sezonu výstavu o filmu, která je každým rokem bohatší.

Dvě patra zábavy

Výstava provede návštěvníky postupně celým zámkem, ale každé patro a sál nabízí trochu jinou zábavu a poučení. U vchodu vás zaujme věrná socha Juráška, bílého koníka, i s původním sedlem. Věděli jste ale, že ve filmu hráli koně dva? Protože v Československu zrovna řádila slintavka, nemohl původní český Jurášek za hranice. Proto Popelku ve filmu v Moritzburgu doveze na zámek jiný bílý koník z Německa. Vedle Juráška si pak můžete prohlédnout původní kočár, ve kterém přijel král do sídla macechy, respektive Popelčina domova. I prince na hnědákovi.

Po vystoupání po schodech, na kterých na vás z obrazů shlížejí všichni hlavní aktéři, se dostanete do komnat, které vás přenesou přímo do filmu. Jde o několik sálů, ve kterých se můžete nafotit v kostýmech. Třeba Popelky jako myslivce, v plesových šatech, v červených šatech Droběny, kterou ztvárnila Helena Růžičková, a nově i ve svatebních šatech Popelky. A prince také, samozřejmě. Jen musíte vyčkat, protože zájemců o focení je zde celá řada. Jsou tu i originály kostýmů, na kterých vás možná překvapí, jak drobounká byla mladá Libuška Šafránková.

Další cesta vás zavede do krásných zámeckých sálů, plných loveckých trofejí. Ani tam ale nechybějí kostýmy a další prvky z filmu. V dalším křídle zámku na vás čeká trocha čtení o historii filmu, informace z natáčení, ozvučení či sestříhání. Milé je, že všechny popisky jsou jak v němčině, tak v češtině. Najdete zde sál, kde běží film o filmu se spoustou zajímavostí, kopii kulis na Švihově či vybavené zvukařské studio, které si můžete vyzkoušet.

Další část zámku je pak věnována dětem – zde si mohou zkusit řadu her, ve kterých má hlavní slovo lískový oříšek. Těch je tu kolem skutečně spousta. Ale smějí i nahlédnout do seníku na sovičku Rozárku. Výstavu pak uzavírá plesový sál, kde najdete voskové figuríny prince i Popelky, krále a královny i na balkóně hrající kapelu. A na konci nechybí samozřejmě ani obchůdek se suvenýry, kde si můžete koupit třeba sovičku Rozárku v mnoha zpodobněních, stejně jako maličký Popelčin střevíček.

Velký zájem

Výstava je otevřena již od konce listopadu a potrvá až do 2. března příštího roku. Vstupné na výstavu je 12 eur (300 Kč), se slevou deset eur (250 Kč) a pro děti a školní zájezdy 4,50 eura (114 Kč) na osobu. Správa zámku přitom kvůli velkému zájmu doporučuje, aby si návštěvníci koupili vstupenky na výstavu předem na internetu. Jinak se k pokladně vine dlouhá fronta, kterou vystát v zimním počasí není moc příjemné. Stejně tak musíte počítat s tím, že návštěvníci jsou dovnitř pouštěni po čtvrthodinových intervalech. To proto, že o výstavu je stále větší zájem. Loni, kdy pohádka slavila 50. výročí, navštívilo zámek 134 tisíc lidí. Letos správa saského zámku očekává, že se celková návštěvnost za 15 sezon přehoupne přes 1,5 milionu. Pokud se vám ale nebude chtít přímo na výstavu, i zajížďka z drážďanských vánočních trhů a pouhá procházka kolem zámečku vás chytne za srdce.

Helena KOČOVÁ

FOTO – autorka