Zahrady památečních brněnských vil Tugendhat (v majetku města Brna) a vily Löw-Beer (v majetku Jihomoravského kraje) slavnostně propojili k volnému procházení veřejnosti symbolickým přestřižením pásky primátorka Markéta Vaňková a hejtman Jan Grolich s ředitelem Muzea města Brna Zbyňkem Šolcem.
Nově začali návštěvníci o Velikonocích zcela bezplatně procházet zahradami obou slavných brněnských vil, stejně jako před 90 lety členové významných rodin. Zkušební provoz zahrady bude Muzeum města Brna letos velmi pečlivě monitorovat, aby byl provoz zahrady pro památku UNESCO udržitelný.
Ve svahu nad lužáneckým parkem vznikla na počátku 60. let 19. století první brněnská vilová kolonie. První ze souboru vil byla vila Karla Kaisera (1860), na níž navázala roku 1862 vila stavitele Josefa Arnolda. V rámci dalšího rozvoje lokality si v roce 1904 na tehdejší ulici Sadová-Parkstrasse (dnes Drobného) nechal průmyslník Moritz Fuhrmann postavit secesní vilu dle návrhu vídeňského architekta Alexandra Neumanna. K vile náležel i svažitý pozemek, který sahal až k dnešní ulici Černopolní. Tuto vilu i s pozemkem v roce 1913 odkoupil továrník Alfred Löw-Beer, jenž o 15 let později horní část pozemku věnoval své dceři Gretě, jakožto svatební dar ke sňatku s Fritzem Tugendhatem. Manželé Tugendhatovi se zde rozhodli vybudovat vlastní rodinnou vilu a oslovili tehdy již světoznámého německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Poté co Mies v září 1928 navštívil pozemek s fascinujícím výhledem na historické centrum města Brna, nabídku Tugendhatových definitivně přijal. Tímto rozhodnutím začala vznikat ikona světové architektury, vila Tugendhat (zapsaná o seznamů UNESCO).
Historický vývoj po druhé světové válce měl za následek, že se kdysi společná zahrada obou domů rozdělila na dvě menší parcely, které byly později rozděleny plotem. Po opravách obou vil a zahrad, které byly dokončeny v letech 2012 (Vila Tugendhat), a 2014 (Vila Löw-Beer) byly v posledních letech obě zahrady propojeny turniketem. Nově mohou projít návštěvníci zahrady obou vil zcela zdarma.
»Po vzájemné domluvě s Muzeem Brněnska jsme se pro letošní rok rozhodli otevřít zahrady obou objektů bezplatně tak, aby hosté přicházející z ulice Černopolní i od Lužáneckého parku mohli zhlédnout oba objekty bez větších restrikcí. Provoz budeme samozřejmě pozorně monitorovat a vyhodnocovat. Projekt je rovněž příprava na spojení se zahradou Arnoldovy vily, jejíž rekonstrukce začne v dubnu 2023 a otevření je v plánu nejpozději na duben 2024,« uvedl ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. Přilehlá třetí památečná Arnoldova vila se zahradou je ještě rok v omlazovací rekonstrukci.
(vž)
FOTO – Václav ŽALUD
