Spolek Vladislava Vančury uspořádal v neděli 18. června 2023 v Háji ve Slezsku tradiční festivalové Rozmarné léto. V tamním Dohnálkově parku vystoupily čtyři folklorní soubory a zahrály tři cimbálové muziky. Součástí slavnosti bylo položení květin k pomníku Vladislava Vančury, který se v Háji ve Slezsku narodil před 132 lety, a také byla zahájena výstava k 20leté existenci vančurovského spolku. Letošní slavnost Rozmarného léta přinesla opět lidem nevšední atmosféru plnou kulturních zážitků i nezapomenutelných setkání.
Ještě v neděli dopoledne probíhaly poslední přípravy na odpolední folklorní festivalový program. Krátce po polední se už první návštěvníci a zájemci o vernisáž vančurovské výstavy scházeli v Dohnálkově vile. Na výstavě se dověděli některé zajímavosti o Spolku VV a prohlédli si soubor panelů s fotografiemi, ukazující na pestrost dosavadních aktivit spolku. Při kávě a chabičovských koláčcích se dobře povídalo. Vernisáž obohatil přednes úryvku ze závěru Vančurova románu Pole orná a válečná; text byl publikovaný v Anthologii devíti básníků Devětsilu před 95 lety.
Květiny k Vančurovu pomníku
Obdivovatelé Vančurovy tvorby se pak sešli u spisovatelova pomníku. Hezkou letní atmosféru v hudebním úvodu vytvořili akordeonisté – žáci zdejší ZUŠ Vladislava Vančury. Ve svátečním proslovu předneseném Miladou Slukovou, členkou Spolku V. Vančury, zazněla slova o tom, že »Vančura byl mužem, jehož dílo přesahovalo hranice jednoho uměleckého žánru. Byl nejen vynikajícím spisovatelem, ale také výjimečným dramatikem a režisérem. Jeho příběhy, plné života, vášně a lidského poznání, jsou nezapomenutelné a stále nás oslovují i po tolika letech«.
Byla také připomenuta 20letá existence Spolku VV, který se stal místem setkávání a propojování umělců, literátů, významných osobností a všech těch, kteří měli a mají zájem o rozvoj a propagaci vančurovských tradic a také kultury a tradic Slezska. I v dnešním hektickém světě je mimořádně důležité mít na paměti hodnotu kultury a umění, jež mají sílu překračovat hranice a otevírat naše srdce.
Poté přítomné delegace položily květiny k Vančurovu pomníku jako výraz hrdosti a ústy občanů k velkému spisovateli a vlastenci. Teplé letní počasí osvěžil úryvek z kouzelné Vančurovy knížky Rozmarné léto. Ve slově hostů se Ivan Strachoň, zastupitel Moravskoslezského kraje (KSČM), stejně jako Vančura přihlásil k míru, a ne k válčení, a zdůraznil, že v kraji není zapotřebí žádné cizí vojenské základny, natož na letišti v Mošnově.
Festivalový Dohnálkův park
Blížila se třetí hodina. Dohnálkův park se zaplnil návštěvníky a ožil mládím, krásnými lidovými kroji, tancem i cimbálovými muzikami. Začal více než tříhodinový festivalový folklorní program. Pořádající Spolek VV na něm spolupracoval s významnou polskou taneční choreografkou Aldonou Gawron-Krupa z příhraničního polského města Ratiboř. V programu vystoupily čtyři folklorní soubory, z toho dva zahraniční, a tři cimbálové muziky. Z gruzínského města Gurdžáni, ležícího 100 km východně od Tbilisi, přicestoval soubor TSERULI a hned ve svém úvodním vystoupení oslnil publikum a získal si ho na svou stranu. Soubor HALIČSKÁ VESELKA z ukrajinského města Ivano-Frankovsk ukázal mnohé z krás lidových haličských tanců a lidových písní. Další soubor MALÁ LIPTA s cimbálovou muzikou CÉRKY potvrdil, že cit pro lidový tanec mají v krvi a že v Liptálu, obci kousek od Vsetína, se folkloru skutečně daří. Vystoupení SLEZSKÉHO SOUBORU HELENY SALICHOVÉ s cimbálovou muzikou bylo velmi působivé – zazářily slezské tance, hudba i kroje jak ve sváteční tak v pracovní choreografii. Každé z vystoupení sklízelo velký obdiv a ovace návštěvníků. V závěru bylo všem souborům poděkováno velkým a zaslouženým potleskem. A to ještě nebyl konec přehlídky, neboť třetí část festivalu patřila cimbálovÉ muziCE ZUŠ Vladislava Vančury. Publikum si s ní zazpívalo a někteří i zatancovali. V podvečer lidé odcházeli plni dojmů a dobré pohody. »Byli úžasní!“ tak hodnotili folklorní program festivalu.
Zákulisí slavnosti
V zákulisí slavnosti bylo možné též chvilku promluvit s vedoucími souborů o jejich práci, koncertech, cestování. Nejdelší cestu na Rozmarné léto měl soubor z Gruzie. Do střední Evropy cestoval autobusem čtyři dny a noci. Vedoucí souboru a současné ředitel taneční školy Temuri Janashuili v rozhovoru prozradil, že jeho škola vychovává mladé tanečníky už od pěti let věku a že škola vede studenty k lásce k tradicím a k zájmu o staré gruzínské tance. Pochlubil se, že jsou z oblasti, kde se výborně daří vinné révě – proto i ten temperament při tancích.
I na dětské ratolesti organizátoři mysleli. V průběhu příprav slavnosti byla pro děti připravena naučná hra s tajenkou a procházkou Dohnálkovým parkem. Kdo z dětí správně vyluští citát ze slavné Vančurovy knížky Rozmarné léto, získá něco pro své potěšení. Mají na to celé léto.
Kulturně-společenské události Rozmarné léto se účastnily i veřejně činné osobnosti: Milan Blahynka, literární historik, Lydie Romanská, česká básnířka a prozaička, Vlastimil Kočvara, laureát Ceny Vladislava Vančury, Jaroslav Žáček, plk. v. v., a vedoucí delegace ČSBS, Miroslav Opálka, bývalý poslanec, Karel Palovský či starosta obce Háj ve Slezsku.
Nezbývá než vyslovit velké poděkování všem účinkujícím za vystoupení, organizátorům za přípravu slavnosti, obci Háj ve Slezsku a příznivcům za podporu festivalu a zvláště pozornému publiku a hostům za návštěvu. A pokud náhodou zavítáte do Háje ve Slezsku, můžete si také vyjít na vančurovskou vyhlídku na Padařovském kopci s pohledem na malebný kout zdejšího kraje, kde se setkávají tradice, krása příroda i přátelští lidé.
Ladislav LUDVÍK
FOTO – Radim ŠTEFAN
