V Brně, rodišti slavného česko-francouzského spisovatele, byla 1. dubna otevřena Knihovna Milana Kundery. V den jeho 94. narozenin byl tak veřejnosti zpřístupněn světově unikátní prostor s více než 3000 autorskými publikacemi jeho děl, rozsáhlým archivem recepce jeho tvorby v podobě kritik, které vycházely ve světových médiích, a část listinného archivu, který obsahuje autorovu korespondenci např. s Federikem Fellinim, Fernandem Arrabalem, Françoisem Truffautem…
Slavnostní události byli přítomni ministr kultury ČR Martin Baxa, spisovatelova manželka, spolupracovníci, nakladatelé, vydavatelé, ředitelé knihoven a muzeí, brněnská primátorka Markéta Vaňková, francouzský velvyslanec v ČR Alexis Dutertre a další osobnosti. O kulturní vložku se postaralo Janáčkovo kvarteto s Janáčkovým kvartetem č. 2 Listy důvěrné.
Knihovnu Milana Kundery zřídila v 1. patře své hlavní budovy Moravská zemská knihovna (MZK) v Kounicově ulici na základě daru manželů Kunderových, který byl vloni převezen do Brna. MZK tuto kolekci rozšířila o další knižní publikace jak autorových textů, tak textů, které reflektují jeho tvorbu. Díky smlouvě s manželi Kunderovými a správci autorských práv je pak celý fond dále obohacován o nová vydání Kunderových knih. V důsledku toho se knihovna rozrůstá každý týden o jednu až dvě nové publikace. Fond knihovny bude čtenářům přístupný k prezenčnímu vypůjčení. Listinný materiál bude postupně skenován a po digitalizaci rovněž zpřístupněn v elektronické podobě k prezenčnímu studiu. V prostorách knihovny budou dále k dispozici počítače s audioverzemi Kunderových děl v češtině, angličtině, francouzštině či němčině. Další počítače budou sloužit ke studiu digitalizovaných děl (zejména výtisků s autorskými korekturami) a postupně digitalizovaného archivního materiálu. V neposlední řadě zde bude také přístup do speciální mapy, která postihuje překlady Kunderových děl vycházejících po celém světě. Cílem Knihovny Milana Kundery je tak vytvořit v MZK badatelské zázemí pro studium jeho díla i jeho reflexe.
Inspirace k myšlení a kritickému zkoumání
»Projekt by nevznikl bez paní Věry Kunderové, která je nejen autorkou této skvělé myšlenky, ale i člověkem, který s mimořádným nasazením a pílí celý soubor dával dohromady a pomáhal i s přípravou jeho převozu. Dík Moravské zemské knihovny tak míří nejen k Milanu Kunderovi, ale současně i k jeho paní,« uvedl ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček.
Kromě jedinečného literárního materiálu je Knihovna Milana Kundery současně i institucí s vlastním kulturním programem, který se zaměří na témata jak literární, tak společenská. Cílem programového zaměření je inspirovat k myšlení a kriticky zkoumat naši současnost, jak nás k tomu vybízejí Kunderovy romány i eseje. Skladbu programu určuje Dramaturgická rada Knihovny Milana Kundery, kterou tvoří výrazné osobnosti evropského literárního či kulturního života. Jsou jimi ředitel největšího světového knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem Juergen Boos, francouzská spisovatelka, dramatička a herečka Yasmina Reza, anglický spisovatel Adam Thirlwell, francouzská spisovatelka a novinářka Florence Noiville, velvyslanec Alexis Dutertre, italská nakladatelka a spisovatelka Teresa Cremisi, ředitel Národního divadla v Brně Martin Glaser a ředitel MZK Tomáš Kubíček. Město Brno, které na projektu Knihovny Milana Kundery spolupracuje, pak do programové rady nominovalo šéfredaktora nakladatelství Host Miroslava Balaštíka.
Přestupní stanice mezi bytím a zapomenutím
Alexis Dutertre ve svém projevu mj. uvedl: »Oslavujeme výjimečného spisovatele a ještě za jeho života uctíváme jeho literární dědictví. Milan Kundera je nejfrancouzštější z českých spisovatelů a nejčeštější z francouzských spisovatelů. Díky této dvojí příslušnosti je skutečně evropským spisovatelem. Stal se významnou postavou světové literatury a zapsal se do povědomí čtenářů celého světa. Jako pozoruhodný svědek nám připomíná, co je to Evropa. Přesně před čtyřiceti lety vydal esej Unesený Západ neboli Tragédie střední Evropy, který letos poprvé vychází v češtině.Darování svého osobního archivu a založení knihovny nesoucí jeho jméno můžeme vnímat jako opravdové smíření. Komunistický režim zbavil Kunderu v r. 1979 československého občanství, toto pochybení bylo napraveno v r. 2019, kdy mu bylo občanství znovu vráceno. Další krok na cestě ke smíření s Kunderou, kdy si ho ČR znovu přivlastňuje, bylo udělení Ceny Franze Kafky v r. 2020. Slavnostní otevření jeho osobní knihovny, jejímž posláním je stát se dějištěm názorových debat, tak představuje novou etapu tohoto dlouhého návratu Milana Kundery do rodné země«.
Podle Dutertra je knihovna ztělesněním skutečných hlubokých kulturních a historických vazeb mezi Francií a Českou republikou, založených na jejich národních identitách a společné evropské sounáležitosti. »S Francouzským institutem v Praze a Francouzským ústavem pro výzkum ve společenských vědách nám bude potěšením rozvíjet diskusi a zapojit se do cyklu přednášek, které se budou konat v Knihovně Milana Kundery. Ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a partnerskými institucemi ve Francii bychom si také přáli uskutečnit projekt rezidenčních pobytů spisovatelů, autorů, překladatelů, který by se mohl jmenovat ‚vila Kundera,‘« řekl francouzský velvyslanec.
Ve svém románu Nesnesitelná lehkost bytí Milan Kundera říká: »Dříve, než budeme zapomenuti, budeme proměněni v kýč. Kýč je přestupní stanice mezi bytím a zapomenutím.«
Václav ŽALUD
FOTO – autor
