Známe ji z televizních obrazovek, rozhlasu, tisku sociálních sítí, známe ji jako moderátorku, nesmiřitelnou kritičku poměrů a v neposlední řadě jako političku. Řeč je samozřejmě o Janě Bobošíkové. A knize věnované ji.
Na veřejnosti bývá vnímána jako obhájkyně práv jedince, prosazující také svobodu slova, objektivitu médií a demokratické principy. Je jen velmi těžké uvěřit, že v letošním roce právě v těchto dnech slavila tato stále velmi aktivní ikona české žurnalistiky a politické scény již šedesáté narozeniny. Právě k tomuto významnému životnímu jubileu se sešla skupina osobností, s nimiž Jana Bobošíková v uplynulých letech spolupracovala nebo jim pomohla uvádět a hájit jejich názory na veřejnosti.
Mezi zvučnými jmény je prezident Miloš Zeman, europoslankyně Kateřina Konečná, sekretářka pěti amerických prezidentů v Bílém domě Eliška Hašková-Coolidge či zpěvačka Helena Vondráčková a mnoho dalších novinářů, spisovatelů, umělců a odborníků v mnoha oborech.
A právě tito lidé, které spojuje především potřeba svo- bodného vyjadřování a odvaha postavit se za své názory před veřejností a kteří jsou v tomto ohledu také spojeni s názory Jany Bobošíkové, jí k významnému jubileu připravili publikaci, která právě míří do knihkupectví.
Kniha je neobyčejným holdem této výjimečné osobnosti, ombudsmanky za právo svobodného myšlení a vyjadřování, i zajímavým souborem myšlenek autorů. Ti všichni se rozhodli popřát Janě Bobošíkové touto formou nejen vše nejlepší k jejímu životnímu jubileu, ale i mnoho odvahy bojovat dál.
O to, že by svou celoživotní snahu vzdala, se ale evidentně nemusí obávat. O zmíněné hodnoty v současné době usiluje prostřednictvím svého pořadu Aby bylo jasno, který od počátku roku 2021 moderuje na YouTube kanálu spolu s Hanou Lipovskou (editorkou knihy), ekonomkou a členkou správní rady Institutu svobody a demokracie (ten mimochodem založila také Jana Bobošíková), jehož hlavními tématy jsou politika, ekonomie a média. Ten má neuvěřitelných 100 tisíc sledujících.
(red)
2 komentáře
Nevím, zda politika patří do kultury, zda nejde jen o zbožné přání.
Spíš vnímám implikaci, snahu o včlenění kultury do politiky.
Snahy mužů politiků, volajících, musíme dostat více žen do politiky.
Přitom motivy ti muži nezmiňují. Musím věřit jejich “musíme”. A neptat se.
Proč tedy MUSÍME dostat ženy do politiky?
Pokud by mělo jít o kulturu domova, vybírám ten pohled, protože tak téma jako prachobyčejný notorický nevolič vnímám, potom mi chybí na české politické scéně trvalá účast některé političky na nějaké stabilní a viditelné pozici. V rodině je také žena a matka na trvalé pozici. Podtrhuji, žena a matka.
Za krátký můj život jsem zaznamenal pro nás muže Buzkovou, Bobošíkovou, Schillerovou, které měly šanci se etablovat, ale jejich stranické aparáty jim všem předhodily příliš strmou, vpravdě krkolomnou karieru. Možná hodnotím příkře, na nepřipravených pozicích následoval pád.
Viním naše politiky, to oni, v jakési snaze vyrovnat se Západu a jejich Pelósiovým, Tchatcherovým, Sarah Polins vytrhují české poměry a český domov do souvislostí bez vhledu, bez zkušenosti, bez poznání. Jakási až ukrajinská naivita naší mužské politické scény strhává české ženy ke hrám na něco. Fancy-šmanci, říkala babička.
Ale v té skutečné, v té kulturní rovině rodiny, jako by byla od Čapkovy Matky dlouhá noc.
Možná moje vina, možná byly nějaké archetypy ženy politicky souznějící v pokračování československé doby a já je zabrán přehlédl.
Tak teď, na konci života, se mi tu jeví blikat jakási hvězdička zornička, Konečná. Je dobré, když žena domova umí říci “stačilo”.
Bude ale umět srovnat toho blbouna doma v parlamentu, aby dostal rozum? Jak na to půjde? Jak to dokáže?
Co by musely české ženy umět, aby český muž v politice získal vhled, nabyl zkušenosti a prošel poznáním?
“A hrdý buď, žes vytrval, žes neposkvrnil ústa ani hruď falešnou řečí.” Takový bych si přál můj lid, také já.
A mnoho, opravdu moc energie nyní vydám, abych tu nevychrlil dlouhý seznam současných vládních, parlamentních a senátorských blbů. A nejen tam.
Viz hned první komentář zde.
Politická stranička na chvostu všech stran – to je výsměch pro komunisty ! Už dávno neumíte mít program, který by se oprostil od demagogických frází ! Stále se chovat , jako housenková dráha – nahoru a dolů ! Ted’ jste dole a kolotoč provozovatel vypnul . Elektrický proud nebyl zaplacen . Můžete definovat své názory a to je opravdu , to jediné co můžete ! Stejně to nikdo nebude číst . Článek musí mít náboj – jádro a to osloví čtenáře . To už nemáte , je mně to líto ! Ukončete činnost a dejte šanci jiným lidem . Vladimír Kusyn – Ostrava !!!
Komentáře jsou uzavřeny.