Palec nahoru: Vzrostla hrubá přidaná hodnota a mírně i zaměstnanost.
Hrubý domácí produkt (HDP) loni podle včera zveřejněného zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu vzrostl meziročně o 3,3 procenta. O rok dříve ale klesl o 5,8 %. V posledním čtvrtletí minulého roku se HDP zvýšil mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně o 3,6 %.
Hlavním faktorem celoročního růstu byly podle statistiků výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Naopak negativní vliv měla zahraniční poptávka.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly o 4,3 %. Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu vzrostly o 1,6 % především zásluhou rychle rostoucích výdajů na kolektivní spotřebu. Tvorba hrubého fixního kapitálu za celý rok 2021 byla o 0,9 % vyšší než v roce 2020. Rostly především investice do obydlí a dopravních prostředků. Saldo zahraničního obchodu kleslo v běžných cenách meziročně o 204,1 miliardy korun na 185,2 mld. Kč.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) se loni zvýšila meziročně o tři procenta. Ekonomický růst se projevoval napříč celým hospodářstvím. K růstu HPH nejvýrazněji přispěl vývoj v průmyslu, zejména ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a skupině odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče.
Celková zaměstnanost vzrostla ve srovnání s předchozím rokem o 0,1 % na 5347 tisíc osob. Celkem bylo odpracováno o 2,9 % hodin více než v roce 2020.
Konec roku přinesl zrychlení
V samotném čtvrtém čtvrtletí se HPH zvýšila mezičtvrtletně o 0,7 % a meziročně o 2,9 %.
V mezičtvrtletním srovnání nejvíce přispělo k jejímu růstu odvětví činností v oblasti nemovitostí a odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče. Růst zaznamenal také průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pokles provázel stavebnictví.
Na meziročním růstu HPH se nejvíce podílela skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, dále peněžnictví a pojišťovnictví, profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti a odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče. Negativní vliv měl zpracovatelský průmysl.
Na straně poptávky byly hlavním faktorem mezičtvrtletního růstu ekonomiky rostoucí zahraniční poptávka a výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu. Meziroční růst HDP táhly výdaje na konečnou spotřebu domácností, investiční výdaje a změna stavu zásob. Naopak negativní vliv měla zahraniční poptávka.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 1,8 %, meziročně ale vzrostly o 9,3 %.
Tvorba fixního kapitálu se zvýšila mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 3,5 %.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 22,5 mld. Kč a bylo tak o 122,6 mld. nižší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 2,2 %, přičemž meziročně klesl o 5,7 %. Tento vývoj nejvíce ovlivnil pokles vývozu elektronických a optických přístrojů a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 0,4 %, meziročně však vzrostl o čtyři procenta především zásluhou růstu dovozu léčiv, základních kovů, elektrických zařízení a strojů a zařízení.
Státní dluh výrazně vzrostl
Státní dluh loni stoupl na rekordních 2,47 bilionu Kč. Ještě na konci roku 2020 činil »jen« 2,05 bil. Kč. Informace z počátku roku potvrdilo ministerstvo financí (MF) ve Zprávě o řízení státního dluhu za rok 2021.
Za nárůstem dluhu je zejména emise státních dluhopisů kvůli pokrytí rekordního schodku loňského státního rozpočtu a snaze využít příznivých podmínek na finančních trzích na předfinancování plánovaných splátek dluhu. Rozpočet loni skončil se schodkem 419,7 mld. Kč. V poměru k HDP se loni státní dluh podle MF zvýšil z 36 na 40,4 %.
Výdaje na obsluhu státního dluhu loni stouply o pět procent na 42,2 mld. Kč. Do nárůstu se promítla nejen rostoucí hodnota státního dluhu, ale také zvyšování základních úrokových sazeb České národní banky.
Hrubá emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním i sekundárním trhu loni činila 572,7 mld. Kč při průměrném výnosu 1,61 % ročně a při průměrné době splatnosti 8,8 roku. Vyšší průměrná doba splatnosti proti předchozímu roku přispěla podle MF i k nárůstu průměrné doby splatnosti celkového státního dluhu, a to z 6,2 roku na konci roku 2020 na 6,4 roku na konci roku 2021. Nyní je tak na nejvyšší úrovni od roku 2009.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
(čtk)
