Eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářské recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, způsobenou odmítnutím dodávek energetických surovin z Ruska a defektní vlastní »zelenou« energetickou politikou.
Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb. »Spotřebitelská důvěra se zhoršila tak výrazně, že recese pravděpodobně nebude mírná,« řekl televizi CNBC hlavní ekonom banky Berenberg Holger Schmieding. Předpověděl, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v letošním čtvrtém čtvrtletí a v prvním čtvrtletí příštího roku výrazně klesne. Celkový rozsah tohoto poklesu podle něj dosáhne 1,7 procenta. Hospodářská recese se obvykle definuje jako nejméně dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou.
Recese bude dlouhá
Ekonom Spyros Andreopoulos z francouzské banky BNP Paribas předpověděl, že hospodářská recese v eurozóně bude výraznější, než předpokládá ECB. »Vidím nebezpečí, že recese by mohla pokračovat i ve druhém čtvrtletí příštího roku,« dodal. Poukázal na negativní dopady energetické krize a zpřísňování měnové politiky.
Hospodářský útlum v eurozóně ale podle ekonomů nebude tak výrazný jako v době globální finanční krize nebo za pandemie nemoci covid-19. V roce 2009 ekonomika eurozóny v důsledku globální finanční krize klesla o 4,4 procenta a v roce 2020 se kvůli pandemii propadla dokonce o 6,1 procenta. Současná prognóza ECB předpokládá, že HDP eurozóny se v příštím roce zvýší o 0,9 procenta po letošním nárůstu o 3,1 procenta. Aktualizované hospodářské prognózy ECB zveřejní příští měsíc.
Přední americká investiční banka Morgan Stanley předpovídá, že ekonomika eurozóny v příštím roce klesne o 0,2 procenta. Výrazně by k tomu mělo přispět Německo, kde se HDP podle banky sníží o 0,7 procenta. »Situace na trhu se zemním plynem zůstává napjatá a ceny zřejmě zůstanou zvýšené. Rozpočtová podpora je výrazná, inflace má však negativní dopady na zisky firem a na reálné příjmy domácností, což snižuje investice a spotřebu,« uvedli analytici Morgan Stanley.
I v případě, že hospodářská recese v eurozóně skončí už v prvním čtvrtletí příštího roku, zůstane podle ekonomů situace v dalších měsících obtížná. »Očekávám, že oživení bude pomalé,« uvedl ekonom Marco Valli z největší italské banky UniCredit. Dodal, že jednou z hlavních brzd oživení budou vysoké úrokové sazby. Příští rok podle něj pro ekonomiku eurozóny rozhodně nebude snadný.
Vratká finanční stabilita
Pomalé hospodářské oživení očekává rovněž ekonom Felix Hufner z největší švýcarské banky UBS. Upozorňuje, že evropským zemím se sice před letošní zimou podařilo naplnit zásobníky plynu, ale v příštím roce si budou muset zajistit nové zdroje, aby nahradily výpadek dodávek z Ruska. ECB v souvislosti s výrazným zdražováním energií, vysokou inflací a slabým hospodářským růstem varovala před vzestupem rizik pro finanční stabilitu eurozóny. »Lidé a podniky už pociťují dopad růstu inflace a zpomalování ekonomické aktivity,« uvedl viceprezident ECB Luis de Guindos ve zprávě o hodnocení finanční stability eurozóny. »Naším názorem je, že rizika pro finanční stabilitu se zvýšila, zatímco technická recese v eurozóně se stává pravděpodobnější,« dodal.
ECB minulý měsíc ve snaze dostat inflaci pod kontrolu znovu zpřísnila měnovou politiku. Svou základní úrokovou sazbu zvýšila o dalších 0,75 procentního bodu na dvě procenta, maximum od roku 2009. Člen Rady guvernérů ECB a guvernér italské centrální banky Ignazio Visco uvedl, že ECB bude ve zvyšování úroků pokračovat. Dodal však, že nabírají na síle důvody k přechodu na méně razantní zpřísňování měnové politiky.
(red)
