Skutečná míra inflace jednotlivých lidí se v Česku aktuálně pohybuje mezi zhruba deseti až 30 procenty. Rozhodujícím faktorem pro výši inflace pro každého jednotlivce přitom není výše příjmu, ale konkrétní životní styl. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou představila na tiskové konferenci.
Oficiální meziroční inflace měřená Českým statistickým úřadem (ČSÚ) v dubnu stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Podle ekonomů i České národní banky inflace v dalších měsících dále poroste a pravděpodobně překoná i patnáctiprocentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku. Analytici společnosti Cyrrus očekávají letos průměrnou inflaci 15,2 procenta a příští rok zhruba sedm procent.
“Z našich výpočtů vyplývá, že se i v realistických scénářích může individuální inflace jednotlivých Čechů pohybovat od hodnot bezpečně pod deseti procenty až po drtivých zhruba 30 procent. Rozdíly mezi inflačními smolaři a šťastlivci jsou pak aktuálně suverénně nejvyšší v nedávné historii,” uvedl hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.
Z analýzy vyplývá, že oficiální inflace za duben nejlépe odpovídá spotřebnímu chování samoživitelů (14,04 procenta) a rodin s jedním dítětem, které bydlí ve vlastním (14,21 procenta). Nejnižší míru inflace, pod 14 procent, mají podle analýzy domácnosti tvořené rodiči s vlastním bydlením, jejichž děti se již odstěhovaly. Naopak nejvyšší inflaci reportují mladé manželské páry bez dětí, které bydlí v nájmu, a to 15,19 procenta.
Výpočty Cyrrus provádí na základě průzkum spotřebního chování podle několika klíčových demografických charakteristik, které si nechal zpracovat agenturou NielsenIQ na vzorku 1000 respondentů. “Celkem jsme tak byli schopni rozdělit množinu respondentů do devíti skupin, které jsme následně rozlišili podle toho, zda bydlí ve vlastním obydlí nebo v nájmu. Jejich reportované spotřební výdaje jsme následně použili k výpočtu specifické míry inflace pro každou skupinu,” uvádí analýza. Dále pak analytici Cyrrus na základě dat z průzkumu namodelovaly hypotetické příklady konkrétních osob s odlišnou skladbou útraty v rámci jednotlivých skupin.
V rámci modelového příkladu u dvou studentů se stejným příjmem 13.000 korun je inflace 9,2 procenta u studenta, který bydlí na koleji, dojíždí k rodičům vlakem, sportuje, vaří si sám a pije alkohol. U studenta, který je abstinent, bydlí ve sdíleném bytě, dojíždí za rodiči autem a chodí na kulturní akce, je inflace 21 procent. Další modelové příklady plánuje společnost Cyrrus zveřejňovat v následujících týdnech.
V této souvislosti společnost Cyrrus začala provozovat internetové stránky tvojeinflace.cz. Na nich si mohou lidé spočítat svou aktuální osobní inflaci tak, že do kalkulačky zadají několik údajů ohledně výdajů například za potraviny, bydlení nebo energie.
“Ačkoliv je definice a měření obecné míry celorepublikové inflace stěžejní z makroekonomického pohledu, pro posouzení změny životních nákladů jednotlivců má jen velmi omezenou vypovídací hodnotu. Reální Češi se od modelového spotřebitele v jednotlivých výdajích liší mnohdy násobně,” upozornil Hradil. Podle něj skupinou, která je nejlépe chráněna před inflací, jsou díky valorizaci penzí důchodci.
Alternativní výpočty k inflaci provádí také UniCredit Bank. V rámci indexu vnímané inflace každý měsíc měří, jak cenové změny pociťují domácnosti.
(čtk)
