Sankce Západu ruským těžařům přinesly rekordní zisky

Největší ruská ropná společnost Rosněfť navrhla vyplatit za loňský rok rekordní dividendu. Umožní jí to silný růst cen suroviny na světových trzích, který se částečně dostavil jako reakce na západní sankce uvalené na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu.

Správní rada navrhla z výsledku hospodaření za druhé pololetí loňského roku vyplatit dividendu 23,63 rublu na akcii, čímž se celoroční částka dividendy vyšplhá na rekordních 41,66 rublu. Podobně ruská státní plynárenská společnost Gazprom už minulý týden oznámila, že navrhne rekordní dividendu. Podělí se tak s akcionáři o masivní nárůst zisku, který je výsledkem prudkého růstu cen plynu na evropském trhu.

Rozhodnutí obou firem znamená, že nejvíce peněz bude mít z vyplacených dividend ruský stát, který je největším akcionářem. Mnoho zahraničních investorů se ale k penězům dostat nemusí, protože prezident Vladimir Putin kvůli západním sankcím uvaleným na Rusko rozhodl o protiopatřeních.

Ruské firmy musejí převádět peníze určené investorům či věřitelům z takzvaných znepřátelených zemí na zvláštní bankovní účty vedené v rublech. Putin o tom rozhodl dekretem už v březnu, krátce po prvních západních sankcích zavedených po únorové invazi. Přesouvat peníze z těchto účtů – nebo je převádět na jiné měny – je podle sdělení ruské centrální banky možné jen se zvláštním povolením.

Rekordní dividenda Rosněfti přichází po rekordním zisku za loňský rok, kdy se poptávka po ropě ve světě prudce zvyšovala s tím, jak odeznívala omezující protiepidemická opatření. Výsledkem silné poptávky byl růst cen. Politika Rosněfti předpokládá, že firma bude na dividendy vynakládat 50 procent čistého zisku vypočteného podle mezinárodních účetních standardů IFRS.

Druhým největším akcionářem Rosněfti je britský energetický kolos BP, který drží 19,75 procenta akcií. BP na konci února oznámila, že po ruské invazi na Ukrajinu svůj podíl v Rosněfti prodá.

Po společnosti BP je s podílem 18,46 procenta největším akcionářem Rosněfti firma QH Oil Investments, nad kterou má kontrolu katarský státní investiční fond. Katar, na rozdíl od Británie, ale na seznamu znepřátelených zemí není. Seznam v březnu zveřejnila ruská vláda a je na něm spolu s dalšími státy Evropské unie i Česká republika. Ta se na něm kvůli kauze Vrbětice ale ocitla už vloni.