Průmyslová a stavební produkce v květnu podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět meziročně klesly.
Průmysl meziročně poklesl o 3,2 procenta. »Pokles průmyslové produkce v květnu nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel, kde letošní prozatím nejslabší měsíc narazil na vyšší srovnávací základnu. Dále se prohloubil pokles ve výrobě strojů a zařízení, kde slabší poptávka zasáhla zejména výrobu zemědělských strojů nebo průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení,« řekla Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Padají i klíčová odvětví
»Relativně znepokojující je také pohled do struktury průmyslu,« uvedl ekonom Jan Bureš. »Klíčová odvětví zpracovatelského průmyslu v čele se strojírenstvím a automotivem zaznamenala i po sezónním očištění viditelný pokles výroby. Stejně tak se tentokrát nedařilo do této chvíle odolnému segmentu výrobců elektrických zařízení a jako by ve ‚volném pádu‘ se dál nachází i segment zpracovatelů základních kovů. Prakticky jedinou pozitivní výjimkou jsou producenti počítačů a elektroniky,« napsal Bureš. Podle něho to platí i o nových objednávkách, které s výjimkou výrobců elektroniky klesají. Dvakrát pozitivně nevyznívají ani předstihové ukazatele v čele s indexem nákupních manažerů PMI – jak v Česku, tak v Německu a v celé eurozóně se v červnu opět zhoršily a v zásadě »vygumovaly« květnový nárůst. Globální nálada v průmyslu sice zůstává stabilní, ale nijak výrazně se v posledních měsících nezlepšuje.
Oživení poptávky po českém průmyslovém zboží se oproti předpokladům pravděpodobně lehce odkládá a z tohoto důvodu může být růst české ekonomiky o něco slabší. Hlavním a pravděpodobně jediným motorem českého oživení nadále zůstává spotřeba českých domácností pozitivně reagující na pokles domácí inflace, myslí si Bureš.
Ubohá bytová výstavba
Ještě hůře se daří stavebnictví. Stavební produkce v květnu letošního roku klesla meziročně o 6,8 %, meziměsíčně byla nižší o 5,1 %. Vliv na to měly inženýrské i pozemní stavby. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení klesla o 9,2 %. Meziročně bylo zahájeno o 18,2 % bytů méně, dokončeno bylo o 2,1 % bytů méně. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení klesla o 9,2 % na 52,5 miliardy korun.
»Úroveň stavební produkce je na tom nejhůře za poslední více než tří roky, za celé období od února 2021,« připomněl ekonom Lukáš Kovanda. Letos se podle něho nedaří hlavně pozemnímu stavitelství, které doplácí na nadále poměrně vysoké úrokové sazby v ekonomice, které činí úvěry na stavební činnost a její financování méně dostupnými. Inženýrské stavitelství situaci zachraňuje, ale je z menší části, takže celkově je stavebnictví za celý letošek »v minusu«. V inženýrském stavitelství se projevuje větší angažmá státu, resp. veřejných finančních prostředků, včetně těch z fondů EU, které obecně nejsou tak citlivé na vývoj tržních úrokových sazeb. »Za celý letošek ale stavebnictví nakonec z minusových hodnot ‚vytáhne‘ svůj výkon do blízkosti nuly, takže bude celoročně víceméně stagnovat. Zlepšení jeho kondice ve druhé polovině roku bude spojeno zejména s pokračujícím poklesem úrokových sazeb, který se příznivě promítne zejména v pozemním stavitelství. I tak však současný nižší objem výroby v pozemním stavitelství bude znamenat budoucí větší nedostatek rezidenčních nemovitostí, který zesílí tlak na jejich cenový růst,« předpokládá Kovanda.
Jiří Wertz
