Odbory: Je čas na generální stávku!

Fialova vláda nastavila Strategický plán Společné zemědělské politiky (SP SZP) pro Českou republiku na léta 2023-2027 nesprávně. Hrozí, že se v několika příštích letech české zemědělství dostane do závažných ekonomických problémů.

Výsledkem defektní zemědělské politiky bude snížení objemu vyprodukovaných potravin u nás, a tím i výrazné snížení konkurenceschopnosti českých zemědělců na evropském a světovém trhu. Následně se poté nutně zvýší dovoz drahých potravin ze zahraničí. Drahých zejména pro spotřebitele.

Jak Naše pravda informovala, Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR uspořádaly nedávno v Praze protestní akci proti agrární politice Fialova kabinetu. Jejím spoluorganizátorem byl Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR), který hájí zájmy zaměstnanců v českém zemědělství a potravinářství. Předseda svazu Bohumír Dufek připomněl, kam se vývoj za posledních 30 let dostal. Jestliže v roce 1990 to byli právě Poláci, kteří k nám, do tehdejšího Československa, jezdili nakupovat maso a další potraviny, tak nyní tiše čekáme, jestli k nám přijede polský kamion, který »nacpe« některou část jejich výroby potravinářských produktů k prodeji do německých supermarketů, přičemž jejich supermarkety a hypermarkety potom našim zákazníkům tyto potraviny draze prodají.

Souboje národních dotací

Argument členů vládní pětikoalice ale zní, že máme v EU svobodný zemědělský trh… »Ano, přímo z Bruselu a také z úst současné vládní koalice neustále slyšíme, že máme v Evropě zemědělský trh. K tomu si dovolím říci, že u nás žádný volný zemědělský trh nikdy nebyl. Podle nás to byly vždy souboje národních dotací, to znamená, kdo více podpoří své zemědělce a kdo dokáže více dotovat svoji výrobu, kterou vyveze za hranice své země. Proto se dnes ptám: Jaké zde byly vlády? Jak podporovaly zemědělce? Vždyť dnes jsme na takové úrovni, že nemůžeme říci, že máme potravinovou soběstačnost!« uvedl Dufek na portálu Odbory.info.

Česká republika, byť je to malá země, přesto produkuje hodně obilí, které dokonce i vyváží. Dufek podotýká, že i když produkuje hodně obilí, přesto se u nás zdražuje chleba. Jak je to možné? Přece běžně platí, že cena zboží, kterého je na trhu nadbytek, klesá. Ale, u nás chleba zdražuje, a to zejména pro naše spotřebitele.

Zhodnotí-li se současná úroveň růstu cen prakticky všeho zboží či služeb, je podle Dufka úplně jedno, jde-li o občany nebo podnikatele a živnostníky. Na tuto politiku zdražování zkrátka doplácejí všichni, konstatuje Dufek. Česká republika vyrábí takové množství elektrické energie, že jí má přebytek. Přitom ji nesmyslně vyváží do sousedního Německa s tím, že ji odtamtud, konkrétně z burzy v Lipsku, kupuje čtyřikráte dráže, než je její výrobní cena. »Podle nás, podle odborů, na burzu v Lipsku by se měl převážet pouze její přebytek. Prostě bez objemu elektřiny, která by se spotřebovala u nás. Jenže jak jsme se nedávno od jednoho významného politika ODS dozvěděli, tento návrh je neprůchodný. Vláda ho nemůže učinit z důvodu, že by nám potom sousední Němci nedodávali zemní plyn, který je sice z ruských nalezišť, ale je k nám transportován a prodáván právě přes Německo. Na tomto příkladu je názorně vidět servilita současné vlády, a zároveň i celé vládní pětikoalice, a nikoliv hájení národních zájmů!, míní odborový předák.

Chybná hospodářská politika

Kvůli nesprávné, a to nejen zemědělské, ale i celkové hospodářské politice současné vlády, náš trh nelze stabilizovat. Jde totiž o spor, zda se má české zemědělství ze strany vlády podporovat, či zda tuto vládní podporu dostanou spolustraníci, kteří nedočkavě čekají, aby od státu či z Bruselu získali velké dotace.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v Lucerně přesto dával ruku na to, že vláda trh s potravinami stabilizuje. »Já si přesně pamatuji, jak to u nás za posledních 30 let chodilo. Stačí jenom připomenout různé kauzy, které jsme u nás prožili. Pamatujete na tu slávu, když se naše cukrovary v 90. letech prodávaly do zahraničních rukou? Údajně proto, že to našemu cukru pomůže na zahraničních trzích. Byly to zemědělské odbory, které již tehdy varovaly před tímto krokem. Co se nestalo? Kvóta na výrobu cukru byla od těchto zahraničních společností prodána do Bruselu. Jak to dopadlo? Cukrovary se u nás postupně zlikvidovaly. Dnes máme, z původních více než padesáti cukrovarů v českých zemích po r. 1989, jen sedm cukrovarů. Takže se dá říci, že naši občané platí za drahý cukr, ač jsme ho, před lety, vyráběli jako nejlevnější v Evropě,« lituje Dufek.

Totéž se týká produkce vepřového masa u nás. Jak je možné, že Československo bylo před lety velmocí ve vepřovém mase, a najednou Česká republika neprodukuje ani 40 procent objemu masa, které se spotřebuje na našem trhu. Jak politici v předchozích vládách řídili české zemědělství? Vždyť produkce vepřového masa klesla o více než 60 procent.

»Musím dodat, že snížení produkce vepřového masa logicky vedlo k propouštění zaměstnanců. Jako předseda odborů, který zastupuje zaměstnance, potažmo i české občany, jenom podotýkám, že na to již čeští politici zapomněli. Vždyť nyní razí linii podpory malých zemědělců, nejspíše proto, že to byli velmi dobří voliči současné vládní pětikoalice,« myslí si Dufek.

Ministr zemědělství v Nečasově vládě Petr Bendl (ODS) před lety říkal, že když něco na trhu chybí, tak se to prostě doveze. Od současné vlády zase slyšíme, že obilí v Evropě je dost, tak si ho prostě dovezeme. Asi tím způsobem, jako si dovážíme elektřinu z Německa, která je, jak již bylo řečeno, na základě obchodu na burze v Lipsku čtyřikrát dražší, než je její výrobní cena u nás. Přitom česká vláda pořád ujišťuje naši společnost, že dělá opatření proti drahotě.

»Jak to, že vláda nedokáže, aby Česká republika vystoupila z tohoto nemravného trhu, který je likvidován německým přístupem k výrobě elektrické energie. Právě v této souvislosti chci říci, že již před lety, když EU povolila obchodování s emisními povolenkami, tak naši experti hned ve svých analýzách vyhodnotili, že se tím dramaticky zvedou ceny povolenek, a že by se s nimi nemělo obchodovat. Jenom podotýkám, že naše odbory mají perfektní analytický tým, nad nímž mnohdy podnikatelé ohrnují nos, což mne mrzí. Protože jejich předpovědi a analýzy naprosto sedí, jak se vždy posléze ukáže,« upozorňuje Dufek.

Nyní zde máme energetickou chudobu, kdy mnoho lidí u nás není schopno ze své mzdy či důchodu utáhnout obrovský nárůst cen energií, k němuž od loňského podzimu došlo. Vždyť růst energií se podepsal na tom, že prakticky zdražilo všechno.

Vláda v pozici mrtvého brouka

Ale vláda, která by měla učinit určitá rozhodnutí zásadního významu, jak z této situace ven, jak pomoci k nápravě situace, zatím analyzuje a hledá řešení. Maximálně schválí občanům i firmám pomoc, která je jen kosmetického rázu. Vždyť právě kvůli této politice již u nás zkrachovalo 4500 podnikatelů a živnostníků.

Fialův kabinet nic neřeší…

Odbory například navrhují vládě zastropování cen energií, případně i pohonných hmot. Pokud jde o zastropování cen potravin, tam je situace v tomto směru složitější. Avšak kdyby česká vláda změnila Strategický plán Společné zemědělské politiky podle návrhů a připomínek skutečně vyrábějících zemědělců, ti by poté dostali dostatečný prostor, aby dokázali úspěšně konkurovat zahraničním potravinám, které jsou k nám dováženy a na pultech často nabízeny levněji než ty české, a to proto, že jsou tamějšími zahraničními vládami nekalým způsobem dotovány, upozorňuje Dufek.

»Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR, i náš odborový svaz, měl od počátku letošního roku spoustu jednání s vládou,« řekl odborář. »Bohužel, díky přístupu, či spíše nepřístupu této vlády k našim návrhům a připomínkám, se nalézáme v situaci, kdy v českém zemědělství, potažmo i českém potravinářství, dojde k výraznému snižování objemu produkce, a to zejména proto, že dojde k postupnému zániku živočišné výroby u nás. Za odbory ještě připomenu, že se nepodařilo dojednat i řadu jiných otázek, například zvýšení minimální mzdy atd. Vláda svým přístupem vše odsouvá a hrne před sebou. Kdy to skončí?« ptá se Dufek.

Odpověď je podle odborů jediná. »Českou republiku můžeme zachránit jen tehdy, když dokážeme tlačit na vládu, protože každá vláda jedná jen pod tlakem. To by si lidé u nás měli uvědomit. Něčeho dosáhnout na vládě dobrovolně, to se prakticky nedá. Čeští zemědělci, ale s nimi i ostatní občané, jsou v pozici, kdy, díky nesprávné politice vlády, prohrávají. Pokud chtějí zvítězit, musejí zatlačit. Podle zemědělských odborů nastal již čas nejen na protesty a demonstrace, ale přímo i na generální stávku. Generální stávkou to v listopadu 1989 začalo, generální stávku současná situace vyžaduje i nyní,« je přesvědčen předseda odborové asociace.

Jiří WERTZ

FOTO – archiv