Výsušná jižní Morava přišla po zásahu revolucionářů Občanského fóra od roku 1989 o rozsáhlé zemědělské závlahy. Tehdy, při manifestační akci Špunt, tzv. ekologičtí aktivisté z celé republiky žádali na hrázi u Nových Mlýnů okamžité vypuštění třetí novomlýnské přehradní nádrže, kterou označili za nežádoucí projev totalitní komunistické megalomani. Chtěli tam vrátit původní bažinaté lužní lesy s pravidelnými komářími kalamitami. Demonstrativně přitom přenášeli kbelíky vodu z nádrže přes hráz na stranu výtoku do řeky Dyje. Vysloužili si za to pár facek od místních rybářů.
Pod vedením federálního ministra životního prostředí Josefa Vavrouška dosáhli alespoň trvalé snížení přehradní hladiny o 30 cm, aby v chráněných hnízdištích mohli lépe žít vodní ptáci. Poklesem hladiny ekologové vyřadili z provozu tisíce hektarů velkoplošných, postřikových či kapénkových zemědělských závlah družstevních lánů zeleniny i ovocných sadů pro trh i pro konzervaci výpěstků zejména v okrese Břeclav (všechny jihomoravské konzervárenské závody Fruty pak špatnou privatizací zkrachovaly). Také nehorázné zdražení závlahové vody v době ministrů zemědělství Bohumila Kubáta a pak lidoveckého Josefa Luxe neumožnilo čerpat životadárnou vláhu z přehrady ani do vinohradů či do polí se zasychajícími intenzivními zemědělskými kulturami. Zemědělci bez peněz už neměli prostředky na to, aby nakupovali vodu z čerpacích stanic provozovaných Agrostavem k zavlažování desetitisíců hektarů pěstitelských kultur v okrese.
Veškerá rozvodná potrubí v zemi jsou za 30 let bez provozu děravá rzí, dnes naprosto k ničemu. Jih Moravy má zachránit před tropickým suchem i přes protesty tzv. ochránců přírody a ornitologů proti opětnému navýšení hladiny dolní novomlýnské přehradní nádrže o 30 cm. To má umožnit znovu vybudovat za miliardy korun rozsáhlé zemědělské a ovocnářské či vinohradnické závlahy, které po roce 1989 zničili svým nezodpovědným zásahem do hospodářství ekologičtí aktivisté. Kdo to všechno zaplatí? Přece my všichni ze svých daní a další akcionáři.
Václav ŽALUD