Nejvíce elektřiny se vyrábí z jádra a uhlí

od redakce

V České republice se vloni celkově vyrobilo 84,9 terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziroční nárůst o 4,3 procenta. Největší podíl na výrobě mělo hnědé uhlí, z něhož se vyrobilo 31,4 TWh elektřiny.

Na druhém místě jsou jaderné elektrárny, které vyrobily 30,7 TWh elektřiny. Vyplývá to z Roční zprávy o provozu elektrizační soustavy České republiky za rok 2021, kterou zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ).

V roce 2020 bylo hnědé uhlí mezi výrobními zdroji s 29 TWh vyrobené elektřiny na druhém místě za jádrem, z něhož se vyrobilo přes 30 TWh. V roce 2019 se ale naopak z hnědého uhlí vyrobilo o téměř pět terawatthodin elektřiny více než z jádra a opět bylo na prvním místě mezi výrobními zdroji.

Obnovitelné zdroje loni vyrobily 10,5 TWh elektřiny, zhruba o 250 GWh více než v roce 2020. Ze zemního plynu se vyrobilo sedm terawatthodin elektřiny, z černého uhlí téměř 2,8 TWh elektřiny.

Největší meziroční změnu výroby elektřiny zaznamenaly parní elektrárny, které vyrobily meziročně o 3,4 TWh více. Je to nárůst o téměř deset procent, zatímco jejich instalovaný výkon klesl na 9,5 gigawatty (GW), což je pokles o 5,3 procenta. Pokles způsobilo podle ERÚ především odstavení Elektrárny Mělník III.

Tuzemská takzvaná brutto spotřeba elektřiny loni stoupla na 73,7 TWh, meziročně o 3,2 procenta. Nárůst spotřeby elektřiny nastal zejména u domácností, a to o 8,1 procenta.

Takzvaná netto spotřeba, která představuje spotřebu elektřiny brutto sníženou o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty v sítích a spotřebu na přečerpání v přečerpávacích vodních elektrárnách, činila loni 62,8 TWh. Uhelné elektrárny by tak loni pokryly zhruba polovinu spotřeby České republiky, stejně tak jaderné elektrárny.

Loňské maximální zatížení v soustavě nastalo 15. února 2021 v 8:45 a činilo téměř 12,6 gigawattů (GW). »Bylo tak dosaženo nového maxima zatížení elektrizační soustavy a překonán rekord z roku 2018,« uvedl ERÚ ve zprávě. Roční minimum zatížení soustavy nastalo 8. srpna v 5:45 a činilo téměř 4,9 GW. Instalovaný výkon jaderných a uhelných elektráren přitom činí celkem zhruba 14 GW.

(red)

Přečtěte si další články

3 komentáře

Xaver 24/07/2022 - 10:09

Přesto, že vyrábíme elektřiny víc, než kolik dokážeme spotřebovat, Kupujeme si naši vlastní elektřinu za cenu německé burzy. Přitom všechny elektrárny a přenosová soustava byly vybudovány z našich daní a pro nás.
Tak kde se stala chyba? Fiala jen hloupě čumí z televize a absolutně nic ho nezajímá. Nic neřeší.

Kt 22/07/2022 - 00:29

To je něco, co ve většině diskuzí chybí. Odškodnění vojáků KIA na Ukrajině je obrovské. Na poměry chudé ruské provincie jsou naprosto enormní. 12 milionů rublů je celé jmění pro Volgograd.
Průměrná mzda ve Volgogradské oblasti je asi 38 000 rublů. Takže 12 milionů je 315 průměrných měsíčních platů (medián je nižší). Jinými slovy, peníze z rakve dosahují 26 průměrných ročních platů v regionu Volgograd. Průměrný chlap nikdy v životě nevydělá tolik peněz.

Gedeon Spilett 21/07/2022 - 20:17

Na zablokování téhle informace nemusel být ani soud, konfiskovali mi ji na facebooku, ač jsem ji převzal celou z Wikipedie. Na informace je u nás dvojí metr.
Volyňský masakr[1] (polsky Rzeź wołyńska nebo Tragedia Wołynia; ukrajinsky Волинська трагедія, Volynska trahedija; rusky Волы́нская резня́, Volynskaja rezňa) je označení pro masové vraždy (etnické čistky a genocidu)[2] páchané v období od února 1943 do února 1944 v oblasti historické země Volyně, tehdy spadající do nacistickým Německem okupovaného území předválečného Polska, nyní západní část Ukrajiny. Tyto zločiny byly naplánovány a spáchány ukrajinskými nacionalisty sdruženými v tzv. Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), vojenské frakci Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) pojmenované po Stepanovi Banderovi (proto také UPA-B byli zváni banderovci), s aktivní podporou místního ukrajinského obyvatelstva, přičemž namířeny byly především vůči tamější polské a též i zbylé židovské menšině, polské Zemské armádě a polským praporům Schutzmannschaft (107. a 202.).[3][4] Dalšími oběťmi, byť v mnohem menším měřítku, byly i jiné národnosti tehdy na Volyni žijící: Rusové, Arméni a volyňští Češi. Historici odhadují,[5] že bylo zavražděno asi 50–60 000 Poláků

Komentáře jsou uzavřeny.

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.