V případě pořízení vlastního bydlení největší část Čechů, téměř 40 procent, dává přednost koupi staršího bytu či domu a následné rekonstrukci.
Důvodem jsou v 60 procentech případů peníze, na novostavbu lidé nemají. Při rekonstrukci by se 43 procent lidí spoléhalo na vlastní úspory. Vyplývá to z průzkumu Stavební spořitelny České spořitelny z května mezi 840 respondenty. Na 39 procent respondentů průzkumu by si s ohledem na situaci na trhu a své možnosti pořídilo spíše starší dům nebo byt a vydalo by se cestou rekonstrukce. K novostavbě se přiklání třetina Čechů. Osm procent by volilo přístavbu u rodičů či prarodičů a osm procent by si pořídilo družstevní bydlení. Nejčastěji chtějí lidé na rekonstrukci využít své finance (44 procent). Necelá třetina Čechů spoléhá na stavební spoření nebo úvěr ze stavebního spoření. U pořízení nového bydlení vzhledem k finanční náročnosti vede hypotéka (43 procent). »Vlastní bydlení je stále snem většiny Čechů, a to i přes dramaticky sníženou dosažitelnost bytů či domů způsobenou malou nabídkou a růstem cen nemovitostí i zvýšením úrokových sazeb hypoték. Podle našeho průzkumu chce bydlet ve vlastním devět z deseti Čechů,« uvedl předseda představenstva spořitelny Libor Vošický. Rostoucí ceny elektřiny a plynu nutí Čechy zateplovat, měnit vytápěcí návyky a pořizovat alternativní udržitelné zdroje energie. Podle průzkumu 61 procent Čechů omezuje spotřebu, tedy méně topí, dávají si pozor, aby zbytečně nesvítili apod. Na 16 procent respondentů se snaží minimalizovat tepelné ztráty, takže zateplují, vyměňují okna, instalují rekuperaci atd. Dalším způsobem jak ušetřit, je pořídit úspornější zdroj vytápění. Češi pořizují tepelná čerpadla (pět procent), fotovoltaické panely (šest procent) nebo nový kotel (pět procent).
(red)
6 komentáře
To udělali komunisti.
Prvním omezením zdravého rozumu byl Zákon o hospodaření s byty již z roku 1948. Veškerá práva k nakládání s byty vlastníkům sebrala a dala je Národním výborům. Majitel bytu měl povinnost hlásit uvolněné byty a mohl být z vlastního bytu dokonce vystěhován! Výměny bytů i podnájmy podléhaly též schválení státní moci.
Citujme ze zákona z roku 1956: “Národní výbory pečují… o spravedlivé rozdělení bytového prostoru mezi občany”. Co to znamená? Vlastníci (a de facto i nájemníci) byli odsouzeni do role pasivních subjektů, státní orgány plně rozhodovaly o využívání bytového fondu. Funkci svobodného rozhodování suploval stát (oni soudruzi přece věděli nejlépe, co je pro nás dobré…)
Zdroj: https://www.penize.cz/bydleni/17360-povalecne-najmy-obludnost-komunistickych-zasahu
Rodinné domky a 60. léta
Zvláštní pozornost si zaslouží úprava pro byty v rodinných domcích z roku 1964. Pokud majitel domku neoznámil do 8 dnů od vykonatelnosti rozhodnutí o uvolnění bytu to, že byt bude sám užívat nebo že v něm bude bydlet jeho ženaté či vdané dítě (v některých obcích i rodič), zůstal byt v přidělovacím právu místního národního výboru a vlastník se již nemohl odvolat (!) proti rozhodnutí o přidělení bytu. Národní výbor též rozhodoval o přidělování bytů, které zůstaly v soukromém vlastnictví a jejichž obytná plocha přesahovala 120 m2 (tedy většinou činžovní domy).
CSVS – To by mě zajímalo, jak a v čem jste bydlel (a bydlíte) vy osobně, že tak kritizujete ty komunisty. O své bydlení se má každý starat především sám. Kdo toho není schopen, má být vděčný tomu, kdo to dělá za něj. Já jsem od narození těsně před válko, vždy, krom necelého roku, když jsem bydlel po svatbě v bytě rodičů ženy, bydlel ve svém a s těmi “strašnými zákony”, jimiž tady strašíte, žádnou zkušenost nemám. Proč asi? Nejspíš to bylo jinak! – Ale vy si zřejmě chcete plivnout na ty komunisty, takže …
V tomhle zkorumpovaném a zlodějském režimu- ano.
Ale o majetek se musí lidi starat/spravovat….
Půlka státu je ve vězení a druhá půlka ji hlídá. Ruské přísloví
Komentáře jsou uzavřeny.