Zatímco současná česká vláda teprve zvažuje, jak se postavit k energetické krizi, a vládní koalice minulý týden zablokovala program mimořádné schůze, na které chtěla opozice o prudkém růstu cen energií alespoň debatovat, v řadě evropských zemí již vlády přistoupily ke konkrétním opatřením.
Přístupy jednotlivých vlád se různí, odlišné budou nepochybně i efekty. Připomeňme si v té souvislosti myšlenku z komentáře Kateřiny Konečné, předsedkyně ÚV KSČM a poslankyně Evropského parlamentu, zveřejněném v Haló novinách v minulém týdnu: »Ve stavu, v němž se nacházíme, existuje jeden opravdu funkční nástroj, jak zajistit, aby se pro domácnosti a firmy nestalo zdražování likvidační a zároveň neuvrhlo celou zemi do dluhové spirály. Tím nástrojem je státní regulace cen energií.«
Podívejme se i v tomto kontextu na opatření přijatá v některých evropských zemích (řazeny jsou podle abecedy).
Finsko
Finská vláda hodlá kompenzovat negativní dopady vysokých cen energií prostřednictvím subvencí a daňových úlev. Oznámila to finská ministryně financí Annika Saarikková. Představila soubor 17 opatření, která zahrnují například zvýšení subvencí na dojíždění do práce, dočasné zrušení daně z nemovitosti pro zemědělce či podporu úvěrů na investice ke zlepšení energetické efektivity domácností. »Dopady (drahé energie) na nás jsou například u nákladů na topení a elektřinu relativně nižší než v řadě jiných členských zemí Evropské unie. A to díky skutečnosti, že nejsme tak závislí na zemním plynu jako mnozí jiní,« upozornila Saarikková.
Francie
Francouzský premiér Jean Castex loni oznámil, že kvůli stoupajícím cenám benzinu stát jednorázově přispěje motoristům částkou 100 eur (2500 Kč). Příspěvek se bude týkat lidí s nižšími a středními příjmy, dosáhne na něj zhruba polovina Francouzů. Růst cen pohonných hmot je ve Francii obzvlášť citlivým tématem od roku 2018. Tehdy vyšlo do ulic hnutí žlutých vest, které zprvu protestovalo právě proti zdražování pohonných hmot a postupně přerostlo ve větší projev nespokojenosti s vládou a ekonomickou nerovností. Vláda také chce zastropovat ceny elektřiny pro spotřebitele. Francouzské vládě patří 84 % energetické společnosti EDF a v polovině ledna jí nařídila, aby prodávala více levné jaderné energie konkurentům, růst ceny elektřiny tím chce omezit na čtyři procenta.
Chorvatsko
Chorvatská vláda připravila balík opatření v hodnotě 4,8 miliardy kun (15,5 mld. Kč), který má kompenzovat negativní dopady rostoucích cen energie na domácnosti i podniky. Chorvatský premiér Andrej Plenković uvedl, že díky vládním opatřením se v Chorvatsku ceny elektřiny zvýší maximálně o 9,6 % a ceny plynu maximálně o 20 %. Vládní opatření zahrnují mimo jiné trvalé snížení sazby DPH u plynu a tepelné energie na 13 z 25 %. U plynu navíc sazba dočasně klesne až na pět procent, a to v období od začátku letošního dubna do konce března příštího roku.
Itálie
Italská vláda schválila balíček opatření v hodnotě osmi miliard eur (téměř 195 mld. Kč) na podporu ekonomiky. Podle agentury Reuters to sdělil premiér Mario Draghi s tím, že záměrem je ochránit spotřebitele a podniky před rostoucími cenami energií a pomoci automobilovému sektoru. Vláda plánuje strukturální opatření pro skladování a zvýšení domácí produkce plynu. Obce získají podporu na pokrytí dodatečných nákladů vzniklých rostoucími cenami energií. Prostředky dostanou i sportoviště a koupaliště, která byla nejvíce postižena kombinací protiepidemických opatření a vysokých účtů za elektřinu. Kabinet pomocí balíčku podpoří také automobilový průmysl. Letos mu pro přechod na ekologičtější vozy přidělil 800 milionů eur. Od následujícího roku po dalších osm let se pak podpora zvýší na jednu miliardu eur každý rok. Pobídky se nebudou týkat elektromobilů, zdůraznila agentura APA.
Maďarsko
Maďarská vláda již loni rozhodla stanovit na přechodnou dobu strop cen pohonných hmot. Po dobu tří měsíců tak nemohou ceny benzinu a nafty překročit 480 forintů (zhruba 33 Kč) za litr. Premiér Viktor Orbán již naznačil, že se platnost stanoveného stropu pro ceny pohonných hmot prodlouží. Ve snaze zmírnit dopad inflace na obyvatelstvo vláda před časem také nařídila snížit ceny šesti základních potravin a zavedla limity na ceny energií a hypoték. Orbánova vláda již během svého prvního funkčního období v letech 2010 až 2014 snížila ceny elektřiny a plynu pro domácnosti. Později Maďarsko ve snaze o zajištění levnější energie několik rozvodných společností zestátnilo a snížené ceny pro domácnosti od té doby zůstávají v platnosti.
Německo
Spolková vláda minulý rok snížila povinné odvody do fondů na obnovitelné zdroje ze 6,5 na 3,72 eurocentu za kWh. Navíc uvolnila 130 mil. eur (3,17 mld. Kč) na jednorázovou pomoc nízkopříjmovým domácnostem. V lednu ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck také oznámil, že Německo pomůže firmám, na které doléhají vysoké ceny energií a kde hrozí problémy energeticky náročným odvětvím. Tzv. uhlíkové smlouvy, které v zásadě kompenzují firmám vyšší náklady na bezuhlíkovou výrobu, Německo mohou vyjít hrubým odhadem na půl bilionu eur (12,2 bil. Kč).
Polsko
Polský premiér Mateusz Morawiecki v lednu představil druhý balík opatření, která mají zmírnit dopady rostoucí inflace. Opatření zahrnují dočasné snížení sazeb DPH u pohonných hmot a potravin. Některé kroky vláda představila již dříve. Součástí balíku je snížení sazby DPH u základních potravin na nulu ze standardních pěti procent. U pohonných hmot DPH klesne na osm ze standardních 23 %. Opatření podle něj připraví rozpočet o 15 až 20 mld. zlotých (až 108 mld. Kč).
Rakousko
Také Rakousko v lednu představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie. Celková hodnota těchto opatření činí zhruba 1,7 mld. eur (41,6 mld. Kč), uvedl rakouský kancléř Karl Nehammer. Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3700 Kč).
Slovensko
Slovenská vláda se minulý týden dohodla s největším výrobcem elektřiny v zemi, společností Slovenské elektrárne (SE), na dodávkách elektrické energie za ceny, které jsou výrazně nižší než současné ceny na trhu. Vláda výměnou za dohodu s firmou ustoupí od plánovaného zvláštního zdanění podniku. Slovenské elektrárne v příštích dvou letech dodají elektřinu v ceně zhruba 61 eur (1490 Kč) za megawatthodinu, což je na úrovni regulované ceny pro slovenské domácnosti na letošní rok. Tržní ceny elektřiny s dodávkami na příští rok se pohybují na úrovni zhruba 149 eur (3640 Kč).
(ici)
