Do českých stájí proniká automatizace

Nedostatek pracovních sil významně zasahuje v posledních letech i do odvětví živočišné výroby. Jeden ze způsobů, jak se s problémem vypořádat, může být automatizace některých procesů. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně navrhli systém automaticky řízeného pohybu dojnic ze stáje do místa dojení a zpět. Ten lidem nejen šetří čas, ale i přispívá k větší pohodě zvířat. Novinku testovali v zemědělském družstvu, které se objevilo v kultovní české komedii Vesničko má středisková.

»Chov dojnic s produkcí mléka je jeden z nejsložitějších výrobních procesů. Vyžaduje velké množství lidské práce. Cíl našeho projektu bylo vytvořit technologické zařízení, které by zajistilo řízený přesun dojnic ze stájí do dojírny a zpět bez nutnosti využití lidského faktoru,« řekl proděkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity Daniel Falta. V běžném provozu musí krávy do dojírny nahánět zaměstnanci podniku. Vědci testovali a zavedli do provozu variantu, kdy se v čase vyhánění zvířat na dojení spustí ve stáji řetízkový pás, který se za doprovodu zvukové signalizace začne pomalu posouvat z jedné strany sekce na druhou, směrem k automaticky otevírané brance vedoucí do dojírny. Krávy tak bez lidské asistence samy přejdou na zvolené místo a teprve v dojírně se poprvé setkají s člověkem.

Více klidu pro všechny

Nejenom, že se tím ušetří lidská práce, ale navíc mají krávy na přesun více klidu. Přítomnost člověka má totiž v mnohých případech spíš nepříznivý vliv. »Zaměstnanci někdy sami bývají nervózní, což se projevuje tak, že třeba na zvířata křičí nebo s nimi nevhodně zacházejí. Právě vyloučení stresu je pro chovy dojeného skotu klíčové. Vyvolaný stres špatně působí na produkci mléka u krav v laktaci. Vedle toho, při snahách o rychlý přesun mohou zvířata častěji upadnout a zranit se nebo si například poškodit paznehty,« vyjmenoval vědec.

Nový systém spustili experti přesně před rokem. »Už nyní je jasné, že se automatizace osvědčila. Hlavní výhodou je celkové zklidnění krav při přesunu. Potvrdil se tak náš teoretický předpoklad, že díky automatizaci budou zvířata ve větší pohodě. Krávy neberou stroj jako agresora, což mnohé usnadňuje,« uvedl Falta. Proces přeučení se na nový systém netrval kravám déle než týden, protože většina z nich reagovala už na samotné otevření branky a důležitý pro ně byl i obvyklý čas dojení.

Větší produkce mléka

Součástí instalace technologického zařízení do kravína byl i dílčí experiment. V něm vědci hodnotili, jak systém ovlivní celkový čas vyhánění ze sekcí, délku dojení, množství nadojeného mléka i tepovou frekvenci srdce zvířat. Výsledky pokusu ukazují, že bezobslužný systém průkazně nezpomalil proces dojení, ale naopak vedl ke zklidnění zvířat během dojení a v souvislosti s tím k větší produkci mléka. »Můžeme tedy říct, že se nejen ušetřila lidská práce a zvětšila její produktivita, ale že systém přispěl k větší pohodě krav, které díky tomu, že nejsou ve stresu, zvládnou vyprodukovat větší množství mléka,« vyložil Falta.

Po roce ostrého provozu »vylepšování« nekončí. »Chystáme další vývoj a vylepšení, aby byly stájové přihaněče více autonomní a inteligentní. Třeba aby přizpůsobovaly svoji rychlost pohybujícím se krávám nebo aby s předstihem zastavily před překážkou,« dodal Falta.

Na výzkumu vědci MENDELU spolupracují s Výzkumným ústavem zemědělské techniky a s firmami Agin a Agromont Vimperk. Výzkum dělají v Zemědělském podniku Neveklov ve středních Čechách. Ten tvoří několik poboček. Železná brána s nápisem JZD a rudou hvězdou, před kterými pochodovali filmový Otík s panem Pávkem, dodnes najdou fanoušci komedie v obci Křečovice. Jen o sedm kilometrů dál se nachází druhá z neveklovských poboček, stáje Stranný. Právě tam vědci z Agronomické fakulty nainstalovali systém automatického nahánění dojnic.

(vž)

ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv autora