Polostátní energetická společnost ČEZ od začátku příštího roku zdraží elektřinu. Tento krok oznámila v ten samý den, kdy přiznala rekordní zisky. Čistý zisk firmy za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. I tak se ale mohou odběratelé těšit na zdražení minimálně o tři sta korun
ČEZ je největším výrobcem elektřiny a se zhruba 2,7 milionu odběratelů i největším dodavatelem elektřiny v ČR. Bohužel výrobní a distribuční část firmy nejsou a podle vlády ani nemohou být propojeny. Takže na jednu stranu bude ČEZ mezi firmami, na které chce vláda uvalit daň z neočekávaných zisků, která má sloužit k pokrytí mimořádných nákladů v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Takzvaná windfall tax má platit od příštího roku do roku 2025. Skupiny ČEZ se bude v případě schválení Parlamentem týkat i zavedení stropů na tržby z výroby elektřiny. Z příjmů nad stanovený cenový strop mají výrobci odvádět státu 90 procent.
Tyto peníze pak poputují tedy do distribučního ČEZu, kde budou dorovnávat částku stanovenou stropem pro odběratele, nad kterou eventuálně vzroste cena elektřiny na burze, kam ale ČEZ dodává elektřinu za mnohem nižší, výrobní ceny.
Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
Zastropování cen stanovených vládou v reálu znamená, že si většina zákazníků od ledna měsíčně připlatí kolem 300 korun. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou. Zdražení elektřiny od příštího roku už ohlásila například Pražská energetika, chystá ho i E.ON a další dodavatelé. Očekává se, že ceny na úrovni cenového stropu bude mít většina domácností.
Uhlí bude pokračovat
ČEZ neplánuje i přes současnou situaci přehodnocovat své plány na postupné odstavení svých uhelných zdrojů, jejichž ukončení provozu nyní společnost očekává nejpozději do roku 2030. »Uhelné elektrárny teď budou mít jeden až dva dobré roky z hlediska generování zisku, v dalších letech ale jejich ziskovost opět prudce klesne,« řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
ČEZ proto i v souvislosti se současnou situací na trhu rozhodl o prodloužení používání uhlí v černouhelné elektrárně v Dětmarovicích na Karvinsku. Skupina tam původně chtěla tři uhelné bloky o celkovém výkonu 600 megawattů odstavit nejpozději po topné sezoně na jaře 2023, nyní ale rozhodla o jejich prodloužení.
ČEZ vyrábí elektřinu i v Polsku. Odsud ale chce odejít právě proto, že zde výroba funguje převážně právě na uhlí. Společnost se sice kvůli neatraktivním nabídkám rozhodla zatím neprodávat svá tamní výrobní aktiva, ale Polsko je pro společnost ve výrobě elektřiny dlouhodobě neperspektivní.
Odstavení uhelných zdrojů souvisí i s plánovanými investicemi ČEZ, které budou podle Nováka směřovat zejména do obnovitelných zdrojů. Plánované projekty přitom podle něj neohrozí ani mimořádná daň z neočekávaných zisků či zastropování tržeb výrobců elektřiny.
Těžba Lithia i továrna na baterie
Energetická společnost ČEZ chce do konce příštího roku rozhodnout, zda bude průmyslově využívat zásoby lithia. Klíčové k tomu budou výsledky aktuálně připravované studie. Společnost také dál jedná o projektu továrny na baterie na místě elektrárny v Prunéřově na Ústecku, možných investorů je podle Nováka více. »Nyní zkoumáme reálnou proveditelnost průmyslové realizace,« řekl k využití lithia Novák. Společnost si ve studii chce otestovat, zda je schopná lithium používat průmyslovým způsobem. Rozhodnutí, zda bude ČEZ v projektu pokračovat a posune se do fáze samotné realizace by podle Nováka mohlo padnout do konce roku 2023. V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia, naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese.
ČEZ podle Nováka také dál jedná s možnými investory o projektu továrny na výrobu baterií do elektroaut, takzvané gigafactory, na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I, která se nyní bourá. “Pořád je to ve hře. Investorů, kteří se kolem gigafactory točí je hodně,” podotkl Novák. Podle něj může být v Česku i více továren na baterie, protože poloha země je k tomu výhodná. Konkrétní zájemce ovšem nejmenoval.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu uvedl, že česká vláda jedná o dvou projektech továren na výrobu baterií do elektromobilů. Vedle Volkswagenu, který chce továrnu v Líních u Plzně, je podle něj ve hře i gigafactory s korejským partnerem.
(hel,čtk)
