Čeští odborníci učí Mongoly pečovat o les

Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví v Mongolsku je na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická.

Čeští experti, kteří vedou mezinárodní konsorcium v projektu STREAM, už v Mongolsku založili několik výukových ploch. Stavěli např. vzorové oplocenky, které slouží k ochraně mladých stromků před enormním pastevním tlakem ze strany hospodářských zvířat. Experti se nyní z Mongolska vrátili, znovu se tam vydají na podzim.

Ukázky udržitelné lesnické praxe

Cíl první expedice byla realizace ukázek udržitelné lesnické praxe, která má napomoci k praktické ochraně místních lesů. Součástí aktivit byl také výzkum a vzdělávání. »Lesní pastva je jedna z největších hrozeb pro budoucnost ostrůvkovitě se vyskytujícího lesa v lesostepních oblastech. V okrajových zónách porostů nenastává přirozená obnova lesa, protože všechny mladé stromky jsou opakovaně spaseny hospodářskými zvířaty,« uvedl Jan Šebesta z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (MENDELU) v Brně s tím, že umělá obnova lesa v Mongolsku téměř chybí a s postupným odumíráním starých stromů nebo jejich vykácením postupuje zmenšování plochy lesa nebo nastává jeho úplná ztráta.

»Uživatelům lesa chybí motivace a prostředky k jeho ochraně. Stále častěji si ale nejen oni uvědomují důsledky, které se projevují také poklesem úživnosti pastvin. Tím se z toho stává celospolečenské téma. Spoléhat se pouze na dialog s pastevci jako prostředek ochrany lesa ale není možné. Z toho důvodu se snažíme ukázat také možnosti průběžné výchovy porostů a udržitelného hospodaření v nich, které přispějí nejen k získání finančních prostředků nebo materiálu na ochranu lesa, ale také zvýší jeho odolnost proti požárům, celkovou stabilitu nebo napomůžou přirozené obnově,« popisuje Václav Pecina z Agronomické fakulty MENDELU.

Vědci v Mongolsku monitorují přírodní podmínky. Sledují teplotu a vlhkost půdy, teplotu vzduchu a srážky. Podle dat následně upraví hospodaření ve vybrané oblasti, zároveň získají důležité informace o dynamice prostředí a fungování lesů v unikátních lesostepních oblastech. Lesy v Mongolsku trpí intenzivní pastvou, nelegální těžbou a požáry. Tamní lesy zaujímají sice jen asi 7 % z celkové rozlohy země, mají ale přímý vliv na dostupnost a kvalitu vody, zabraňuji erozi, degradaci permafrostu (věčně zmrzlé půdy) a poskytují řadu dalších ekosystémových služeb, které jsou v místním specifickém klimatu nenahraditelné a nezbytné pro život. Těch 7 % lesní půdy ale zaujímá stejnou plochu, jakou mají dohromady lesy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

»Práci v terénu jsme pojali také edukačně. Kromě prezentace našich aktivit místním uživatelům lesa, pastevcům a politickým činitelům jsme chtěli přidat naší práci také další rozměr. Tím je vzdělávání vysokoškolských studentů environmentálních oborů přímo v terénu,« dodal Šebesta. Kromě spolupráce přímo v lese si studenti mohli vyzkoušet i inventarizaci lesa nebo stromolezení a absolvovali také přednášky a cvičení z pedologie, botaniky apod. Během nich se mohli přímo zapojit i do výzkumů. Vědci už za podpory České rozvojové agentury realizovali projekt s ukázkami dlouhodobě udržitelného lesního hospodaření, navrhli jeho budoucí fungování založené na přírodních podmínkách, založili lesní školku a semenný sad (http://forest4mongolia-cz.net). Jejich základnou je družstvo Domogt, kde odborníci z České republiky vychovávají místní studenty a ukazují jim příklady dobrého hospodaření v praxi.

Do Mongolska znovu v září

Do Mongolska se čeští experti vrátí v září, kdy chtějí navázat zalesňováním a školeními v ochraně a pěstování lesa. Součástí výjezdu bude také zahájení výstavy k výročí Gregora Johanna Mendela na Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru a setkání mezinárodního univerzitního konsorcia v prostorách lesní školky vybudované v Mongolsku v rámci české rozvojové pomoci experty z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) v letech 2015 až 2017. Evropský lesnicko-zemědělský projekt STREAM si v Mongolsku do roku 2024 klade za cíl přispět k implementaci inovativních a dlouhodobě udržitelných principů hospodaření v krajině s ohledem na výzvy spojené s problematikou potravinového systému a klimatickými změnami. Podílejí se na něm Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO), Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ) a 11 univerzit v čele s Mendelovou univerzitou. Financován je Evropskou unií a německou vládou.

(vž)

FOTO – Mendelova univerzita