Současné zemědělství se potýká s kombinací negativních vlivů, které zásadně ovlivňují výslednou kvalitu i kvantitu pěstovaných plodin. V důsledku klimatické změny jsou rostliny vystavované stresu už od počátečních fází růstu, a jsou tak náchylnější k poškození různými patogeny nebo škůdci.
Na včasnou detekci škodlivých organismů se zaměřili vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s dalšími partnery. Experti vyvinuli metody, které pomohou v rané fázi odhalit vybrané choroby, které pěstitelům způsobují největší ztráty.
Do projektu se zapojily vědecké týmy z České republiky a Slovenska pod vedením projektového partnera, zemědělského podniku MORAVOSEED CZ, a. s. Na Agronomické fakultě MENDELU se odborníci soustředili na detekci např. háďátek, fytoplazmy stolburu rajčat nebo bílé hniloby česnekovitých. »Pěstitel nebo i zahrádkář za námi může přijít se vzorkem, když si není jistý, a my mu jsme schopní potvrdit, jestli je to daná choroba nebo něco jiného. U fytoplazmy jsou projevy v určitých fázích velmi podobné různým fyziologickým poruchám spojeným třeba s nevhodnou výživou. U nás v laboratoři pěstitel získá potvrzení, že opravdu jde nebo naopak nejde o danou chorobu« vysvětlil Tomáš Vyhnánek z Ústavu biologie rostlin.
K detekci vybraných patogenů využívají odborníci na Agronomické fakultě analýzu druhově specifické DNA pomocí metod molekulární genetiky. »Zjišťování se dělá na podobném základě, jako se dnes testuje koronavir v lékařství, především s využitím PCR metody v reálném čase,« popsal koordinátor projektu za MENDELU Aleš Knoll z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat.
Na které choroby se vědci zaměří, dopředu vybírali pěstitelé prostřednictvím dotazníku. Cílem projektu tak bylo co nejvíce reagovat na aktuální potřeby českého a slovenského zelinářství. »U fytoplazmy stolburu rajčat dochází k deformaci rostlin. Je to onemocnění přenášené bodavě savým hmyzem a působí velké problémy z hlediska výnosu. Stejně tak u bílé hniloby česnekovitých může dojít ke snížení výnosů, když se objeví třeba při skladování česneku nebo cibule. To potom může vést ke kontaminaci větší části produkce,« doplnil Vyhnánek.
»Díky včasné a správné identifikaci škodlivých organismů jsou pěstitelé schopní minimalizovat produkční i finanční ztráty. Další klad je umožnění cíleného použití chemických přípravků na ochranu rostlin, a možnost snížit jejich dopad na životní prostředí,« upozornil Knoll v reakci na snahy Evropské unie omezit používání chemických látek v zemědělské a potravinářské výrobě.
Vedle odborníků z MENDELU se do projektu přeshraniční spolupráce zapojili také vědci z Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě a Slovenské polnohospodářské univerzity v Nitře. Ti se věnovali především virovým patogenům a hledali u zeleniny také geny odolnosti vůči vybraným fytopatogenům. Propojení mezi akademickou sférou a samotnými pěstiteli pak v rámci projektu zajistil podnik MORAVOSEED CZ.
Projekt potrvá do ledna příštího roku. Díky nákupu nového vybavení ale vědci budou moci pokračovat ve stejné činnosti i do budoucna. »Náš cíl byl, aby pro farmáře vznikl důvěryhodný partner s potřebným vybavením a možnostmi pro rychlou detekci a následně i poradenskou činnost,« dodal Knoll. Projekt INTERREG podpořila Evropská unie více než 340 000 euro.
(vž)
FOTO – MENDELU
6 komentáře
US přestěhovaly biolaboratoře z Ukrajiny.
Pamatujete ještě na ty ukrajinské biolaboratoře a vražedné kachny? Nevíte, jak to s nimi nakonec dopadlo? Nebo se v FSB Propaganda Studios na tuhle dějovou linku už vykašlali?
Čína si vzala jako rukojmí 100 miliard dolarů z ruských rezerv.
Poté, co ruské úřady investovaly 17 % svých zlatých a devizových rezerv do jüanu, připustily, že je prostě nemožné vybrat finanční prostředky z čínských aktiv.
Prodej jüanu, do kterého bylo od 1. ledna investováno více než 100 miliard dolarů zlatých rezerv, vyžaduje samostatnou dohodu s Čínou.
Do čínských aktiv se dá poměrně snadno investovat, ale ne stáhnout zpět. To vyžaduje povolení čínských úřadů a „v krizi bude velmi obtížné jej získat,“
V čínské “pasti” byly poslední nezmrzlé zásoby Ruska.
Zlato centrální banky – 2,3 tisíce tun, což je pátá největší zlatá rezerva na světě – v dubnu spadalo pod samostatné americké sankce. A přestože jsou pruty uskladněny v Rusku a nelze je zatknout, je stěží možné je „tajně“ prodat do zahraničí: ruské zlato má charakteristické nečistoty, které jednoznačně ukáží zemi původu kovu.
US přestěhovaly biolaboratoře z Ukrajiny.
Komentáře jsou uzavřeny.