»Trojí volby čekají Českou republiku v tomto roce. Padne zřejmě také jedno závažné rozhodnutí v moderní historii Česka o tom, kdo bude stavět nové jaderné bloky a kolik jich bude. Zajímavé je také sledovat nálezy Ústavního soudu ČR v klíčových záležitostech prosazených současnou vládou,« upozornil politolog z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI a Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.
V červnu jsou v plánu volby do Evropského parlamentu, na podzim krajské i senátní. »Jde o volby, které voliči, média i politické strany vnímají jako méně významné ve srovnání s volbami do Poslanecké sněmovny. Jejich výsledek ale pravděpodobně výrazně ovlivní spokojenost či nespokojenost voličů s vládou. V minulosti se poměrně často měnily tyto druhořadé volby v protestní hlasování voličů vůči aktuální vládě a těžila z toho opozice,« uvedl Kopeček s tím, že k nejviditelnějším příkladům patřily evropské volby. V nich výrazně zvítězila ODS, a naopak největší vládní strana, ČSSD, utrpěla debakl. Další příklad byly krajské a senátní volby v roce 2008, kdy naopak vládní ODS výrazně neuspěla a z voličské nespokojenosti profitovala opoziční ČSSD.
Aktuální sociologické výzkumy ukazují poměrně velkou voličskou nespokojenost, viditelnou zejména v nízké důvěře ve vládu. Jejími nejdůležitějšími příčinami jsou neuspokojivá ekonomická situace způsobená hlavně doznívající vysokou inflací, přetrvávající nejistota ohledně cen energií, dopady vládního konsolidačního balíčku a klesající životní úroveň značné části Čechů. »Pokud by současná voličská nespokojenost přetrvávala i v době evropských, krajských, respektive senátních voleb, může to skončit špatnými výsledky vládních stran, a naopak z toho může profitovat opozice, zejména ANO Andreje Babiše. Tuto predikci je dobré ale vnímat opatrně, protože prozatím není jasné, jak se bude ekonomika a životní úroveň, ovlivňující voličské chování, vyvíjet v průběhu roku 2024,« řekl Kopeček.
Pro opatrnost v odhadu výsledků evropských, krajských a senátních voleb je podle něj potřeba brát v úvahu i pravděpodobně mnohem nižší účast, než bývá běžná u sněmovních voleb. Vliv má i jiná podoba politické soutěže. »V krajských volbách tradičně kandiduje řada regionálních formací nebo vznikají volební koalice parlamentních a mimoparlamentních stran, díky tomu je podoba volební soutěže částečně odlišná od voleb do Poslanecké sněmovny. U senátních voleb se zase uplatňuje většinový volební systém a je zde tradičně silnější prvek personalizace, tedy přímého výběru konkrétního politika, zmenšujícího význam politických stran. Toto všechno může do výsledku voleb promluvit a odlišuje je to od sněmovních voleb,« uvedl Kopeček.
Podle něj bude zajímavé sledovat rozhodování Ústavního soudu v klíčových záležitostech prosazených vládou v roce 2024, jako byly zásahy do valorizace penzí. »Předmětem rozhodování Ústavního soudu s pravděpodobností hraničící s jistotou se stane v závěru uplynulého roku schválený konsolidační balíček. Opozice, jmenovitě zejména hnutí ANO, zde využívá ústavní možnosti pokračovat ve zpochybnění vládní agendy i mimo parlament před Ústavním soudem. Soudní rozhodnutí tak výrazně ovlivní to, jak bude v roce 2024 poměřována úspěšnost této vlády,« sdělil Kopeček.
V roce 2024 by také mělo padnout jedno z nejzávažnějších rozhodnutí v moderní historii Česka o tom, kdo bude stavět nové jaderné bloky v Česku, a kolik jich bude. »Půjde o mimořádně nákladnou záležitost, která svými dopady výrazně překročí horizont jednoho volebního období,« dodal Kopeček. (vž)
