Těsně před státním svátkem ke vzniku Československa se po sociálních sítích a v emailové komunikaci začala šířit znepokojivá informace. Její znění nejčastěji začíná: »Pozor vlastizrada němčina druhý úřední jazyk v ČR« nebo »Fialova vláda potichu a potají uznala v několika okresech ČR označených za bývalé ‚Sudety‘ němčinu za druhý úřední jazyk v ČR!«
Co je na těchto mailech pravdivé, nebo jde o lež?
ČR se rozhodla rozšířit své závazky v rámci Evropské charty regionálních nebo menšinových jazyků (ECRML) týkající se němčiny v osmi okresech republiky. Úřady se tím zavázaly, že v těchto okresech zpřístupní podstatnou část předškolního, základního, středního, jakož i technického a odborného vzdělávání v němčině; zpřístupní univerzitní a jiné vysokoškolské vzdělání v němčině; zajistí výuku dějepisu a kultury související s němčinou v Česku a připraví učitele potřebné pro jazykové a historické vzdělávání. Charta vstoupila v ČR v platnost v roce 2007. Její ustanovení se v ČR vztahují na slovenštinu, němčinu, polštinu, romštinu a moravskou chorvatštinu. V praxi je Charta aplikována jen tam, kde je překročena hranice 10 % obyvatel dané minority, tedy ne na celém území zainteresovaných okresů. Od 28. února 2024 platí v ČR nejvyšší úroveň ochrany pro německý jazyk. ČR totiž po několika letech závazků přijala příslušnou část zmiňované Charty. Potřeba je ovšem říci, že jednání v němčině byla možná v ČR už dříve, než Charta vstoupila v platnost. Právní úprava Správního řádu totiž připouští užívání jazyků národnostních menšin. Jak však připustila mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková, k rozšíření ochrany němčiny Českou republiku dlouhodobě vyzývala sama Rada Evropy. »Výběr regionů byl proveden na základě spolupráce se Shromážděním německých spolků v České republice,« uvedla.
V žádném případě však toto rozhodnutí neznamená, že by se němčina stala druhým úředním jazykem v ČR. Je ovšem třeba pochopit znepokojení mnoha občanů ČR vzhledem k tragickým zkušenostem naší země ve vztahu k Německu.
(lšu)
