V 1. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7,0 %, reálně vzrostla o 4,8 %. Medián mezd činil 36 651 Kč. Počet zaměstnanců se zvyšuje jen díky integraci cizinců, kteří nahrazují pracovníky odcházející do důchodu, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
»Zvyšování mezd je velmi diferencované. Zatímco v některých odvětvích vidíme nárůsty mezd, které vysoce překračují inflaci, například v odvětví vzdělávání se i v prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda dále reálně snížila,« upozornila Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ. Nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 byl podle ČSÚ zaznamenán v odvětví zdravotní a sociální péče (11,1 %), administrativní a podpůrné činnosti (10,2 %) a v zásobování vodou a v činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi (10,1 %). K nejnižšímu růstu došlo ve vzdělávání (1,9 %) a ve veřejné správě a obraně.
Reálné mzdy na úrovni roku 2018
»Průměrná reálná hrubá mzda se aktuálně nachází na stejné úrovni jako v prvním čtvrtletí roku 2018, tedy před dlouhými šesti lety. Středně- a vysokopříjmoví zaměstnanci na tom přesto jsou lépe než tehdy díky zrušení superhrubé mzdy, a tedy zvýšení čistých výdělků. To se ovšem netýká nízkopříjmových, jimž tato politika prakticky nijak neprospěla. Právě nízkopříjmoví mají přitom nejvyšší sklon ke spotřebě a jejich zchudnutí tedy pociťuje celá ekonomika. Aktuální mzdový růst ovšem právě v tomto ohledu bude představovat vítanou vzpruhu a spotřeba domácností by tak letos měla být tahounem celé ekonomiky. Ve zbytku roku mzdový růst patrně ještě mírně zrychlí, o něco vyšší ovšem bude i inflace a v průměru by se tak reálné mzdy mohly zvýšit zhruba o 4,5 %,« uvedl ve svém komentáři ekonom Vít Hradil.
Další rychlý růst mezd bude podporován napjatým trhem práce a určitou setrvačností inflačních očekávání. Na druhé straně klesají poměrně výrazně zisky podniků a páteřní průmyslová odvětví hlásí stagnující produktivitu – schopnost dál zvyšovat mzdy podobným tempem je omezená. První kvartál už však do značné míry nastavil laťku pro zbytek roku a je pravděpodobné, že tlumící faktory se v meziroční dynamice mezd projeví až v průběhu roku 2025, domnívá se hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Jak se zachová ČNB?
Analytici se shodují, že rychlejší než očekávaný růst mezd může působit jako proinflační faktor. Podle nich lze proto očekávat, že bankovní rada České národní banky na červnovém jednání zpomalí tempo uvolňování měnové politiky. Podle Hradila jde pro ČNBo pomocný argument ve prospěch zpomalení tempa snižování úrokových sazeb, které na červnovém zasedání klesnou »pouze« o 0,25 procentního bodu. Stejný názor má Bureš, jenž předpokládá tytéž opatrnější poklesy sazeb krocích na všech dalších zasedáních v tomto roce, na 4,0 % na konci roku. Riziko je podle něho spíše ve směru opatrnějšího postupu ČNB (pauzy u uvolňování měnové politiky ke konci roku, kdy se inflace opět bude vracet ke 3,0 %).
(jw)
