Míra nezaměstnanosti se stále drží na relativně nízkých hodnotách, přesto mělo v květnu 2024 podle výzkumu STEM obavu z nezaměstnanosti téměř 40 % osob v produktivním věku. Nezaměstnanosti se mnohem častěji obávají lidé v předdůchodovém věku a lidé, kteří jsou špatně finančně zajištění nebo chudí. V případě hrozící nezaměstnanosti je 59 % Čechů a Češek ochotno pracovat za nižší mzdu, uvedl STEM na svém webu. Toho zaměstnavatelé samozřejmě rádi využijí.
»Řada lidí nechce akceptovat nižší mzdu, protože si tento krok nemůže dovolit – finanční situace českých domácností se totiž v posledních letech nevyvíjela moc příznivě. Z dlouhodobého hlediska lze ale za pozitivní zprávu považovat zjištění, že 89 % Čechů a Češek je v případě hrozící nezaměstnanosti ochotno pracovat v jiném oboru. Toho bychom měli v době nástupu umělé inteligence využít,« uvedla analytička STEM Kateřina Duspivová.
Jak se změnily obavy Čechů a Češek v produktivním věku z nezaměstnanosti? Podle výsledků květnového průzkumu STEM má obavy z nezaměstnanosti 39 % osob, přičemž necelá polovina z nich vyjádřila silné obavy. Postoje obyvatel ČR k nezaměstnanosti odpovídají do velké míry aktuálnímu socio-ekonomickému vývoji na národní i globální úrovni. Mezi lidmi v ČR tak stále rezonují pesimistické scénáře týkající se vývoje na trhu práce, nicméně míra obav zaznamenaná v květnu 2024 je v historickém srovnání na jedné z nejnižších úrovní. Tento výsledek však v žádném případě neznamená, že bychom měli rezignovat na snahy směřující ke snižování nezaměstnanosti.
Nezaměstnanosti se mnohem častěji obávají lidé, kteří jsou podle svého názoru špatně zajištění nebo chudí. V nejhůře zajištěné skupině obyvatel se nezaměstnanosti obává 59 % osob, zatímco ve skupině nejlépe zajištěných vyjádřilo obavy 20 % osob.
Nezaměstnanost je jednou ze stigmatizujících životních událostí, a proto bylo v průzkumu zjišťováno, co by byli lidé ochotni udělat pro minimalizaci dopadů případné nezaměstnanosti. Výzkum STEM ukazuje, že více než polovina (59 %) obyvatel ČR v produktivním věku by byla ochotna pracovat za nižší mzdu. Podíl osob ochotných pracovat za nižší mzdu dosáhl de facto nejnižší historické úrovně, neboť například v květnu 2020 (tzn. na počátku pandemie COVID-19) činil tento podíl 73 % osob a v době poslední ekonomické recese (cca 2008-2014) osciloval kolem 80 % osob. Enormní růst cen v poslední době tak s nejvyšší pravděpodobností omezuje u řady osob možnost akceptovat nižší mzdu.
Druhou možností, jak řešit případnou nezaměstnanost, je přestěhování za prací. Ochota přestěhovat se za prací do jiného kraje je v ČR obecně na nižší úrovni – tuto variantu by zvažovala přibližně třetina (37 %) respondentů. Další možností je změna kvalifikace anebo práce v jiném oboru – tuto možnost by zvažovalo 89 % osob. Výzkum tak jasně ukazuje, že pro většinu Čechů a Češek je přijatelnější změna profese než stěhování za prací.
(jw)
