ŠKODA Ostrov sdílela osud mnoha dalších závodů, nejen v Karlovarském kraji. Jmenovaný závod se začal budovat na základě vládního usnesení tehdejší vlády ze dne 29. června 1959. Kvůli útlumu těžby uranu v okolí Jáchymova bylo nutné najít pro lidi náhradní práci. Nikdo je tehdy nemohl poslat na pracovní úřad a nechat je v nejistotě. Pracovní úřady ani žádné nebyly. To je »vymoženost« až po roce 1989.
V národním podniku ŠKODA našly práci asi dva tisíce lidí. Továrna vyráběla trolejbusy a slévárenská zařízení. První trolejbus bránu závodu opustil 15. 10. 1960. Za deset let trvání závodu byly dodány trolejbusy do 53 měst v 16 zemích a slévárenské zařízení do všech socialistických státu a dále do Dánska, Egypta, Barmy a Indie. Největším odběratelem trolejbusů byl Sovětský svaz. Osvědčily se ale i v Bulharsku, Polsku, východním Německu, Norsku, ale třeba i v Bombaji či v Číně. Tak závod vzkvétal. Závod měl dokonce své zahradnictví, čerstvé květiny byly vždy pro návštěvy a jiné příležitosti po ruce… Na dobré úrovni bylo i učňovské středisko. Zdravotní středisko v závodě pro všechny zaměstnance. Závod také přispíval v Ostrově na konání sportovních i kulturních akcí nemalými částkami.
Městem procházela železniční vlečka a kolemjdoucí si mohli »zkontrolovat«, kolik se vyrobilo každý den trolejbusů. I děti, které byly se školkou na procházce, mohly vidět dílo svých rodičů, které putovalo na vagony…
Neslavné výročí
Jako jiné závody v okolí postihla ale po roce 1989 světoznámého výrobce trolejbusů privatizace. Už během roku 1992 odešlo ze Škody Ostrov 500 zaměstnanců. Podobné lidské osudy se odehrávaly i jinde v Československu. Protestů, jak víme, bylo minimálně… Ještě v roce 1999 pracovalo v závodě okolo tisíce zaměstnanců. Jako jeden z mála podniků plzeňského koncernu byla ostrovská Škodovka zisková. Neblaze se však i v Ostrově projevily finanční problémy mateřské firmy. V dubnu 2002 už podnik zaměstnával jen 440 zaměstnanců a další výpovědi byly na cestě. Tak tady už hrozil největší úpadek. Zkrátím to. Začátkem měsíce března 2004, kdy v závodě pracovalo už jen 214 lidí, bylo oznámeno závěrečné velké propouštění. Majetek šel do dražby a samotná výroba trolejbusů se vrátila do Plzně. Takže se dá říci, že letos bylo neslavné výročí slavného závodu.
Pracoval jsem v objektu bývalé Škody Ostrov dva roky u bratra, který tam vyráběl v pronájmu menší ocelové konstrukce. Už se v zimě netopilo a lidi to snášeli. Bylo to v letech 2007–2008. Ale všiml jsem si, že větrání stropních oken se ovládalo tehdy zařízením, které reagovalo na teplotu v místnosti. Už v té době moderní objekt…
Po tomto závodě už nezbyly žádné stopy. Na místě, kde stával, stojí jako jinde v České republice haly, sklady zboží. Lidé chodí či jezdí pracovat na druhý konec města do firem, které jsou v cizích rukou.
Na závěr bych ocitoval Johanna Wolfganga Goetha: »Zapneme-li si první knoflík u kabátu špatně, ostatní se již dobře zapnout nedají.«
Jan TANCIBUDEK
