Reprodukci fragmentu slavného obrazu holandského renesančního malíře Pietera Bruegela staršího (1525-1569) Slepý vede slepého si na obálku své knihy s názvem Requiem za Evropu dala Karin Meilinger-Kneisslová. Kniha vyšla v Petrohradu v ruštině. Žena, narozená jako Karin Kneissl 18. ledna 1965 ve Vídni, je bývalá rakouská diplomatka, novinářka a politička, která v první vládě Sebastiana Kurze od prosince 2017 do června 2019 zastávala funkci ministryně zahraničních věcí Rakouska. Do kabinetu ji nominovala pravicová národně konzervativní Svobodná strana Rakouska (Freiheitliche Partei Österreichs, FPÖ).
Kam kráčíš, Evropo?
Výjev světoznámého díla nizozemské renesance z 16. století současná umělá inteligence popisuje takto: »Na obraze je zobrazena scéna z venkovské krajiny s několika postavami v historických oděvech. Vedoucí skupina mužů, někteří s holemi, vypadá, jako že někam spěchá nebo táhne jiného muže za ruku. Jeden z mužů je napůl padající a je tažen ostatními, zatímco na zemi leží další dvě osoby. V pozadí je vidět malý kostel a domy obklopené zelení. Dobové oblečení a tahy štětce zobrazení krajiny naznačují, že jde o scénu z období renesance nebo raného novověku.«
Když se Kneisslová vdávala, na její svatbu překvapivě přiletěl ruský prezident Vladimir Putin a spolu si zatančili. Byla z toho světová senzace, kterou mnozí »demokraté« nedokázali spolknout. A teď se mohou dávit dalším soustem.
Kniha Requiem za Evropu (na snímku při autogramiádě na Petrohradské univerzitě) je věnována Evropské unii, v níž – jak autorka přesvědčivě dokládá – svoboda, rovnost a lidská důstojnost skončily a ta pravá Evropa už neexistuje. Skutečná Evropa podle Kariny se nyní nachází v Petrohradu, kam se vloni přestěhovala z jedné vesnice nedaleko v Leningradské oblasti. Karina nyní v Petrohradu žije a na Petrohradské státní univerzitě vede středisko G.O.R.K.I.
Proč emigrovala?
V roce 2021 odjela z Rakouska do Francie, odkud se vydala do Libanonu. Tam exšéfka rakouského ministerstva zahraničí své Requiem za Evropu začala psát.
Rakousko opustila kvůli útokům a fašistoidní kritice. Byla označena za »pravicovou extremistku«, obviněna z otravy psů, údajně její vinou se vzorec otravné látky Novičok dostal do rukou Rusů a má tedy podíl na »smrti ruského blogera Alexeje Navalného«.
Hysterie v médiích vedla k tomu, píše žena, že se k ní začali zle chovat prakticky všude: »Když tě na ulici a ve veřejné debatě oslovu- jí ruskou sviní a Putinovou děvkou, život se stává nesnesitelným.« Zkusila žít ve Francii, ale ani tam jí to nedovolili kvůli záznamu na jakýchsi »černých listinách« (seznamech). Banky odmítaly zřídit její osobní účet a francouzské tajné služby od majitelů domu, který si pronajala, požadovaly, ať ji vyženou.
I když ne de jure, ale rozhodně de facto měla zákaz práce ve všech zemích EU. Neměla kde a z čeho žít. Přestěhovala se do Libanonu, odkud se vloni na podzim definitivně přesunula do Ruska.
A co my?
Myslíte si, že »demokratické« Česko má jinou politickou kulturu? Nemá! Z podobného sudu byl nápad ministra vnitra Víta Rakušana zavěsit na budovu svého sídla na pražské Letné billboardy s Putinem v pytlích pro pohřbívání mrtvol při nedostatku rakví, nebo malování tváře Kláry Dostálové, dnes už europoslankyně, trikolorou ruské vlajky.
O čem je Karin Kneisslová přesvědčena? Že dřívější Evropa garantovala ústavní stát, republikánství nebo neomezenou svobodu. To už není – sociální státy už nefungují a svobody mizí. Dnes se v EU prosadilo černobílé myšlení a Evropané zrazují evropskou civilizaci. »Ještě v 90. letech minulého století,« vypráví Kneis- slová, »se nikdo nebál v práci nebo při přátelské konverzaci otevřeně hovořit. Teď už musí nabírat vodu do úst.«
Evropa porušuje vlastní pravidla, Berlín a Paříž se vzdaly mírové existence tím, že na Ukrajinu poslaly obrovské množství zbraní. Atraktivita západního modelu se propadla kvůli krizi politických stran, nedůvěře voličů, zkorumpovanosti a slábnoucímu parlamentarismu.
Budoucnost Karin popisuje poměrně apokalypticky. Při pokračování současné politiky se řada států EU může ocitnout na pokraji krachu. Zatím ještě většina Němců nemá hlad a mohou si dovolit cestovat na dovolenou. Až budou talíře prázdné, začne být situace velmi napjatá. V mnoha evropských zemích se ztratily rodinné držby a tradice rodinné komunity jako trvalá sociální podpora. Generace, které neznaly strádání, se neumí vyrovnat s obtížemi, ať už jde o výpadek elektřiny nebo dokonce nedostatek potravin.
»Mnohé evropské země budou zažívat to, co lidé v Bejrútu a Bagdádu museli zvládat celá desetiletí kvůli válkám a intervencím Západu,« předpovídá autorka politického bestselleru.
Rusko a boje na Ukrajině
Kneisslová strávila v Libanonu 17 měsíců a stihla se nudit Evropou, která pro ni bývala koncertem, procházkou parkem a zajímavou besedou. »Všechno ztracené v Paříži, Benátkách, Amsterodamu, jsem znovu našla v Petrohradě, patří k nejkrásnějším velkoměstům Evropy,« cítí se Karin dobře v novém sídle.
»Evropský mírový projekt se na jaře 2022 za pouhých několik týdnů stal protistranou a centrem dodávek zbraní na Ukrajinu. S Ruskem jsou přerušeny všechny kulturní a akademické vztahy.«
A pokračuje: »Pro mne je naprosto nepřijatelná taková neuváženost Západu, protože ani během studené války nebylo zničeno tolik vazeb jako na jaře roku 2022. Oficiálně i soukromě veřejní činitelé vyzývali k distanci od Ruska,« autorce to připomnělo »archaické rituály přijímání do kmene navrácených hříšníků na pravou víru«.
Vztahům EU a Ruska mohli napomoci profesionální diplomaté, ale schůzky evropských politiků v Moskvě na začátku roku 2022 měly jen málo společného se skutečnou diplomacií. Slova při jednáních za zavřenými dveřmi se lišila od sebejistých prohlášení na tiskových konferencích. Ztráta diplomatických dovedností uvrhla Evropu do řady krizí a válek. Sveřepě se Ukrajině radí udělat »zkušební krok, který povede k ještě rozsáhlejším ozbrojeným střetům«. Jde o »nesmiřitelnou válku mezi NATO a Ruskem na území státu Ukrajina«.
Rakouská exministryně zahraničí přináší několik scénářů: EU nadále zůstane mimo hru a stane se v multipolárním světě poraženou stranou, EU a NATO utrpí silný šok, ale přesto se nerozpadnou. Možný však je i jiný scénář: Politický odpor může přejít do ulic, v jednu chvíli se ozbrojení žoldáci mohou vydat bojovat s vlastními lidmi. Potom se Evropané budou zachraňovat útěkem z domovského kontinentu.
Evropa potřebuje racionální, odpovědné osobnosti, které mají rády lidi a jednají s nadhledem do budoucna.
Dík nové vlasti
Exšéfka ministerstva zahraničí Rakouska Karin Kneisslová děkuje srdečně lidem v Rusku za lidskost a za to, že ji přijali.
Ivo HAVLÍK
