V energetické chudobě se nachází přibližně 1,3 milionu obyvatel ČR. Jejich počet dle očekávání v době energetické krize mezi lety 2020-2023 vzrostl z původních 770 tisíc. Extrémní energetická chudoba dopadá na 440 tisíc osob, které mají velmi vysoký podíl výdajů na příjmech, nemohou dostatečně vytápět byt nebo je trápí dluhy na energiích.
Vyplývá to z analýzy Energetická chudoba 2023, kterou pro ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zpracovali analytici Platformy pro sociální bydlení ve spolupráci s Fakultou sociálních studií Ostravské univerzity.
Česká republika zatím nemá schválenou přesnou definici energetické chudoby, ale existuje již její navržené znění: Domácnost je považována za energeticky chudou, pokud domácnosti po odečtení nákladů na bydlení zbude méně než 1,5 násobku životního minima, a zároveň vynakládá více než 10 % svého disponibilního příjmu na energetické služby (vytápění, osvětlení atd.).
Situace se zhoršuje
Od minulé analýzy, která byla vypracována v roce 2020, počet domácností v energetické chudobě vzrostl. Během roku 2023 to bylo přibližně 1,3 milionu (13 %) obyvatel České republiky. Z toho přibližně 300 tisíc jsou děti do 18 let a 400 tisíc seniorů ve věku 65 let a více.
Nejvíce jsou energetickou chudobou ohroženy samoživitelky, nízkopříjmové rodiny s dětmi, invalidní důchodci a osamělé seniorky. Pokud jde o formu bydlení, dvě největší skupiny obyvatel v energetické chudobě tvoří nájemníci a chudí vlastníci rodinných domů. Přitom míra ohrožení je vyšší mezi nájemníky než mezi vlastníky. Riziko energetické chudoby logicky zvyšují nízký příjem, vysoká energetická náročnost bydlení a velká podlahová plocha na osobu.
Pro ty, kdo mají rádi procenta, připomeňme, že v roce 2020 bylo u nás ohrožených energetickou chudobou 27 % samoživitelek a v roce 2023 již 38 %. V případě nízkopříjmových rodin s dětmi do 18 let jde v roce 2020 o 29% a v roce 2023 o 39%. Pokud jde o osamělé seniorky ve věku 65 let a více, tak v roce 2020 to bylo 24 % seniorek a v roce 2023 již 34 %.
Alarmující je, že počet dětí do 18 let zasažených energetickou chudobou vzrostl za poslední roky prakticky dvojnásobně, ze 160 tisíc v roce 2020 na 310 tisíc v roce 2023. Podobně se zvýšil i počet postižených seniorů z 220 tisíc na 390 tisíc.
Nejohroženější jsou domácnosti s dětmi
Nejvíce ohrožené energetickou chudobou jsou samoživitelky a nízkopříjmové domácnosti s dětmi, které čerpají přídavky na děti. Další vysoce ohroženou skupinou jsou podle analýzy osamoceně žijící seniorky, což fakticky podle statistik nejčastěji znamená ženy ve věku nad 65 let. Podle analýzy se u nich energetická chudoba pojí i s tím, že zůstávají žít ve větších bytech nebo v rodinných domech. »Větší plochy logicky jeden člověk neutáhne. Samozřejmě se to snaží řešit tak, že si vytápí jen v některých místnostech, ale spotřebu se nedaří srazit. Vytápění je 70 procent nákladů na bydlení. Můžete se snažit méně vařit a méně svítit, ale to nedělá energetickou chudobu. Tu dělají náklady na vytápění,« uvedl spoluautor analýzy Jan Klusáček. Upozornil zároveň, že konkrétně u osamocených seniorů je často problém v tom, že nečerpají příspěvky na bydlení. »Vyšlo nám, že příspěvek na bydlení čerpá jen devět procent z těch seniorů, kteří mají nárok na více než 1000 korun,« zdůraznil Klusáček.
Lépe nebude. A už vůbec ne od roku 2027, kdy nová vlna emisních povolenek nadiktovaných Bruselem zasáhne přímo domácnosti.
(jw, dp)
