Důvěra v českou ekonomiku klesá jak mezi průmyslníky, tak spotřebiteli. Výrazně narůstá počet domácností, které svou finanční situaci hodnotí hůře než v uplynulých měsících. Důvěra v červenci meziměsíčně klesla o 2,9 bodu na 95,1 bodu. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 2,9 bodu na hodnotu 94,5 a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 2,6 bodu na hodnotu 98,4, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). V meziročním srovnání je však celková důvěra vyšší, před rokem byla na hodnotě 91,7 bodu.
»Za zhoršením ekonomického sentimentu mezi podnikateli stáli v červenci především podnikatelé v průmyslu. Přibližně 44 % oslovených průmyslových podniků, což je nejvíce od druhého čtvrtletí roku 2020, uvedlo jako hlavní bariéru růstu produkce nedostatečnou poptávku. To může být jedním z důvodů výrazného zvýšení počtu podniků očekávajících v příštích měsících pokles tempa růstu výrobní činnosti. Některé podnikatele ale stále limituje i nedostatek zaměst-
nanců,« uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Optimističtí nejsou ani spotřebitelé. »Důvěra spotřebitelů v červenci se snížila potřetí v řadě, a poprvé od dubna letošního roku se tak dostala pod svůj dlouhodobý průměr. Za poklesem důvěry stála většina ze sledovaných ukazatelů. Domácnosti zejména tíží jejich finanční situace, kterou většina oslovených respondentů považuje za horší než v předchozích 12 měsících. Podruhé v řadě se navíc výrazněji zvýšil počet respondentů, kteří se obávají dalšího růstu cen,« sdělila Veronika Ptáčková z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Optimistická očekávání se nenaplnila
»Červencová data nelze hodnotit jinak než jako zklamání. Další zhoršení nálady v průmyslu samo o sobě není překvapivé a naznačovaly jej předchozí signály. Průmyslový sektor na své odražení ode dna stále čeká a vzhledem k chatrnému vývoji v zahraničí pravděpodobně ještě chvíli čekat bude. Podstatně větší naděje ovšem byly vkládány do tuzemských spotřebitelů,« připomněl hlavní ekonom agentury Cyrrus Vít Hradil. Právě zvýšená spotřeba domácností se pak měla stát hlavním tahounem letošního oživení tuzemské ekonomiky. Namísto toho se ovšem sentiment spotřebitelů zhoršil již třetí měsíc v řadě, a dostal se tak zpátky pod svůj dlouhodobý průměr, což znamená návrat do teritoria »blbé nálady«. Mezi domácnostmi opět narostly obavy ze zdražování a znatelně se zhoršilo hodnocení aktuální i budoucí vlastní finanční situace, což je poněkud v rozporu s pozorovaným »zkrocením« inflace a plošným růstem mezd. Jelikož toto chování nelze dost dobře vysvětlit tvrdými daty z tuzemské ekonomiky, lze spekulovat o souvislosti s evropskými volbami a celospolečenskou diskusí o ceně, kterou budou Češi muset v nadcházejícím období zaplatit za zelenání evropské ekonomiky, uvedl Hradil.
Strach z růstu cen
Podle ekonoma Lukáše Kovandy za současnou slabší poptávkou v průmyslu stojí dozvuky inflační vlny uplynulých let, nadále poměrně vysoké úrokové sazby či problémy německé ekonomiky. Za zhoršením nálady spotřebitelů stojí zejména výrazný nárůst počtu domácností, které svoji současnou finanční situaci hodnotí hůře, než tomu bylo v uplynulých dvanácti měsících. Spotřebitelé se také obávají dalšího růstu cen. Poměrně citelný nárůst cen pociťují v sektorech typu stravování či ubytování, které jsou v letních měsících poněkud exponovanější, což řadu spotřebitelů staví před chmurnou realitu dalšího cenového nárůstu. Pokud například lidé přes léto v rámci dovolené zavítali na stejné místo jako loni, například do stejných restaurací či kempů, mohou vnímat silný meziroční »skok« v cenách. Ten vyvolává dojem, že se inflace vrací, i když obecně tomu tak být nemusí, myslí si Kovanda.
(jw)
