V polovině listopadu si tradičně připomínáme snad největší katastrofu, kterou naše město Hodonín zažilo. Blížil se konec války v roce 1944 a občané našeho města s nadějí poslouchali zprávy o tom, jak pokračuje osvobozování naší vlasti Rudou armádou společně s našimi vojáky Svobodovy armády. Bohužel, boje byly tuhé a k osvobození města došlo až 12. dubna 1945.
A tak se stalo, že 20. listopadu 1944 bylo město bombardováno a došlo k velké ztrátě na lidských životech a také k velkým materiálním ztrátám. Za pouhých sedm minut bylo na město svrženo 451 bomb o váze 125–250 kg, z nichž přes 100 bylo časovaných. Bylo poškozeno celkem 1035 domů, z nichž bylo 163 úplně zničeno, 101 bylo poškozeno těžce, 252 středně těžce. Město bylo bez světla, bez telefonického spojení. Až do 24. listopadu vybuchovaly časované bomby.
Nyní se opět válčí, opět jsou místa, kde padají bomby, působí materiální škody. Umírají dospělí, ale také děti. A celý svět se zbláznil, protože místo jednání o ukončení válečného konfliktu, posílá na místa bojů zbraně, munici a také své vojáky. Toto opravdu není to správné řešení. Volání po míru, zdá se, jako by nebylo slyšet. A je to chyba a je to smutné, jak malé vůle je mezi vládami jednotlivých států k ukončení války.
Lidé, vzpamatujte se, jsou tu děti, jsou tu lidé a povinností vlád celého světa je zajistit pro ně mír!
Dana PROKEŠOVÁ, předsedkyně LKŽ Hodonín
