To je argument používaný učiteli základní školy, ale i rodiči žáků takové školy. Je potom však intenzivní příprava na zkoušku vůbec vhodná?
Letošní dost dramatický průběh přijímaček nedává tomuto argumentu právě za pravdu. Z pohledu střední školy, kam se žáci hlásí, mnoho připomínek není. Ba, je tomu spíš naopak. Dopředu použitý a rodiči draze placený speciální »výcvik« dává iluzorně budoucím studentům u zkoušek větší naději. Trochu se ale přitom zapomíná, že zároveň zkresluje možnosti a skutečné schopnosti budoucích studentů. Obsah přijímacích zkoušek, až na konkrétní podrobnosti, je v podstatě dávno předem známý a rok od roku se jen v malé míře opakuje. K přípravě existují desítky speciálně sestavených, každoročně vydávaných a všem dostupných příruček s testy z předcházejících let. Po internetu lze takové testy (za nemalé peníze) sehnat a zakoupit si je. Na školu se tak na základě intenzivně pojaté přípravy dostanou spíše žáci předem »nacvičení« než ti s objektivními znalostmi, schopnostmi či talentem. Příznačné je, že úspěšnější bývají s převahou dívky, které jsou v přípravě zpravidla svědomitější než chlapci.
Jiný pohled je ovšem ze strany uchazeče, jeho rodičů a jeho základní školy. Žák (a jeho rodič) dosáhne svého cíle a spolu s ním sklidí uznání také učitelé, kteří se na jeho přípravě podíleli. Pro úspěch jsou proto ochotni leccos udělat. Většinou nejen sami, ale rovněž doporučeními, na co a kam se obrátit, při hledání doučujících a připravujících institucí, či konkrétních osob k přijímacím zkouškám.
Postupem let se tak z přijímacího řízení stala záležitost, při níž se na základě počtu přijatých žáků na různé typy středních škol srovnávají schopnosti nejen žáků, ale i učitelů a úspěšnosti celých škol. To ovšem není tak docela dobrý stav. Kromě rodičů, kteří často trvají na svých přílišných ambicích, svádí to k nezdravému drilu v přípravě žáků, ale i samotné učitele.
Ze své vlastní zkušenosti učitele základní školy si myslím, že žádná dlouhodobá a speciálně zaměřená příprava žáků k přijímacím zkoušce není zárukou jeho budoucího studijního úspěchu. Zkreslený obraz žáka, který je přijat na základě nadrilovaného učiva, se rozhodně projeví v jeho neúspěchu při vlastním studiu na střední škole a takto přijatý žák často ze školy předčasně odchází, protože na její nároky nestačí. Úsilí žáka, učitelů i rodičů se tak paradoxně obrátí proti němu.
Učitel základní školy proto udělá pro absolventa nejvíce tím, že mu pomůže vybrat nejvhodnější obor studia, který respektuje jeho možnosti, ale i nabízená studijní místa v okolí dostupných středních škol. Podpoří zájem budoucího studenta a doporučí mu potřebnou literaturu k přiměřené osobní přípravě. Poradí mu, jak se má efektivně učit, a vysvětlí mu, v čem je způsob studia na střední a základní škole odlišný. Přesvědčí ho, že je třeba pracovat i po ukončení přijímacím řízení a přijetí ke studiu až do konce školního roku a že ztráta tempa v závěru základní školy se velmi negativně projeví na jeho začlenění do studia na střední škole. Pokud se mu toto u svých žáků i jeho rodičů podaří dosáhnut, udělá pro jejich budoucí dobrý start do dalšího života tu nejlepší službu.
Oldřich SUCHORADSKÝ, Hradec Králové
FOTO – archiv autora
