Městská rada KČP v Plzni ve spolupráci s občanskými spolky uskutečnila vzpomínkové shromáždění k 608. výročí mučednické smrti mistra Jana Husa. Aktivními účastníky byli představitelé a členové Levicového klubu žen, Českého svazu bojovníků za svobodu, Svazu protifašistických bojovníků Plzeň, plzeňské Rady seniorů, sněmu Obce baráčníků Plzeň 1, Společnosti Julia Fučíka, Matice Čech, Moravy a Slezska, Odborového sdružení ČMS, MěR KSČM, Českého svazu žen, Klubu společenských věd-sekce regionálních dějin, NR KČP a občanská veřejnost města Plzně.
Historickou vzpomínku přednesla D. Nová,která připomněla, žev 15. století jsme byli duchovním středem Evropy, čímž jsme stále, i když to tak nevypadá. Prý jsou Češi nejvíce ateistickým národem, ale v národě je množství »samorostů«, kteří hledají pravdu. Hledání pravdy a přibližování se pravdě je smysl života. »Nás totiž nějaká církevní dogmata nikdy moc nezajímala. Nepotřebujeme teology, aby nám určovali, čemu máme věřit. V každém z nás je v podstatě takový malý husita, který neposlouchá vnější autority a věří si v to, v co chce,« uvedla.
»Lid v Čechách vždy toužil po pravdě s velkým P – buď miluješ pravdu s velkým P, anebo chceš být in a uctívat to, co se nosí v Evropě nebo v Americe – to ale dělají jenom duchaprázdní lidé, kteří mají za smysl života sex, moc, jídlo a umřít jako bohatí. A přitom nevědí, že je něco více,« pokračovala Nová.
Také dnes platí, že kde jsou peníze (mamon), tam je satan – přesně tak to poznali lidé, když tenkrát přišli prodavači odpustků. Také je zajímavé, že až Hus si všiml, že při podávání svátosti oltářní, pokud je kněz ve stavu hříchu, požehnání nepřichází. A tak lid začal duchovní posuzovat, zda hřeší proti Desateru. To však nemohlo být v církvi přijato, i když na koncilu moc dobře věděli, že Hus má pravdu. »Ale že žádní nevzdělaní trhani tu přece nebudou kádrovat faráře. A to je jako dneska, že žádní dezoláti jim nebudou říkat, co dělají špatně,« zaktualizovala tento odkaz.
Také věc svědomí byla důležitá pro mistra Jana a svědomí má stejný význam i dnes. »Tam někde jsou skryté síly, které Hus rozpoutal v našem národě, síly, které učinily ze slabochů hrdiny, kde husitští sedláci s cepy poráželi rytíře v brnění.«
Husova smrt velmi zasáhla představitele univerzity a 2. září 1415 odeslali kostnickému koncilu stížný list. O týden později – 11. září 1415 vydala i Pražská univerzita osvědčení o bezúhonnosti a pravověrnosti Jana Husa. »Je úžasné, jak se 452 českých a moravských pánů – 391 rytířů a 61 příslušníků vyšší šlechty sjednotilo, ač nebyl internet, a sepsali stížný list české a moravské šlechty. Byl to zásadní nesouhlas k Husovu upálení, ve kterém vyjadřovali jednotu a podporu Husově myšlence. Byl to protest, že koncil nechal upálit mistra Jana Husa na potupu Českého království a Moravského markrabství. Vyznávají, že Hus byl dobrý, spravedlivý a pravověrný muž, a zavazují se hájit zákon Kristův a jeho oddané kazatele,« uvedla Nová na vzpomínkovém setkání. K osmi latinsky psaným pergamenům bylo přivěšeno celkem 452 pečetí z toho 320 z Čech, zbytek z Moravy. To už bylo jasné, že Češi to tak nenechají, byla to předzvěst nastávajícího revolučního výbuchu, zakončila Nová.
Účastníci plzeňské akce položili květiny u sochy mistra Jana Husa a minutou ticha uctili jeho památku. Poděkování si také plně zaslouží Zastupitelstvo ÚMO Plzeň 4 Doubravka za trvalou péči věnovanou vzorně upravenému Husovu parku.
Příští akcí bude shromáždění k 328. výročí mučednické smrti Jana Sladkého Koziny (1652-1695), které se koná u pamětní stěny na nádvoří plzeňského Prazdroje 25. listopadu od 10 hodin.
PhDr. pplk. v. v. Jan BOŠTÍK, předseda MěR KČP Plzeň, (mh)
