České stavebnictví čelí vleklé krizi

I když je bydlení jedním ze základních lidských práv, získat vlastní se v posledních týdnech, měsících a letech stává takřka nemožné. Nabídka bytů silně pokulhává za poptávkou. To žene ceny bytů a domů do extrémních výšek. Zároveň se ale stejně rychle zvedají i ceny hypoték, na které tak mnozí nedosáhnou. Bohužel na extrémně vyšroubovaný trh s nemovitostmi navazuje i nájemní bydlení a ceny letí nahoru i tam. Už dávno není řešením ani postavení bydlení svépomocí. Ceny stavebních materiálů letí nahoru, vše se zdražuje o desítky, někdy i stovky procent. Stavebnictví se potýká i s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Celkově se toto odvětví bude muset vypořádat s jednou obrovskou krizí, jejíž rozsah se teprve ukáže.

Pokud si budeme pročítat aktuální články odborníků a stavebních expertů, týkající se současné situace ve stavebnictví a prognóz tohoto oboru do budoucna, můžeme číst o řadě problémů. O nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, o nedostatkových a čím dál dražších materiálech (například o problémech se stavební výztuží do betonových konstrukcí), o dlouhých dodacích lhůtách výrobků a materiálů, o čím dál dražších provozních nákladech, stručně. »Stavebnictví bude nadále provázet nejistota ohledně dostupnosti a cen materiálů, energií a nedostatku pracovníků,« říká autorizovaný stavitel Jan Kobylák.

Pokud by laik sledoval pouze statistická čísla, tak ta oproti loňskému roku nevypadají tak zle. Podle statistik stavební produkce v březnu reálně meziročně vzrostla o 8,2 %. Meziměsíčně byla nižší o 3,7 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 6,1 % stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 28,6 %. Meziročně bylo zahájeno o 44,7 % bytů více. Dokončeno bylo ale o 3,4 % bytů méně. »Aktuální dvouciferný meziroční růst naznačuje, že se stavebnictví podařilo překonat problémy způsobené koronavirem a s ním spojeným narušením dodavatelských řetězců. Růst je však třeba brát s rezervou, jelikož je způsoben hlavně nižší srovnávací základnou,« uvedl odborník na stavebnictví z poradenské společnosti KPMG Josef Kupec a dodal, že proti dalšímu růstu bude působit především válka na Ukrajině.

Ze statistik už v březnu také vyplývalo, že pokulhávalo pozemní stavebnictví. Stavební úřady v březnu 2022 vydaly 7910 stavebních povolení, meziročně o 6,1 % více. Roste i cena těchto novostaveb. Nejde ale o kvalitnější stavby, protože do této ceny začíná promlouvat hlavně výrazný růst stavebních prací a materiálu. A zatímco relativně roste počet stavebních povolení a zahájených staveb, klesá počet dokončených bytů. Právě v důsledku chybějících zaměstnanců, nedostatkového a drahého materiálu a drahých provozních nákladů.

»Už dlouho upozorňuji na to, že je české stavebnictví závislé na pracovnících ze zahraničí, mezi nimiž dominují právě Ukrajinci. Dostali jsme se do situace, že bez nich se v Česku nepostaví žádná větší stavba.Mnoho ukrajinských pracovníků však dostalo povolávací rozkaz a odešlo bránit svou napadenou vlast. V Česku tak nyní výrazně chybějí,« uvedl pro ČTK generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Nedostatek zaměstnanců

Právě nedostatek kvalifikovaných pracovníků trápí stavebnictví již dlouhé roky. Upozorňoval na to i v našich novinách několikrát právě autorizovaný stavitel Jan Kobylák. Jako příklad uvádí pár svých zkušeností a postřehů z výkonu stavebního dozoru na jedné bytové stavbě (komplexu několika bytových domů s terénními úpravami včetně přemostění potoka) na okrese Praha-východ. »Asi před dvěma a půl lety jsme se před zahájením stavby sešli já jako dozor, stavbyvedoucí, mistr a projektant statik, abychom dojednali detaily převzetí staveniště a zahájení prací. Mně bylo 70, stavbyvedoucímu 73, mistrovi 69 a projektantovi dokonce 80 let. Koukali jsme po sobě a říkali si – Kdo tyhle práce bude dělat, až my, staří (a zkušení) pardi se na to vykašleme?!«

Ale staveniště bylo podle něj řádně předáno, práce byly zahájeny, ale ouha – objevil se covid a s ním spojená všelijaká omezení. A najednou místo patnácti zedníků a dalších pracovníků byli na staveništi stěží dva… Po pár týdnech se šéfovi stavební firmy podařilo sehnat náhradou několik pracovních sil a já, protože jsem věděl o uzavřených hranicích, se zeptal šéfa firmy: »Odkud jste vzal dělníky, když jsou hranice uzavřené?«

On mi začal povídat něco o přesunech lidí z Moldávie přes Polsko a já ho rychle přerušil: »Stop, nechci nic slyšet! Před pár lety jsem už byl u výslechu na Cizinecké policii jako svědek a bohatě mi to stačilo. Nic nechci slyšet!«

A tak se práce na stavbě znovu »rozjely«, ale jejich kvalita byla k uzoufání! Pochopitelně. Zapracovaní a zkušení zedníci–gasterbeiteři zůstali doma na Ukrajině a v Rusku a zednických lžic se chopili lidé, kteří se zedničinou měli jen málo zkušeností. Jako občasný stavební dozor, který zajížděl na stavbu třikrát týdně, jsem musel několikrát práce zastavit a nechat zbourat některé konstrukce, jejichž kvalitu nešlo ani při zavření obou očí akceptovat, řekl Kobylák. Samozřejmě tyto problémy měly vliv na harmonogram prováděných prací, který jsem musel s vedením stavby několikrát přepracovávat, to znamená prodlužovat, posouvat termín dokončení stavby.

Ale aby toho nebylo málo, často museli čekat dny a týdny na řemeslníky (instalatéry, pokrývače, topenáře a další), kterých bylo málo, a je jich čím dál tím míň…

A dále jsme již před rokem například na dodávku konstrukčních prvků (speciálních velkých betonových rour) pro přemostění potoka museli čekat násobně déle, než bylo ještě před pár lety obvyklé, předává další své zkušenosti.

»Shrnuto a podtrženo: podle článků stavebních odborníků (i podle mých zkušeností) budou práce na stavbách pokračovat, zahraniční dělníci se nakonec zapracují, získají ‚jakés takés‘ zkušenosti. Záměrně uvádím ‚zahraniční‘, protože našim mladým se do zedničiny moc nechce,« vysvětluje stavitel.

Drahé materiály

Stavebnictví také čelí bezprecedentnímu zdražování všech důležitých vstupů a každý den řešíme i nebývale dlouhé dodací lhůty a nedostatek některých druhů materiálů. Jasně o tom hovoří i statistiky, které dlouhodobě monitorují ceny stavebních materiálů, a na jejichž základě se vypočítávají výsledné ceny staveb. V březnu nejvýznamnější a také dosud největší zaznamenaný meziměsíční cenový růst vykázala skupina kari sítě (+71,0 %), o něco pomaleji zdražovaly skupiny ocel profilová (+44,9 %), betonářské tyče (+43,4 %) a profily ocelové pro suchou výstavbu (+32,6 %). Významný cenový růst prvních tří skupin byl do velké míry spjatý s nedostatkem zboží a značným omezením prodeje koncovým zákazníkům. Zdražuje i pěnový polystyren EPS (+31,1 %), a to z důvodů omezených skladových zásob. »Tyto ceny jsou ale odrazem začátku zdražování. Stavební firmy předpokládají, že mnohé komodity zdraží o více než sto procent. A sehnat je budou umět jen firmy velké a zavedené, které mají své dodávky předjednané a odebírají ve velkém. Bohužel doby, kdy jsme si jako stát většinu materiálů vyráběli sami, jsou pryč, a tak naše závislost na dodávkách z ciziny v této době krizi jen umocňuje« vysvětluje Jan Kobylák.

Bohužel nejen cena, ale i dostupnost bude do budoucna důležitým faktorem, který povede k zastavení malých staveb a také k likvidaci mnoha menších stavebních firem. »Řada stavebních projektů bytových i nebytových se bude muset odkládat a ‚optimalizovat‘ = prodlužovat dobu dokončení a zdražovat,« dodává stavitel.

Hypotéky a koupěschopnost obyvatel

I realitní trh po roce plném rekordů na trhu nemovitostí zaznamenává razantní brzdu. Už v prvních měsících letošního roku se na trhu s nemovitostmi projevují změny zapříčiněné zvyšujícími se úrokovými sazbami hypoték, vysokou inflací a nárůstem cen energií, které se v konečném důsledku promítají do cen stavebních prací a materiálů. Po dlouhé době tak v závislosti na těchto faktorech dochází k poklesu poptávky po nákupu vlastní nemovitosti. Důvodem jsou vysoké ceny nemovitostí a drahé hypotéky.

Podle odborníků to ale trh s cenami směrem dolů nepošle. Loňský rok byl totiž z tohoto hlediska rekordní. Obrat trendu potvrzuje Martin Lux, sociolog bydlení. »Zpřísnění podmínek pro získání hypotečního úvěru stoprocentně ochladí poptávku, to je ostatně jedním z hlavních cílů této regulace. K výraznému ochlazení poptávky došlo ostatně již nyní po relativně prudkém nárůstu sazeb. Pořízení vlastního bydlení tak bude již často z pohledu čistě finančního srovnání s bydlením v nájmu vycházet jako finančně nevýhodné.«

Podle odhadu společnosti Deloitte by měl být pro letošní rok propad počtu nových hypoték oproti rekordnímu loňsku opravdu znatelný. Může jít dle jeho slov o pokles až o 75 000 tisíc. Podle dat Hypomonitoru bylo v roce 2021 schváleno při součtu hypotečních úvěrů bank a stavebních spořitelen celkem 178 tisíc nových hypoték. Pokud by letos nových hypoték ubylo o zmíněných 75 tisíc, trh by zaznamenal pokles na téměř polovinu roku 2021.

Podle experta v oblasti bydlení žádný dramatický výkyv na trh nedorazí – jak směrem vzhůru, tak ani opačně. Zásadní obrat je podle něj možné čekat jen v případě, že se vyspělý svět ocitne ve skutečné ekonomické recesi. Pokud by se tak stalo, pak by se významně přiblížila chvíle, kdy by mohla prasknout stávající cenová bublina na českém rezidenčním trhu. To si ale zatím nikdo netroufne předpovědět.

Jan Kobylák – pod čarou

K bytové výstavbě si neodpustím ještě jednu poznámku: Bytovou výstavbu neorganizují obce, města nebo firmy (jako tomu bylo za minulého režimu), ale bytová výstavba je přenechávána developerům. A je – tedy spíš mělo by být známo, že developeři mají čistý zisk (po odečtení veškerých nákladů) z výstavby jednoho bytu milion, až milion a půl a z výstavby rodinného domu cca dva až tři miliony. Před pár lety byl rozhovor s developerem, kdy se ho redaktorka zeptala, co budou dělat, pokud by se rok nestavělo. A odpověď developera? Půjdeme hrát golf. Velkým developerům roční zdržení vážně neublíží. Malé firmy ale může položit.

A druhá poznámka: Kdyby bytovou výstavbu organizovaly samy obce, nebo třeba bytová družstva (a nebylo by to složité, existují stavebně inženýrské firmy, které namísto developerům by mohly sloužit napřímo obcím), byly by byty pro mladé minimálně o dva miliony levnější…

Pokud budou stavět developeři, měli by třetinu ze svého čistého zisku předat obci na výstavbu infrastruktury (dopravní, školskou, zdravotní a sociální), či se smluvně s obcí domluvit na její výstavbě – nové ulice, náměstí, školky, školy, zdravotní centra, sociální domy, atd. Nebo, tak jak to bylo dřív, by měli minimálně třetinu bytů předat zdarma obci. Jako podmínku za to, že smějí v obci stavět…

Helena KOČOVÁ