Ostuda pražské radnice na pokračování

Pravice bez levicové opozice ztrácí zábrany a dopouští se činů, které lze označit za hanebné. To, co se děje s památkou na osvoboditele Prahy a částí Československa od fašismu a nacismu, sovětského maršála I. S. Koněva (1897-1973), je prostě revanš. Odplata. Nenávist z primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a jemu podobných jen stříká. Chovají se bez úcty, arogantně a hanba je nefackuje.

Že maršál Koněv neměl šanci v současném složení pražských zastupitelů při hlasování 26. května o odejmutí svého čestného občanství Prahy, bylo jasné, ale – jak řekl našemu týdeníku Milan Krajča (KSČM), pražští komunisté tento bod nemohli jen tak nechat být. Ve jménu historické pravdy museli jejich zástupci vystoupit.

Strhnout Koněvovu pražskou sochu, předtím ji opatřit doplňujícími tabulemi, znectít ho. Odstranit ze Staroměstské radnice pamětní desku o příjezdu vojsk 1. ukrajinského frontu Rudé armády do Prahy. To nestačilo.

Primátor Hřib vzápětí poté, co odebrání čestného titulu Koněvovi odklepli 9. května (!) členové Rady hl. m. Prahy, předstoupil s tímto návrhem před zastupitele. Přečetl důvodovou zprávu, v níž zopakoval i půlpravdy a nepravdy, například že 8. května 1945 už se v Praze nebojovalo a pražská posádka wehrmachtu byla připravena kapitulovat do rukou České národní rady. Z velké osvobozovací akce Rudé armády sešlo, řekl. Zamlčel však takovou »maličkost«: ke kapitulaci by nedošlo, kdyby se ku Praze neřítila vojska 1. ukrajinského frontu RA vedená právě Koněvem.

Čestné občanství je symbolické, všem rudoarmějcům

V diskusi, do níž se mohli zapojit také Pražané, vystoupil Ivan Hrůza, někdejší zastupitel Prahy 6 za KSČM, který poukázal na to, že je historickým paradoxem, že takový lotr jako Konrad Henlein zůstává čestným občanem několika velkých měst v ČR, zatímco všechny památky na mezinárodně uznávaného osvoboditele Koněva se systematicky odstraňují. K likvidaci sochy na náměstí Interbrigády došlo za nouzového stavu, občanů se nikdo neptal. Zato jiné památníky, například oprava nečitelných pamětních desek Na Malovance, kde 9. května 1945 dopoledne probíhal ozbrojený střet s jednotkou SS, se instalují či opravují městskou částí Praha 6 velmi zvolna, pokud vůbec. Vyzval zastupitele k odmítnutí návrhu.

Velmi dynamicky vystoupil Milan Krajča. Připomněl, že čestné občanství, Koněvovi udělené 6. června 1945, bylo symbolicky určené všem rudoarmějcům, kteří se podíleli na osvobození ČSR; 144 tisíc jich při tom padlo. Ale také těm rudoarmějcům, kteří například osvobozovali koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau. »Vnímám tuto situaci jako snahu přepisování historie usnadněnou tím, že už nežije mnoho pamětníků na osvobození Prahy a ČSR,« řekl Krajča a vyzval zastupitele, aby se nesnížili k odejmutí titulu, jinak se bude jednat o mimořádnou hanebnost a ostudu. Jiní komunální politici, na Praze 3, rozehrávají změnu názvu žižkovské tepny pojmenované po Koněvovi.

Zastupitel z Prahy 11 Robert Vašíček (uskupení My, co tu žijeme), který je potomkem z rodiny Sergěje Ingra a předka-jmenovce padlého v povstání v Brně, tedy »nemá v rodině komunisty,« jak zdůraznil, horoval pro zachování čestného občanství. Protože se sovětský vojevůdce stal objektem panující rusofobie, podtrhl, že »Koněv neřídí současná ruská vojska«.

Notně pod kotel přiložila mladá Pražanka, která od odmítnutí odejmutí čestného občanství Koněvovi přešla k vyslovení svých názorů na současný konflikt na Ukrajině, což nezapadlo do současného předpisu nejvyššího státního zástupce, o čem se smí a jak mluvit. Na to reagovali mnozí zastupitelé pískotem a žádostí o její vyvedení ze sálu. Jiří Pospíšil (TOP 09 a STAN) zdůraznil, že se dopustila verbálního trestného činu.

Proč to řeší 30 let po Listopadu?

Proč to řešíme 30 let po revoluci, nechápal zastupitel Ondřej Prokopz ANO, když došlo na rozpravu zastupitelů. Prokop se nemůže zbavit dojmu, že jde o »píár-akci primátora«, který se chce poměřovat se starostou Kolářem, tedy oním politikem, jenž odstranil Koněvovu sochu. »Primátorovi se podařilo tímto návrhem zastínit všechny ostatní návrhy. Namísto toho, abychom pomohli živým v Praze, tak řešíme odnětí občanství mrtvému,« poznamenal Patrik Nacher (ANO).

Hřib rozpravu shrnul slovy, že »Koněv nebyl čestný člověk, tím pádem nemůže být čestným občanem hl. m. Prahy«, a došlo na hlasování. Z 65 členů ZHMP bylo 40 pro odebrání čestného občanství, nikdo proti, jeden se zdržel. Navíc vznikne komise, která provede analýzu všech čestných občanství Prahy, zdali i další osobnosti nejsou závadné. Takže ostuda pražské politické reprezentace se ještě může prohlubovat.

(mh)