Sněmovna by mohla navrhnout na Řád bílého lva skupinu bratří Mašínů

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva by mohla Sněmovna navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi šestici členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů nebo ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku, kterého prezident už sedmkrát odmítl jmenovat na návrh vlády do hodnosti generála. V předběžném seznamu adeptů na toto ocenění figuruje také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zeman začátkem března oznámil, že se tomuto návrhu rozhodl vyhovět.

Ke sněmovním kandidátům na Řád Tomáše Garrigua Masaryka by mohla patřit dlouholetá ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Milena Černá, která zemřela loni v září. Na medaili Za hrdinství by mohla Sněmovna nominovat dobrovolné hasiče Jaroslava Filu a Marka Vrbu, kteří zahynuli loni při zásahu u výbuchu rodinného domu v Koryčanech na Kroměřížsku. Mezi navrženými by mohla být i trojice dobrovolných hasičů Jaroslav Bolfík, Radim Lískovec a Jakub Mrákava za pomoc lidem postiženým loňským tornádem na jižní Moravě. Na udělení medaile Za zásluhy by dolní komora mohla Zemanovi nabídnout posmrtně básníka a překladatele Jana Zábranu, badatele Jaroslava Čvančaru, trumpetistu a zakladatele dechové kapely Moravanka Jana Slabáka a muzikologa a skladatele Miloše Štědroně.

Předběžný seznam sněmovních kandidátů na státní vyznamenání projednal příslušný podvýbor. Aktuálně čítá 34 jmen. Příští týden návrhy posoudí organizační výbor a následně plénum, které může v seznamu škrtat, nebo jej naopak doplňovat. “Předpokládám, že tak jako v předchozích letech se bude hlasovat o jednotlivých jménech. Jakým způsobem se zachová Sněmovna, nedokážu předjímat,” řekl ČTK předseda podvýboru a místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Míní, že drtivá většina jmen není kontroverzní a bude schválena. Konečné rozhodnutí je na prezidentovi, který návrhům Sněmovny, ale také Senátu a vlády může, ale nemusí vyhovět.

Odbojová skupina bratří Mašínů by mohla být ve hře znovu po několika letech, v minulosti její členy navrhoval na ocenění Senát. Jde o Josefa Mašína a posmrtně o Ctirada Mašína, Milana Paumera, Ctibora Nováka, Václava Švédu a Zbyňka Janatu. Loni figurovali členové skupiny na předběžném seznamu podvýboru na medaili Za hrdinství, organizační výbor je vyřadil. Individuální snahu poslance ODS Pavla Žáčka, aby se mezi kandidáty vrátili, pak plénum neschválilo. Činnost skupiny je považována za více než kontroverzní. Členové skupiny, stejně jako malá část české veřejnosti, považují její akce za součást legitimního ozbrojeného odboje proti komunistickému režimu. Větší část české veřejnosti vnímá členy skupiny jako vrahy, kteří používali ke svým záměrům nepřiměřené prostředky a upozorňují, že zabití neozbrojeného zajatce se považuje za zločin a nelze je obhajovat legitimním odbojem.

Konkrétně se jednalo například o přepadení služebny SNB v Čelákovicích, kdy se Ctirad Mašín, Milan Paumer a Zbyněk Janata 28. září 1951 rozhodli opatřit zbraně. Proto přepadli služebnu SNB v Čelákovicích. Byl zvolen postup, který vymyslel Ctirad – a to příslušníka „okecat, pak mu říct ruce vzhůru, odzbrojit ho, svázat, uspat chloroformem a pak ho oddělat“. Čelákovického příslušníka Jaroslava Honzátka, který toho dne zastupoval za kolegu, vylákali ze služebny pod záminkou dopravní nehody. Příslušníka poté odzbrojili, svázali a vrátili se s ním na služebnu. Zde odcizili několik samopalů, pistole a střelivo. Chloroformem omámeného a spoutaného Honzátka poté podřízl Ctirad Mašín dýkou. Vražda byla považována za loupežné přepadení a její politické podbarvení vyšlo najevo až v souvislosti se soudním řízením s částí skupiny.

(čtk, jac)