Otázky »dynamického nulového covidu«

Pandemie COVID-19 stále ještě pokračuje po celém světě a má vážné dopady na ekonomický a sociální rozvoj všech zemí a na životy a zdraví lidí po celém světě. Čína vždy trvala a trvá na tom, že lidé a jejich životy jsou na prvním místě, trvala na zabraňování dovozu případů zvenčí a šíření uvnitř, na politice »dynamického nulového covidu«, přičemž opatření pro prevenci a kontrolu epidemie byla neustále přizpůsobována situaci a podařilo se dosáhnout významných strategických výsledků. Před nedávnem někteří jedinci z mezinárodního prostředí zpochybnili čínskou protiepidemickou politiku tvrzením, že »je strategie nulového covidu neudržitelná« a dokonce, že »ohrožuje stabilitu dodavatelského řetězce«. Jaká je tedy situace ve skutečnosti?

Politika »dynamického nulového covidu« je vědecky podložená. Cílem politiky »dynamického nulového covidu«  je co nejrychleji a s co nejnižšími náklady zastavit šíření epidemie, maximálně ochránit život a zdraví lidí a minimalizovat dopad epidemie na hospodářský a sociální rozvoj. Má tři hlavní složky: první je včasné a proaktivní odhalení zdroje infekce, druhou je rychlý zásah v oblasti veřejného zdraví a sociální oblasti, kde je cílem sledovat blízké kontakty apod., aby se přerušily cesty přenosu, a třetí je účinná léčba pacientů. Cílem politiky »dynamického nulového covidu« není dosáhnout »nulové infekčnosti«, ale dostat epidemii co nejdříve pod kontrolu. Jinými slovy, »dynamický« neznamená, že usilujeme o absolutní vymýcení infekce, a »nula-COVID« znamená, že se snažíme o udržení hranice, skrz kterou nedojde k rozsáhlému obnovení epidemie. Proto v žádném případě nelze »dynamický nulový covid« ztotožňovat s »nulovou infekčností«.

Politika »dynamického nulového covidu« je v souladu s čínskými národními podmínkami. Celkový počet obyvatel v Číně přesahuje 1,4 miliardy a velká část země má jednu z nejvyšších hustot zalidnění na světě. V rámci populace je zde mnoho osob ve starším věku, k 1. listopadu 2020 zde bylo více než 260 milionů lidí ve věku 60 a více let a více než 190 milionů obyvatel ve věku 65 let a starších. Regionální rozvoj je nerovnoměrný, celkový objem zdravotnických prostředků je nedostatečný a jejich počet na obyvatele je nízký. Pokud Čína poleví v prevenci a kontrole, tak se nevyhnutelně spustí masové infekce, které způsobí vážná onemocnění a úmrtí, což podstatně ohrozí také ekonomický a sociální rozvoj. Časopis Nature Medicine zveřejnil příslušnou simulační studii, ve které ukázal, že pokud by Čína upustila od politiky »dynamického nulového covidu«, vyvolalo by to během šesti měsíců »tsunami epidemií« po celé zemi, která by vedla ke 112,2 milionu diagnóz a přibližně 1,55 milionu úmrtí. Takové katastrofické důsledky by byly nepřijatelné.

Politika »dynamického nulového covidu« byla podrobena náročným zkouškám. Po vypuknutí pandemie COVID-19 na začátku roku 2020 se Čína držela politiky »dynamického nulového covidu« a vylepšovala ji. Byla vyvinuta řada přesných preventivních a kontrolních opatření, jako je testování nukleových kyselin, laboratorní sledování původu, stupňovaná administrativa atd., díky čemuž se podařilo udržet míru nakažlivosti a úmrtnosti na COVID-19 na nejnižší úrovni na světě. Ke dni 23. května 24:00 bylo na čínské pevnině nahlášeno celkem 223 488 potvrzených případů nákazy a 5 224 úmrtí. Od března letošního roku došlo k šíření zmutované varianty omikron, což vedlo ke vzniku nových ojedinělých přenosů a lokálních ohnisek v Číně. Čína však úspěšně zdolala několik kol epidemie a rychle a účinně se vypořádala s desítkami lokálních ohnisek nákazy. Za zmínku také stojí, že v Šanghaji v Číně se již neobjevily nové případy mimo místa, která jsou v karanténě a pod kontrolou. Město začalo opět postupně obnovovat podnikání a trh a řádně podporovat obnovu práce a výrobu.

Politika »dynamického nulového covidu« zajišťuje ekonomický rozvoj. Od vypuknutí epidemie COVID-19 Čína trvala na koordinaci prevence a kontroly epidemie s ekonomickým a sociálním rozvojem. Dosáhla tak udržitelného ekonomického rozvoje, přičemž se stala jedinou významnou ekonomikou na světě, která v roce 2020 dosáhla kladného hospodářského růstu, kdy zároveň růst hrubého domácího produktu v roce 2021 dosáhl 8,1%, což představovalo více než 18% celosvětového HDP. Míra ekonomického příspěvku Číny ke světovému hospodářskému růstu tvořila přibližně 25%. V prvním čtvrtletí roku 2022 vzrostl čínský HDP meziročně o 4,8%. Čínský průmyslový řetězec a dodavatelský řetězec udržuje i nadále silnou odolnost, přičemž přidaná hodnota čínských průmyslových odvětví nad určenou velikost vzrostla v roce 2021 o 9,6% oproti předchozímu roku, kdy dvouletý průměrný růst činil 6,1%. Čínský zahraniční obchod byl stabilní v oblasti množství i její kvalita se zvýšila, přičemž celková hodnota dovozu a vývozu v roce 2021 dosáhla 6,05 bilionu amerických dolarů a přírůstek zahraničního obchodu dosáhl částky 1,4 bilionu amerických dolarů. Čína odvedla dobrou práci v prevenci a kontrole epidemie, přijala praktická opatření k udržení stability a hladkého průběhu globálního průmyslového řetězce a dodavatelského řetězce a dodala sebevědomí a sílu ekonomickému oživení celého světa.

V současné době je epidemie po celém světě stále ve vážném stavu, virus stále mutuje a stále panuje velká nejistota ohledně ústupu epidemie, čehož si musíme být střízlivě vědomi. Podotýkám, že místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek nedávno prohlásil, že na podzim čeká Českou republiku další vlna epidemie a apeloval na Čechy, aby pokračovali v očkování. Čínská strana bude trvat na politice »dynamického nulového covidu«, rozhodně posilovat úspěchy v oblasti prevence a kontroly epidemie a bude se také nadále aktivně zapojovat do mezinárodní spolupráce v boji proti epidemii a přispívat k celosvětovému vítězství nad epidemií a k oživení světové ekonomiky.

Čang Mao-ming – Chargé d’affaires čínského velvyslanectví v ČR