Výše minimální důstojné mzdy (MDM) pro Českou republiku v roce 2021 činila 31 146 korun hrubého, v Praze pak 36 717 korun hrubého. Aktuální data o důstojném odměňování uvedli členové Platformy pro minimální důstojnou mzdu.
Pro rok 2022, vzhledem k rapidně rostoucí inflaci, rostoucím cenám energií i pokračující válce na Ukrajině, očekávají výrazné zvýšení částky potřebné pro zajištění důstojného života, a tím i další zvýšení počtu lidí, kteří na ni nedosáhnou.
Odborníci z Platformy pro minimální důstojnou mzdu každoročně zpracovávají nástroj, který má umožnit konkrétní uchopení veřejné debaty o nízkých mzdách a platech v České republice. Vycházejí ze zahraničního konceptu »living wage« a výše MDM odráží náklady potřebné pro pokrytí běžných výdajů.
Možnost adekvátního výdělku je v řadě studií v českém prostředí i zahraničí opakovaně uváděna jako předpoklad společenské soudržnosti. Ve druhém roce pandemie mnoho lidí snížilo své běžné výdaje a spotřebu, což mělo vliv na to, za co je v české společnosti běžné utrácet. Přesto je zde však necelá polovina pracujících, kteří nedosahují na částku zaručující důstojný život, a počet těchto lidí v letošním roce téměř jistě výrazně poroste.
»Život a s ním i spotřeba se po konci protipandemických opatření vracejí do normálu a paralelně dochází k rapidnímu zdražování,« připomíná politoložka Kateřina Smejkalová z Platformy pro minimální mzdu.
Zástupci platformy opakovaně upozorňují na to, že dlouhodobě nízké mzdy se citelně odrážejí na kvalitě života lidí. Ti, kteří nejsou dostatečně zaplaceni, mnohem častěji upadají do dluhových pastí, musejí mnohdy pracovat na úkor volného času, potýkají se častěji se zdravotními problémy a mnohem hůře čelí rychle rostoucím cenám bydlení či energií.
Nerovnost v odměňování
Na uvedenou výši MDM v roce 2021 v ČR nedosahovalo 41 procent pracujících. Pod hranicí MDM byla téměř polovina zaměstnaných žen (48 procent), u mužů činil poměr úvazků finančně ohodnocených nižšími než uvedenými částkami 35 procent.
O zrušení superhrubé mzdy rozhodli poslanci v té době vládního hnutí ANO s podporou poslanců tehdy opozičních stran (ODS, SPD) na konci prosince 2020. Tato výrazná daňová změna podle očekávání pomohla mnohem více lidem ze střední a vyšší třídy.
»Podle analýzy IDEA-CERGE víme, že 36 procent z celkové daňové úlevy připadlo pětině nejbohatších zaměstnanců v České republice, pětině s nejnižšími příjmy připadla oproti tomu jen čtyři procenta. Pomoc směřovala především těm, kteří byli schopni své základní potřeby poplatit i předtím a kteří jsou odolnější vůči rostoucím cenám. Prospěch pro nízkopříjmové nebyl žádný, nebo tak nízký, že ho současná inflace již dokázala smazat,« tvrdí ekonom Jan Bittner.
Snižování daní pro vyšší a střední třídu se projevilo i tím, že částka hrubé mzdy potřebná na pokrytí důstojného života v ČR i v Praze díky daňovým změnám pro rok 2021 oproti předchozímu roku drobně poklesla (o 3,1 procenta), byť čisté náklady lehce stouply.
Rok 2022
Do výpočtů pro rok 2021 se větší měrou nepromítly události, které se odehrály až v druhé polovině roku a na jeho konci — jde o rostoucí inflaci a rostoucí ceny energií a krach některých dodavatelů energií.
Vzhledem k dalšímu nárůstu cen energií a dalšího zboží běžné spotřeby tak autoři výzkumu mimořádně provedli již nyní předběžný odhad částek MDM i pro letošní rok — při započtení inflace za první čtvrtletí roku 2022 by nyní dosahovaly téměř 34 tisíc korun pro ČR a 40 tisíc korun pro Prahu.
Při nyní odhadovaném vývoji inflace pro celý rok 2022 by výše MDM za rok 2022 pro ČR činila dokonce 34 977 korun a pro Prahu 41 233 korun. Vysoký podíl lidí s příjmy pod důstojnou mzdou ukazuje, jak velký segment společnosti je ohrožen aktuálním růstem cen.
Částky MDM zároveň dobře ukazují i to, jak moc jsou od důstojného života vzdáleni lidé žijící v exekucích a lidé, jejichž mzda se dlouhodobě pohybuje blízko té minimální. Minimální mzda v České republice v roce 2021 nedosahovala ani poloviny důstojného minima, podobně nízké je nezabavitelné minimum zbývající k zajištění živobytí skoro milionu lidí v exekucích a insolvenci. Tito lidé jsou aktuálním růstem cen extrémně ohroženi.
Zástupci Platformy představili i řadu konkrétních opatření vedoucích k důstojnému odměňování v České republice pro osm vybraných oblastí, od daňové reformy přes zakotvení důstojného ohodnocení ve veřejných zakázkách až po důstojné platové podmínky ve veřejné sféře.
»Zveřejněná data i návrhy předkládáme jako podnět do veřejné i politické diskuze v nejbližším období. Pokud chceme podpořit společenskou soudržnost a resilienci krizových situacích, je nutné hledat konkrétní cesty k důstojnému odměňování zaměstnanců v České republice. Nejde jen o zvládání aktuálních výzev, jako je nárůst inflace či cen energií. Stabilní a adekvátní příjmy přispívají i k větší odolnosti české společnosti vůči všem výzvám budoucím, které přináší například změna klimatu,« uvedla za členy Platformy sociální antropoložka Lucie Trlifajová.
Víte, že…
• 41 procent úvazků nedosahuje MDM, v Praze o něco více než mimo Prahu.
• Polovina žen v soukromém sektoru a čtvrtina mladých (do 30 let) nemá důstojnou mzdu.
• Lidé v insolvenci nebo s přednostní exekucí, kteří mají výdělek na úrovni MDM, mají jen 57 procent minimální důstojné mzdy.
• Při tříletém čerpání byla v roce 2021 rodičovská pouze na 27 procentech minimální důstojné mzdy.
Začít se musí od minimální mzdy
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje kvůli vysoké inflaci mimořádné navýšení minimální mzdy od července. Žádá zvýšení nejnižšího výdělku o 2000 korun na 18 200 korun. Na sjezdu odborové centrály ČMKOS to řekl její předseda Josef Středula. Spotřebitelské ceny se v březnu meziročně zvedly o 12,7 procenta.
Výši minimální mzdy upravuje vláda ve svém nařízení. Podle dřívějších údajů ministerstva práce nejnižší výdělek pobírá asi 139 000 lidí. S nejnižším výdělkem se zvedá i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi výších podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy do 32 400 korun. Středula podotkl, že už pro letošek odbory požadovaly navýšení na 18 000 korun. Pohrozil případnými protesty. »My připraveni jsme, nástroje máme,« dodal předák. Podle něho ale odboráři upřednostňují jednání.
(ng)
FOTO – archiv
