Současný kapitalistický svět je světem rozdílů, nespravedlností a válek

Pražský První máj KSČM byl i letos situován na tradiční místo – na Střelecký ostrov, kde se v roce 1890 konal první První máj v českých zemích, který tak vznešeně a s revolučním patosem zachytil Jan Neruda ve svém fejetonu. I letos přicházeli lidé ve sváteční náladě a vzájemně si tiskli ruce. A hrstička provokatérů třímajících dokonce americkou vlajku (která přece k Prvnímu máji, jenž se zrodil z obětí a bojů amerických pracujících, patří) vyšla naprázdno.

Úvod obstaraly velebné tóny Písně práce. Text »ó, zazni, písni vznešená, o práci, která vrozená přírodou lidstvu jest«, neztratil nic z trvalé platnosti.

»Za sociální jistoty zdravých i handicapovaných, mladých i dříve narozených, za vzájemnou solidaritu« – těmito slovy zahájila předsedkyně pražských komunistů Marta Semelová slavnostní akci.  Připomněla, že současný kapitalistický svět je světem rozdílů, nespravedlností a válek. Jsou pošlapávána všechna dříve vydobytá práva, za něž bojovaly generace našich předků. V 21. století mnozí lidé zažívají příjmovou chudobu, rodiny nemají kde bydlet, čelí exekucím. Pravicovou vládu Petra Fialy (ODS) však naši občané nezajímají, zdůraznila Semelová. Je to zřejmé i z toho, že namísto podpory lidem, kteří se propadají do chudoby, »teď tato vláda zaprodanců posílá zbraně do nejrizikovějších míst a jedná o smlouvě, která má umožnit vybudování základny pro americké ozbrojené síly na území ČR a z nás udělat terč«. Kdo se proti tomu ozve, je umlčen. Vládní inkvizitoři rozhodují o tom, co je jediná »svatá pravda«, kdo je vinný a kdo nevinný, kdo smí mluvit a kdo je zablokován. Svoboda slova se nehodí, člověk s jiným názorem je zastrašován a hrozí mu trestní stíhání.

Komunisté vždy proti válkám

»My komunisté jsme proti válkám, vždy jsme byli, jsme a budeme bránit mír a prosazovat mírová řešení,« podtrhla. Budeme však také otevřeně bránit pravdu a vystupovat proti lžím a úmyslným dezinformacím, které mají za cíl zastřít pravé příčiny toho, co se kolem nás děje. »Budeme vystupovat proti falzifikaci historie a současnosti. Jako každý rok, i letos položíme květiny u pomníčků rudoarmějců padlých za naši svobodu a život v míru. Jsou jich tisíce rozesetých po celé zemi, zaslouží si hlubokou úctu a naše poděkování. Bez těchto padlých bychom tu nebyli, a nebyli by tu ani ti, kdo dnes bezostyšně plivají na jejich památku, kdo odstraňují jejich pomníky a přejmenovávají ulice pojmenované po těchto hrdinech… My na padlé rudoarmějce nezapomínáme.«

Nenechat si vnutit cizí diktát

Kandidát na prezidenta všech vlastenců s podporou KSČM Josef Skála, který byl hlavním řečníkem pražského Prvního máje, nastínil, jak vyvést republiku do »trošku lepších časů«. Pokud sledujeme televizi a další mainstream, musíme se štípnout do tváře – uvedl – neboť prý žijeme v nejlepší době a máme nejmoudřejší politické předáky. Ti, kteří toto říkají, však současně přiznávají, že už lépe bylo, a vyzývají občany méně topit, méně jezdit, méně jíst – jak to jde dohromady?

Všeobecná drahota, která nastává v naší zemi a je prakticky nejvyšší ve srovnatelných zemích, není důsledkem »nějaké přírodní pohromy«. Plynu a elektřiny je, kolik bylo předtím, a potravin můžeme mít, a z vlastních zdrojů, tolik, kolik jsme mívali, za přijatelné ceny, pokud si nenecháme vnutit cizí diktát, míní Skála.

»Přátelé, jste ve válce?« obrátil se na občany, a ti odpověděli sborově »Ne!«. – »Má někdo právo toto vykřikovat jménem lidu ČR?« pokračoval směrem k účastníkům. »Nemá!« opět zněla spontánní reakce. To, co sdělují do médií někteří představitelé vlády, je podle Skály nebezpečná a hazardérská politika. Nepamatuje se, že by československá vláda kdy pokřikovala, že »jsme ve válce«, a přivolávala na republiku neštěstí.

Za široký politický blok

Skála stručně objasnil, že v elektrárnách, které byly kolektivní investicí nás všech, vyrábíme elektrickou energii za 15, resp. 25 haléřů, není tedy důvod, proč mají být český občan, české domácnosti a český průmysl decimováni vysokými cenami, v nichž cestami přes burzu platíme německou přirážku. To samé platí o plynu. Připomněl také, že Československo bylo zemí úplně soběstačnou v základních potravinách, dnes si doma vyrábíme třetinu až polovinu. Veškerý zisk ze zpracování a distribuce končí v zahraničí. Jsme zákazníky druhé kategorie.

Proto nezbývá, než vzít věci znovu do vlastních rukou a zabojovat o obnovu suverenity naší země, apeloval Josef Skála. »Proto i my jdeme do střetu o Pražský hrad, jménem všech skutečných českých vlastenců. Rád bych, abychom spojili síly a vyvázali Českou republiku z hazardérské zahraniční politiky, která na vlastní národní zájem vůbec nemyslí, vhání nás do samých dobrodružství a do samých ztrát. Pojďme se zamyslet, jak vybudovat široký politický blok, který promluví jménem dosud mlčící většiny a přečíslí ty, kdož naší zemi už jen škodí a politiku provádějí jen v cizím zájmu,« zakončil své vystoupení.

Jiný svět je možný

Mladý komunista Adam Nainar připomněl historii vzniku Svátku práce na konci 19. století. »Od té doby prošlo dělnické hnutí řadou změn, ale i dosažených úspěchů. Byla například vydobyta osmihodinová pracovní doba, právo na placenou dovolenou, právo na rodičovskou dovolenou, zaručenou minimální mzdu, bezpečnost práce, konec dětské práce, právo na vzdělání a na bezplatnou zdravotní péči… Ovšem ne vždy jsou tato papírově zaručená práva zaměstnanců dodržována, jelikož obyčejný dělník, který je ekonomicky závislý na části svého zisku ukrojeného zaměstnavatelem, se sám o sobě nemůže proti nespravedlnostem bránit,« zdůraznil.

Pro kapitalismus je typické střídání období relativní prosperity a období krize, přičemž nyní stojíme před jednou z největších ekonomických krizí. »Přitom žijeme v 21. století, kdy naše věda a technika jsou na takové úrovni, že bychom si tu všichni mohli žít jako králové. Mohli bychom pracovat třeba i šest hodin denně, řadu prací by za nás dělaly stroje. Mohli bychom více času věnovat osobnímu rozvoji, vzdělávání, kultuře, sportu, odpočinku, rodině a dalším činnostem,« zamyslel se Nainar. Ale lidstvo by nemělo dávat prostředky zbrojařským korporacím a podílet se na nesmyslných válkách, při kterých jen velmoci soutěží o svůj mocenský vliv ve světě a o sféry vlivu a ve kterých umírají zase jen obyčejní lidé jako my. »Podílet se na těchto geopolitických hrách mezi vládci není v zájmu pracující třídy žádného národa! V našem zájmu je důstojně žít, dělat práci, která je užitečná, a mít čas i na zábavu a přátele. Chceme žít v míru a bez neustálého strachu a nejistoty.«

I mladý komunista vyzval, aby se lidé sjednotili a ptali se svých vlád, jaké jsou možnosti života v 21. století. »Proč namísto pokroku směrem vpřed si musíme jen utahovat opasky, živořit a nechat se vykořisťovat? Přitom já pevně věřím, že jiný svět je možný.«

Punc mezinárodního rozměru oslavy Svátku práce na Střeleckém ostrově vtiskl velvyslanec Kubánské republiky v ČR Danilo Alonso Mederos, který vystoupil s krátkou zdravicí (tlumočenou Martou Semelovou), v níž poděkoval českým občanům za solidaritu a přátelství s jeho vlastí.

Účastníci měli možnost podepisovat řadu petic. Sympatizanti a členové OI Ne základnám a mladí komunisté rozvinuli na trávníku poblíž pamětní desky historického prvního Prvního máje transparenty s nápisy »Svět bez válek je možný, svět bez válek je nutný«, »Ne světové válce«, »Pryč z NATO«, »Tato vláda musí skončit« či »Nechceme znovu fašismus«. První máj pražských komunistů na Střeleckém ostrově zakončila Internacionála.

(mh)

FOTO – Monika HOŘENÍ