Zanedbávání chudých v USA je šokující

V chudších okresech Spojených států amerických umíralo za pandemie COVID-19 v průměru téměř dvakrát více lidí než v bohatších místech země. Uvádí to nová zpráva nevládní společnosti Poor People’s Campaign, podle níž šíření koronaviru ještě zhoršilo společenské a ekonomické nerovnosti, které v USA existovaly už před pandemií. Největší podíl na vzniku této nerovnosti má podle zprávy to, že v USA neexistuje všeobecné veřejné zdravotní pojištění. Biskup William Barber označil zanedbávání chudých při pandemii za šokující.

Autoři zprávy vycházeli z údajů o průměrném příjmu a údajů o počtech zemřelých z více než 3200 amerických okresů. Nejvyšší úmrtnost na počet obyvatel přitom vykazovalo 300 okresů, v nichž žije pod hranicí chudoby v průměru 45 procent (!) tamních obyvatel. Při některých vlnách pandemie se přitom rozdíly mezi bohatšími a chudšími částmi USA ještě zvětšovaly. Ve vlně způsobené variantou delta, která se Spojenými státy americkými prohnala na přelomu let 2020 a 2021, byla úmrtnost v okresech s nižším průměrným příjmem dokonce až 4,5krát vyšší než v bohatších částech země. Za vlny omikronu ze začátku letošního roku byl tento rozdíl asi trojnásobný.

Nepojištění nemajetní

Podle autorů nelze vysvětlit takto velké nesrovnalosti například různou mírou proočkovanosti. I v nejchudších okresech totiž dostala alespoň dvě dávky proticovidové vakcíny více než polovina obyvatel. Pravděpodobnějším vysvětlením obrovských rozdílů v dopadech pandemie na obyvatelstvo je proto nejspíš skutečnost, že v chudších okresech má zdravotní pojištění asi dvakrát méně lidí oproti regionům s vyšším průměrným příjmem. Spojené státy jako jediná »průmyslově vyspělá západní země« nemají všeobecný systém zdravotního pojištění.

Společenské selhání

»Zanedbávání chudých a nízkopříjmových osob v této zemi za pandemie je nemorální, šokující a nespravedlivé,« řekl biskup William Barber, který je jedním z vedoucích společnosti Poor People’s Campaign. Na vypracování analýzy se podílel i profesor z Kolumbijské univerzity Jeffrey Sachs, podle něhož pandemie nebyla jen tragédií, která si v USA vyžádala téměř milion životů, ale doslova společenským selháním. »Břemeno této nemoci – co se týče úmrtí, nemocnosti a ekonomických škod – padlo nepoměrně na hřbet chudých, žen a lidí jiné než bílé barvy pleti. Chudí byli v USA pracovníci v povoláních považovaných za nezbytná, byli v první linii, zachraňovali životy, a tím si přivodili nemoc a smrt,« prohlásil.

Americký Jih i Bronx

Největší úmrtnost registrují povětšinou řídce obydlené venkovské okresy ve státech na americkém Jihu. Výrazně těžký dopad pandemie byl ale také například v newyorské čtvrti Bronx, kde je 56 procent obyvatel hispánského původu a 29 procent obyvatel tvoří černoši. To, že pandemie COVID-19 ve Spojených státech amerických nepoměrně více dopadá na zástupce etnických menšin, začalo být z vládních dat patrné již po prvních měsících šíření nákazy.

Studie zveřejněná v odborném časopise Social Science & Medicine přitom ukázala, že když se informace o vyšším dopadu pandemie na etnické menšiny dostaly do médií, klesl u bělochů v USA strach z nákazy a začali rovněž vyjadřovat menší sympatie vůči osobám, kterým v důsledku šíření viru hrozilo největší nebezpečí. S větší pravděpodobností se rovněž přestávali řídit protipandemickými příkazy a restrikcemi, například častěji odmítali nosit roušky a stranit se kontaktu s ostatními.

(ava, čtk)