Špinavé hry prozápadních médií

Probudili jsme se v jiném světě – byl nejčastější titulek západních sdělovacích prostředků po nepřijatelné ruské invazi na Ukrajinu. Dennodenně nám média hlavního proudu servírují obrázky dětí zavřených v krytech nebo stanicích metra a zoufalství lidí, kteří se dívají, jak jim nad hlavami prolétají rakety.

Válku na Ukrajině nám prezentují jako výsledek Putinovy psychické nemoci a jeho nenávisti k demokracii a lidským právům, zatímco z Ukrajiny učinili symbol odporu »svobodného světa«. Obyvatelé Ukrajiny se stali obětí obří imperialistické konfrontace. V době, kdy je nadřazenost USA v imperialistickém systému ohrožena vzestupem Číny, probíhá mezi USA, EU, Ruskem a Čínou prudký konflikt o nové sféry vlivu.

Uprostřed těchto mediálních masáží, zmatků a sporů je namístě zhodnotit nejdůležitější předchozí události a historická fakta vedoucí k současné krizi na Ukrajině.

Už během druhé světové války, když Němci napadli Sovětský svaz, se našli sympatizanti zejména na západní Ukrajině, kteří bojovali proti Rudé armádě po boku hitlerovců. Tento trend pokračuje dodnes v podobě Svobody a dalších krajně pravicových nacionalistických stran, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu. Nedílnou součástí tohoto trendu je i existence polovojenských fašistických praporů Pravý sektor a Azov, který používá jako své logo nacistický symbol Wolfsangel. Po »euromajdanu« ukrajinská loutková vláda schválila legislativu, která heroizuje kolaboranty s nacisty v čele se Stepanem Banderou. Každoročně pochodují Kyjevem banderovci s pochodněmi ve stylu německých nacistů za nezájmu západní demokracie, a oslavují Banderu jako svého národního hrdinu.

Ukrajinský nacionalismus dostal zelenou v únoru 2014, kdy došlo k státnímu převratu a pádu legitimní ukrajinské vlády, která se dostala k moci v řádných volbách certifikovaných OBSE. Prezident Viktor Janukovyč byl nucen uprchnout ze země, aby si zachránil život. Puč podporovali představitelé Spojených států a zejména neokonzervativci jako Victoria Nulandová a John McCain, kteří aktivně podporovali protesty spojené s Majdanem. Ukrajinská »nová« loutková vláda okamžitě jednala nepřátelsky vůči svým rusky mluvícím občanům. V odborovém domě v Oděse byly upáleny zaživa desítky odpůrců pučistické vlády. Komunisté byli první, kteří utrpěli represe. Komunistické symboly a aktivity ukrajinské komunistické strany byly zakázány. To jsou zločiny, které dodnes nikdo nevyšetřil.

O tom všem se šíří ohromné množství důkazů světem internetu. Ne náhodou při hlasování na VS OSN proti glorifikaci nacismu jediné státy, které se staví jasně proti rezoluci OSN odsuzující nacismus, jsou USA a Ukrajina. K poslednímu takovému hlasování došlo 16. prosince 2021. Tím, že prozápadní média popírají fašistické či fašizoidní projevy ukrajinské vlády, ignorují realitu.

Odtržení Krymu, Doněcka a Luhanska je přímým důsledkem převratu v roce 2014. Na Krymu bylo rychle zorganizováno referendum. S 83procentní volební účastí a 97 procenty hlasů »pro« se Krymčané rozhodli odtrhnout od Ukrajiny a znovu se sjednotit s Ruskem. Na jaře roku 2014 vyhlásily Luhanská a Doněcká lidová republika nezávislost na Kyjevu jako důsledek nepřátelských akcí a politiky, kterou vůči nim prosazoval. Minské dohody z let 2014 a 2015 byly navrženy tak, aby zastavily krveprolití na východní Ukrajině a zachovaly územní celistvost Ukrajiny a zároveň mohly poskytnout určitou autonomii Luhansku a Doněcku. To není nic abnormálního, když vezmeme v potaz, že v Evropě je 17 autonomních zón. Minské dohody bohužel nebyly nikdy dodržovány ani jednou stranou. Tyto události vedly k rozhodnutí Ruské federace 21. února 2022 uznat lidové republiky a zahájit invazi na Ukrajinu.

Hon na čarodějnice

Prozápadní média ihned spustila »hon na čarodějnice«. V mnoha případech se takové nenávistné projevy změnily v činy. V Irsku najel kamion na ruskou ambasádu, ve Vancouveru polili dveře ruského divadla barvou, v Německu byly zapáleny dveře ruské školy, v Oxfordu byl vyloupen pravoslavný kostel Sv. Mikuláše při shromažďování pomoci pro ukrajinské uprchlíky a ve Spojených státech byla poničena restaurace s názvem Russian Samovar, kterou vlastní Žid z Ukrajiny. Dokonce i v České republice se našly případy nenávistných projevů vůči Rusům. Opět se poškozují pomníky rudoarmějců, dochází k přejmenování ulic, ruší se partnerství s ruskými městy a zakazují se tzv. dezinformační weby. Jednostranná prozápadní válečná propaganda je v plném proudu. Politická »elita« Západu nepochybně sehrála hlavní roli v podněcování rusofobie.

Po vzoru prozápadních »demokratů« nezůstává pozadu ani pravicová vláda Petra Fialy, která vlévá olej do ohně zásilkami válečného materiálu ukrajinské vládě a tím zatahuje do konfliktu i občany ČR. Poctivým občanům hrozí za jejich názory postihy, nebo dokonce vězení. Současný stav západní společnosti je pro nás varováním. Z občanů se stala nanejvýš mlčící většina. Prozápadní média nám stále budou opakovat fráze o svobodě a demokracii a lidských právech. Vzpomeňte si na »diplomatická« řešení, která USA-NATO poskytly Jugoslávii, na »mírová« letadla a lodě, které bombardovaly Irák, Libyi, Sýrii atd. 

Kapitalismus nemůže existovat bez konkurence mezi monopolními skupinami. Žádná imperialistická mocnost se nikdy nespokojí s kořistí, kterou dostává. Vždy bude proto vynakládat veškeré úsilí, aby zlepšila své postavení vůči svým rivalům. Bohužel Ukrajina je jen další z obětí imperialistického soupeření mezi USA a Ruskem o sféry vlivu. Odnese to zejména ukrajinský lid a pracující, kteří nyní budou moci jasněji porozumět katastrofálním účinkům kapitalistického barbarství.

Tomas CANDULAS