Uhlí stop. Plyn stop?

Evropská unie přijala pátý balík sankcí proti Rusku. Na jeho základě od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí, jehož vývoz pro Rusko představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně.

Unijní státy si tak stvrdily, že nebudou uzavírat nové smlouvy na nákup ruského uhlí a stávající kontrakty ukončí nejpozději čtyři měsíce od chvíle, kdy sankce vstoupí v platnost. To se stane jejich zveřejněním v oficiálním věstníku EU, který měl vyjít během odpoledne.

Evropský blok také výrazně omezí možnosti dovozu zboží ruskou lodní či silniční dopravou. Lodě pod ruskou vlajkou budou mít zakázáno kotvit v unijních přístavech. Ruští a běloruští nákladní dopravci nebudou smět přepravovat zboží do členských zemí. Z obou zákazů však bude povolena řada výjimek včetně přepravy paliv, potravin nebo léků.

Unijní země také přestanou do Ruska vyvážet některé vyspělé technologie včetně kvantových počítačů, specifických polovodičů či chemikálií používaných v rafineriích. Zákaz se vztahuje také na letecké palivo a aditiva, která by mohla využívat ruská armáda. Unie také zakáže dovoz některých ruských komodit včetně dřeva, cementu, vodky či kaviáru.

Kromě toho EU zcela zmrazí styky se čtveřicí ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB. Ruské firmy rovněž ztratí přístup k veřejným zakázkám v členských zemích.

Na sankční seznam pak dále přibude 217 ruských činitelů a oligarchů a 18 subjektů. Jsou mezi nimi lidé blízcí Kremlu či představitelé povstaleckých republik na východě Ukrajiny.

Trestáni budou rovněž jejich příbuzní a také 179 představitelů povstaleckých vlád a parlamentů separatistické Doněcké a Luhanské republiky. Sankční seznam zavedený po anexi Krymu v roce 2014 bude tak nyní obsahovat 1091 lidí a 80 firem či institucí.

»Je mi na blití«

Irská europoslankyně Clare Dalyová na zasedání ve Štrasburku protiruské sankce ostře zkritizovala. Konstatovala, že mír se neuzavírá se zbraní v ruce, ale diplomatickou cestou. »Historii svého kontinentu můžete klidně nechat stranou, ale my ji sdílíme s Ruskem. Historie nás poučila, že sankce vojenské konflikty neukončují. Nepřinášejí mír. Kvůli nim trpí lidé, ne oligarchové, lidé, lidé v Rusku, lidé v Evropě,« připomněla Daleyová.

Europoslankyně pak vyzvala evropské země, aby přestaly pumpovat zbraně na Ukrajinu, a zdůraznil, že to vše je nevyhnutelnou cestou k dalším vojenským i civilním obětem. »Životy to nezachrání, čím více zbraní na Ukrajinu napumpujete, tím více se to potáhne. Upřímně řečeno, je mi z toho na blití,« dodala europoslankyně.

Sedmadvacítka se přitom zatím stále neshodla na zákazu dovozu ruského plynu či ropy, který by ruský režim zasáhl výrazně citelněji než uhelné embargo. Úplnému odstřižení od ruských energií se brání především Německo, Rakousko či Maďarsko, podle diplomatů však podpora tohoto kroku roste. Bavit se o něm budou v pondělí ministři zahraničí členských zemí.

»V roce 2011 jsme zaútočili na Libyi, našeho strategického partnera a významného dodavatele plynu. Dnes, po další válce, do které nás zatáhlo stádo zombie, chceme nahradit závislost na ruském plynu závislostí na americkém plynu. Plyn, který nás bude stát o 30 % více. Jsme jako narkoman, závislý na heroinu, který tvrdí, že už na něm není závislý, ale jen proto, že ho mezitím nahradil kokainem,« uvedl italský europoslanec a místopředseda Komise pro zahraniční věci a záležitosti Evropského společenství Pino Cabras.

(cik)