Většina lidstva dýchá znečištěný vzduch

Drtivá většina lidstva, celých 99 %, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. WHO to uvedla ve zprávě zveřejněné v pondělí, o níž informuje agentura DPA.

»Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie COVID-19 měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší,« uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví. Stejně jako šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se vyslovila pro rychlé snížení globální závislosti na fosilních palivech. Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6000 městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým. Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je spojován s problémy s dýcháním. Světová zdravotnická organizace ve zprávě upozornila i na poměrně velké rozdíly v kvalitě ovzduší mezi bohatými a chudšími zeměmi. V zemích s vysokými příjmy obyvatel hodnoty pro polétavý prach dodržuje 17 % měst, ve státech se středními a nízkými příjmy jen jedno procento.

Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období; pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupni je třeba výrazně vystupňovat klimatická opatření. Takové jsou mj. závěry nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), jež se zaměřuje na zmírňování dopadů změn klimatu. Experti upozorňují na stále rostoucí produkci skleníkových plynů a varují, že růst se do tří let musí zastavit, pokud má Země zůstat »obyvatelnou«.

»Projekce globálních emisí (podle národních závazků ohledně jejich redukce) staví omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia mimo dosah a komplikují udržení oteplování pod dvěma stupni po roce 2030,« uvedl IPCC, jehož analýzy vytváří více než 200 vědců. Teploty ve světě dosud stouply ve srovnání s předindustriální érou o víc než 1,1 stupně a při tomto pokračování by oteplení do konce století dosáhlo 3,2 stupně Celsia. Dopady by pak tvrdě pociťovala velká část lidstva.

Podle odborné veřejnosti je třeba pro odvrácení katastrofálních důsledků klimatických změn omezit k roku 2030 produkci skleníkových plynů asi o polovinu a do roku 2050 dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality. Mnohé vlády včetně americké či Evropské unie už oznámily plány v tomto duchu, globální emise ale zatím stále sílí. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese by splnění současných závazků znamenalo 14% nárůst emisí oproti stavu z přelomu tisíciletí. »Nová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu je výčtem nedodržených klimatických slibů. Je to spis plný hanby zaznamenávající prázdné sliby, které nás pevně usazují na cestu ke světu, ve kterém se nedá žít,« uvedl Guterres. Zpráva podle něj ukazuje »uskutečnitelné a finančně dostupné« cesty k naplnění zmíněného teplotního cíle, který je zakotven v tzv. pařížské dohodě z roku 2015. »V první řadě musíme ztrojnásobit rychlost přechodu na obnovitelné zdroje energie,« vyzývá Guterres.

»Je to teď nebo nikdy, pokud chceme omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia,« řekl profesor Královské univerzity v Londýně James Skea, který byl jedním z hlavních autorů nové zprávy. Ta hovoří o potřebě drasticky omezit využívání fosilních paliv, jako jsou ropa či uhlí, zalesňovat krajinu či snížit spotřebu masa. Dále volá po masivní finanční podpoře chudých zemí, které si opatření jako je elektrifikace dopravy nebo zvyšování energetické efektivity nemohou dovolit. Klimatické cíle jsou aktuálně podkopávány pokračujícími investicemi do infrastruktury pro fosilní paliva a kácením lesů pro tvorbu zemědělské půdy, píše IPCC. Panel odborníků ve zprávě také popisuje, že lidstvo by po prolomení cílů formulovaných v pařížské dohodě teoreticky mohlo oteplení klimatu vrátit na kýženou úroveň. Součástí těchto scénářů jsou pohlcování oxidu uhličitého z atmosféry přírodními i umělými postupy, ale i potenciálně riskantní postupy jako vypouštění aerosolů do oblohy ve snaze odrážet sluneční světlo. »Velké poselství, s nímž přicházíme, je, že lidské činnosti nás dostaly do těchto potíží a že aktivita lidí nás z nich zase může dostat,« uvedl Skea. On a jeho kolegové ve zprávě nepřipisují vinu za aktuální vývoj konkrétním zemím. Guterres v prohlášení kritizuje »vlády a korporace s vysokými emisemi«, které zavírají oči nad problémem a »přilévají olej do ohně«. »Klimatičtí aktivisté jsou někdy prezentováni jako nebezpeční radikálové. Skutečně nebezpečnými radikály jsou ale země, které zvyšují produkci fosilních paliv,« uvedl.

Není to poprvé, co činitelé a experti OSN přicházejí s podobnými závěry, varování jsou ovšem v posledních letech a měsících stále naléhavější. Loni v srpnu IPCC konstatoval, že oteplování planety způsobují lidé a že s ním spojené změny klimatu budou přinášet čím dál ničivější extrémy počasí. Koncem února pak další zpráva varovala, že v příštích 18 letech bude planeta nemocnějším, hladovějším, chudším a mnohem nebezpečnějším místem. Uvedená zpráva zakončila už šestý hodnotící cyklus IPCC, přičemž na další várku zpráv by se podle Reuters mohlo čekat víc než pět let. Nové hodnocení boje proti změnám klimatu zahrnuje i některá pozitivní zjištění, třeba poukazuje na rostoucí cenovou dostupnost šetrnějších technologií. Výroba elektřiny ze sluneční energie údajně dnes stojí v průměru o 85 % méně než v roce 2010, zatímco u větrné energie činí pokles 55 %.

(ava, čtk)