Mezi slušnými lidmi bývá zvykem, zvítězí-li v čemkoli, i když je to třeba nad námi, tak vítězi blahopřejeme. Když ovšem v Maďarsku vyhrál volby Orbán, a to s dost velkým rozdílem před opoziční koalicí, naše vláda nevěděla, co má dělat. Jestli blahopřála, nedala nám vědět. Jen jeden muž se nechal veřejně slyšet. Ministr Ivan Bartoš, který to komentoval slovy, že prý »k takovémuto ‘volebnímu vítězství’ opravdu nelze blahopřát«. Maďarský vůdce Orbán totiž netáhne se »světovým společenstvím« za jeden provaz a nenechá si ve všem vnutit americkou vůli. Česko, naopak, je v první linii »věrných« a stále je ochotno dělat víc a víc, aby se zalíbilo nejen Bruselu, ale především Washingtonu. Hodně se opravdu snaží. Víc než druzí. Proto na Letenské pláni byl prolustrován člen Českého mírového fóra Marek Adam, a zapsána jeho slova o tom, že situaci na Ukrajině vyhrotil Západ. Nyní je zřejmě na státním zástupci, zda je zhodnotí jako pobuřování, lživou zprávu anebo zatím jen nějakým způsobem předhodí zaměstnavateli, aby s takovým člověkem si to exemplárně vyřídil. Narušit jednotnou linii se nesmí a ten, kdo se přece jen o to pokusí, musí být vyčleněn ze společnosti. Tomu se říká nejen demokracie, ale i svoboda. Protože svoboda má přece své hranice. Ty končí tam, kde vybočuješ z řady. Tak to vidí představitel Pirátů ve vládě mocného kapitálu.
Orbán se z řady evropského, tedy světového, přičteme-li ještě USA, společenství vyčlenil. Nechal se uplatit »agresívním Ruskem« a dohodl s ním dodávky plynu za přijatelnou cenu, nepřijímá ukrajinské migranty a ani munici Ukrajině nedodává. Maďaři tak ve volbách »pošlapali svou hrdost«, když přistoupili na tuto hru. To jiné je třeba dát za vzor, jak jistě chápe i ministr Bartoš. Třeba takového vůdce »všech Poláků« Jaroslawa Kaczyňského. Ten požádal Spojené státy nejen o další přísun amerických vojáků do vysněných základen, o raketové systémy, jež neohrozí jen Kalingradskou oblast, ale dokonce o jaderné zbraně. Nedivil bych se, kdyby i Ivan Bartoš společně s naší ministryní obrany, tedy války, požadovali totéž.
Myslím, že takovým, jako je on, bychom měli ovšem poděkovat. Zač? Za zásadovost. On totiž raději odmítne ruský plyn a naftu, než by se ponížil tak jako Orbán. Jenže mrznout pak budeme my, a ne on ve svém ministerském apartmá.
Milan ŠPÁS
6 komentáře
Předseda vlády Petr Fiala nejspíš nemá na soudruha Špáse adresu, a proto mu osobně nesdělil, že Orbánovi ke zvolení gratuloval a vyjádřil naději, že se připojí k protiruským sankcím. Jinak to bylo ve všech sdělovacích prostředcích.
Letos se mi příliš prognosticky nedaří, sice jsem správně odhadl zánik Haló novin jako deníku, ale termínoval jsem jej až na říjen po komunálních volbách. Orbánovo nepokryté koketování s Kremlem, jsem označil za podřezávání větve pod zadkem a minimální ztrátu jeho FIDEZ parlamentní většiny, nestalo se tak. Zdá se, že bude třeba kompletně obměnit tamní voliče, bude to ovšem běh na dlouhou trať…
Autorovi zřejmě nevadí, že Orbán je přesvědčený antikomunista.
Na antikomunistu Orbána nedosáhnu. Kritizuji jen řídké průjmy antikomunistů zde na HN.
ŠPÁS . soudruhu,když ti bude zima,můžu ti prodat slivovicu … tobě bude stačit jedna štamprla a bude ti hicna 🙂
Tradiční slovní antikomunistické průjmy? Předneste raději jak zastavíte ekonomický propad?
Komentáře jsou uzavřeny.